Léčba deprese není snadná. Zásadní roli zde hraje farmakoterapie a psychoterapie, důležitá je však i psychoedukace pacienta a jeho nejbližšího okolí. V léčbě depresivních poruch jsou použitelné i další metody. Jak se deprese léčí, kdy lze depresivního pacienta léčit ambulantně a kdy musí být hospitalizován a jaké změny v léčbě deprese mohou nastat do budoucna?

Obsah:

  1. Léčba deprese: léčba drogami
  2. Léčba deprese: principy farmakoterapie
  3. Léčba deprese: psychoterapie
  4. Léčba deprese: psychoedukace
  5. Léčba deprese: management dětí a dospívajících
  6. Léčba deprese u těhotných žen
  7. Léčba deprese: role cvičení, stravy a dalších interakcí
  8. Léčba deprese: lékově rezistentní deprese a psychotická deprese
  9. Léčba deprese: elektrošoky
  10. Léčba deprese: moderní metody
  11. Léčba deprese: ambulantní léčba a hospitalizace
  12. Léčba deprese: kdo by ji měl léčit?

Léčba deprese je jednou z největších výzev moderní psychiatrie. Prevalence deprese je tak velká, že se pomalu stává jedním z nejčastějších zdravotních problémů u lidí – Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že s ní může bojovat přes 264 milionů pacientů na celém světě.

Deprese se může objevit v jakémkoli věku, protože se vyskytuje jak u dětí, tak u mladých dospělých a seniorů. V různých věkových skupinách se může lišit nejen průběh a klinický obraz depresivních poruch, ale i problém u pacientů různého věku může vyžadovat různé terapeutické intervence. Je to proto, že léčba deprese u dítěte je jiná než u mladého dospělého nebo seniora.

Léčba deprese: léčba drogami

Farmakoterapie je podle názoru mnoha pacientů základní metodou léčby deprese a skutečně se typicky používá jako léčba první volby této duševní poruchy.

Mezi různými teoriemi o patogenezi deprese je jedna z nejpopulárnějších ta, podle níž by poruchy nálady byly způsobeny abnormálnímihladiny různých neurotransmiterů v centrálním nervovém systému. Antidepresiva naopak ovlivňují koncentrace takových neurotransmiterů, jako je kupř dopamin, serotonin nebo noradrenalin.

Antidepresiva mohou měnit koncentraci různých neurotransmiterů v těle, proto jsou seskupena přesně podle toho, na kterou z těchto látek působí. Jednotlivá antidepresiva používaná v psychiatrii jsou zařazena do těchto skupin jako:

  • selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu,
  • SSRI, příklady zahrnují fluoxetin, escitalopram a sertralin),
  • inhibitory zpětného vychytávání serotoninu noradrenalinu (SNRI, včetně venlafaxinu a duloxetinu),
  • inhibitory monoaminooxidázy (zkráceně MAOI, jejich zástupcem je mimo jiné moklobemid),
  • tricyklická antidepresiva (zkráceně TLPD, tato skupina zahrnuje např. opipramol a klomipramin),
  • selektivní inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu (zkráceně NARI, zástupcem této skupiny je reboxetin),
  • léky s neobvyklou strukturou a mechanismem účinku (jako např. tianeptin nebo mirtazapin).

Je obtížné jednoznačně určit, které z dostupných antidepresiv lze považovat za nejúčinnější - jednotlivá z těchto léků mají odlišný profil účinku

Při doporučení některého z těchto opatření pacientovi je třeba vzít v úvahu jeho věk, doprovodná onemocnění a další medikaci, ale především to, jaké příznaky deprese jsou u pacienta dominantní. Je to proto, že když deprese probíhá od:

  • výrazná inhibice a nedostatek energie - preferovány jsou mj. venlafaxin, bupropion nebo moklobemid,
  • výrazné zesílení úzkosti - léky ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu, venlafaxin,
  • obsessions – preferovaný klomipramin nebo léky SSRI,
  • pocit úzkosti – účinná jsou hlavně tricyklická antidepresiva, trazodon a mirtazapin,
  • poruchy spánku – pacientům se doporučuje mirtazapin, mianserin nebo trazodon,
  • bolest - preferován je venlafaxin a duloxetin,
  • kognitivní porucha - za nejpřínosnější jsou považovány vortioxetin a agomelatin

Deprese je vážná porucha – o způsobech její léčby a diagnostiky očima psycholožky Katarzyny Kucewiczové, s rozhovorem Michałem v Eska RockPoklękowski:

Léčba deprese: principy farmakoterapie

V případě léčby deprese je důležité nejen vybrat lék odpovídající potřebám pacienta, ale také s ním důkladně probrat principy terapie – zvyšuje se tak šance, že se bude řídit přijatými doporučeními od lékaře. V první řadě je nutné pacienta informovat, že antidepresiva nejsou léky proti bolesti a neúčinkují okamžitě – obvykle je třeba na jejich účinek počkat 2 až 4 týdny.

Léčba antidepresivy se zahajuje malými dávkami léků a poté se postupně zvyšuje až do dosažení terapeutické dávky. Pacient musí být informován o možných vedlejších účincích léčby.

Nejintenzivnější jsou v počáteční fázi terapie a pak postupem času výrazně klesá jejich intenzita. Na výše uvedenou závislost je nutné pacienta upozornit, protože se někdy stává, že vzhledem k tomu, že se zpočátku po požití drog cítí hůř, rozhodne se je sám vzdát

Otázka, která zajímá mnoho pacientů, je, jak dlouho budou muset antidepresiva užívat. Zde stojí za zmínku, že existuje několik fází farmakoterapie deprese, které jsou:

  • akutní fáze (aktivní léčba): obvykle trvá 6 až 8 týdnů a jejím cílem je stanovit dávkování léku vedoucí ke zmírnění příznaků depresivních poruch u pacienta,
  • pokračovací fáze (udržovací léčba): fáze trvající podle některých autorů minimálně 6, podle jiných 9 nebo i 12 měsíců, jejím cílem je dosažení plné stabilizace psychického stavu pacienta,
  • profylaktická léčba: používá se u pacientů s bipolární poruchou au lidí s recidivujícími depresivními poruchami, jejím účelem je zabránit opakování poruch

Jsou někteří pacienti, kteří – když se dozvědí, že budou muset brát antidepresiva po dobu až jednoho roku – se zdráhají protidrogové léčby, protože se obávají, že se stanou na antidepresivech závislí.

Zde je třeba zdůraznit, že žádné z antidepresiv používaných v psychiatrii není návykové. Příznaky, které mohou vzniknout po vysazení těchto léků, se mohou objevit v souvislosti se syndromem vysazení antidepresiv - jejich rozvoji lze zabránit např. postupným, časově podmíněným snižováním dávky léku, který pacient užívá před jeho úplné ukončení.

Léčba deprese: psychoterapie

V různých zdrojích se zdůrazňuje, že ano, farmakologická léčba má primární vliv nav případě depresivních poruch přináší nejpříznivější účinky v kombinaci s psychoterapeutickými interakcemi

Stejně jako farmakoterapie může vyřešit problém, když má biologický základ, není nutně schopna ovlivnit další možné příčiny deprese, jako jsou rodinné konflikty, šikana ve škole nebo prožití traumatické události.

Různé typy psychoterapie mohou pomoci pacientům s depresí – příklady zahrnují psychodynamickou psychoterapii, kognitivně behaviorální terapii, psychoanalytickou terapii nebo systémovou terapii.

Léčba deprese: psychoedukace

Obecně je psychoedukace důležitým prvkem terapeutického managementu v psychiatrii, včetně léčby deprese. Měl by pokrývat jak pacienta, tak jeho nejbližší okolí. Psychoedukace spočívá v tom, aby si pacient uvědomil svůj zdravotní problém, jeho možné zdroje a také léčebné metody a prognózu

Do toho by měla být zahrnuta především rodina nemocného člověka, aby pochopil podstatu problému, který ho trápí, a naučil se, jak jednat se svými příbuznými trpícími depresemi, aby neublížil jim, ale pomoci jim.

Léčba deprese: management dětí a dospívajících

Protože se deprese může objevit v podstatě u každého člověka, u určitých specifických skupin pacientů vyžaduje speciální léčbu. První z těchto skupin jsou děti a dospívající, pro které jsou primární metodou léčby deprese terapeutické intervence.

U této skupiny pacientů hraje velkou roli rodinná terapie - poměrně často se ukazuje, že za poruchy nálady u dítěte či dospívajícího mohou rodinné konflikty, které lze vyřešit společnou účastí na terapii všech členů rodiny

Farmakologická léčba deprese u dětí a dospívajících je také možná, ale je mnohem obtížnější než v případě dospělých pacientů. Potíže pramení především ze skutečnosti, že málo antidepresiv je schváleno pro léčbu depresivních poruch u nejmladších pacientů.

Toto je registrace fluoxetinu a sertralinu v Polsku, ale ne vždy jsou tato opatření účinná – v takových situacích se k léčbě deprese používají jiná antidepresiva off-label.

Léčba deprese u těhotných žen

Deprese u těhotných žen také vyžaduje jinou léčbu než obvykle. Když se objeví deprese, je to obvykle během těhotenství, zpočátku - zejménas mírnou závažností depresivních příznaků - jsou činěny pokusy vyřešit problém pomocí psychoterapie

Je-li však nutná farmakologická léčba, je cílem použít minimální účinnou dávku léku, navíc jsou upřednostňovány přípravky, jejichž použití je spojeno s relativně nejnižším rizikem pro plod (obvykle při depresi u těhotných žen, léky se skupinami SSRI).

Léčba deprese: role cvičení, stravy a dalších interakcí

Depresivním pacientům mohou na rozdíl od zdání pomoci nejen léky a práce s terapeuty, ale i jiné metody. Čas od času lékařské publikace uvádějí, jak má pravidelná fyzická aktivita příznivý vliv na stav pacientů.

Pro lidi s depresemi je důležitá vhodná, vyvážená strava a nemocným mohou pomoci i zcela neobvyklé metody, jako je akupunktura nebo pití třezalky. Zde je však třeba zdůraznit, že ano - tyto metody mohou přinést blahodárné výsledky - měly by však být používány podpůrně a nikdy by neměly být základními metodami používanými v léčbě deprese.

Léčba deprese: lékově rezistentní deprese a psychotická deprese

Problematika, která rozhodně stojí za zmínku při diskusi o terapii depresivních poruch, je léčba specifické formy deprese, kterou je lékově rezistentní deprese. V jejím průběhu se využívají různé terapeutické strategie - mj. kombinace různých antidepresiv u jednoho pacienta (obvykle jde o látky s různým mechanismem účinku).

Léčba deprese může být ale také založena na tom, že pacient užívá antidepresivum s přípravkem ze zcela jiné lékové skupiny, např. se stabilizátorem nálady (jako jsou soli lithia) nebo antipsychotikem (např. například quetiapin nebo aripiprazol).

Rozdíly v léčbě se týkají i psychotické deprese, tedy takové formy deprese, ve které jsou jak depresivní symptomy, tak psychotické symptomy (ve formě bludů či halucinací). U pacientů trpících tímto problémem samotná antidepresivní medikace obvykle nevede ke zlepšení – doporučuje se brát s sebou antipsychotika

Léčba deprese: elektrošoky

Metodou léčby deprese, která se stále používá v psychiatrii, je elektrokonvulzivní terapie. Elektrokonvulzivní terapie však rozhodně není možností léčby první volby u depresivních poruch – obvykle se používá vdrogově rezistentní deprese, deprese s velmi silnými sebevražednými sklony a u pacientů s depresivními poruchami, kteří odmítají pít a pít.

Elektrokonvulzivní šok znepokojuje mnoho lidí, ale v praxi je bezpečný (může být použit i u lidí trpících kardiologickými chorobami) a účinný způsob léčby - odhaduje se, že účinnost elektrokonvulzivní terapie se může pohybovat od 70 do až 90 procent.

Léčba deprese: moderní metody

Vzhledem k rostoucí prevalenci depresivních poruch a skutečnosti, že někteří pacienti trpí jejich lékově rezistentními formami, se různí vědci snaží hledat moderní metody léčby deprese.

Jednou z nich je transkraniální magnetická stimulace, která svým způsobem připomíná elektrošok - tato metoda aktivuje nervové buňky vyvoláním elektrických jevů v částech mozku, které mají být stimulovány.

Tzv psychochirurgie - jejím cílem je přerušit neurální spojení, která mohou nesprávně fungovat a vyvolat tak depresivní symptomy, ale v současné době se chirurgická léčba v psychiatrii používá velmi zřídka.

Zde je vhodné dodat, že ke změnám dochází i ve farmakologické léčbě deprese. Objevují se nové preparáty, jejichž působení připomíná mechanismus účinku již známých a léta používaných antidepresiv, ale zmiňuje se i o možnosti využití léků v léčbě depresivních poruch, které dříve nebyly podezření na antidepresivní účinek.

Jedním takovým preparátem, který je v posledních letech stále více zmiňován, je ketamin - v současnosti probíhají různé klinické studie ohledně možnosti jeho širšího využití v léčbě deprese

Léčba deprese: ambulantní léčba a hospitalizace

Někdy vyvstává – nejen mezi pacienty, ale i mezi lékaři – mnoho pochybností, zda se deprese má léčit ambulantně nebo v nemocnici. Naštěstí má většina pacientů takovou intenzitu příznaků deprese, že je pro ně možné využít ambulantní péči.

Když se však u pacienta rozvinou výrazně zesílené symptomy depresivních poruch – např. silné sebevražedné myšlenky a úmysly nebo intenzivní příznaky psychotické deprese – je hospitalizace rozhodně nezbytná.

Stojí za to dodat, že jedním z možných důsledků deprese je spáchání sebevraždy, protokdyž mají nejbližší obavy ze stavu svého příbuzného, ​​není na co čekat - je prostě potřeba co nejdříve vyhledat pomoc

Léčba deprese: kdo by ji měl léčit?

Ve skutečnosti by se výše uvedená otázka vůbec neměla ptát - deprese by měla být léčena psychiatry. Realita v Polsku je však jiná a kvůli nedostatku lékařů této specializace pacienti s depresí často nejprve navštěvují jiné specialisty, např. svého rodinného lékaře.

Naprosto takový lékař může navrhnout a zavést pacientovi antidepresivum, je však třeba zvážit několik aspektů. Za prvé, v případě pochybností, zda pacient skutečně netrpí depresí nebo od jiného jedince, by měl být urychleně odeslán k psychiatrovi, který má více zkušeností a je pro něj jednodušší provést příslušnou diferenciální diagnostiku.

K psychiatrovi by měli být odesláni také pacienti, kteří, přestože jim lékaři jiných specializací doporučují užívat antidepresiva, nepozorují očekávané účinky léčby, a ti, kteří prodělali těžkou depresivní epizodu.

Kam se obrátit pro pomoc

Na webu www.forumpróbdepresja.pl v záložce „Kde hledat pomoc“ najdete:

1. DŮLEŽITÉ ANTIDEPRESNÍ TELEFONY, včetně:

Anttydepresacyjny Telefonní fórum proti depresi (22 594 91 00) - otevřeno ve středu a ve čtvrtek od hod. 17-19. Linka pomoci Antydepresacyjny Nadace ITAKA (22 484 88 01) - volat můžete v pondělí a čtvrtek mezi 17. a 20.

a mnoho dalších telefonních čísel, kde mohou lidé s depresí, duševními poruchami a oběti násilí získat podporu.

2. MAPA BODU NÁPOVĚDY

Toto je celostátní databáze kontaktů na kliniky duševního zdraví, kliniky, kde jsou psychiatři, nemocnice s psychiatrickým oddělením a soukromé kanceláře psychiatrických specialistů. Stačí zadat město nebo PSČ a najít pobočku nejblíže vašemu bydlišti.

Navíc pomoc a informace o nemoci najdete na www.stopdepresja.pl

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Přečtěte si více od tohoto autora

Kategorie:

Psychiatrie