Stupor (stupor) je stav zhoršené motorické aktivity, sestávající z výrazně snížené reaktivity v podstatě na jakýkoli druh vnějšího podnětu. Výskyt strnulosti vždy vyžaduje konzultaci s lékařem – tento stav je nebezpečný nejen tím, jaké mohou být jeho příčiny, ale může se vyskytnout mj. k výraznému stupni dehydratace. Co však může vést k omráčení pacienta – jaké mohou být příčiny strnulosti?
Stuporje termín odvozený z latinského slova "stupere", které se překládá jako "být omráčen". Takto lze v nejobecnějších pojmech ilustrovat, co je to stupor - v jeho případě pacient ztuhne a stane se necitlivým vůči podnětům, které k němu přicházejí z vnějšího světa, jako jsou zvuky, pachy nebo dotek.
Stupor může pacientovo okolí docela znepokojovat. Zcela správně - tento stav může být způsoben velmi závažnými chorobami, takže každý pacient, u kterého se rozvine stupor, by měl být urychleně vyšetřen lékařem.
Stupor: důvody
Stupor je obvykle spojován s psychiatrií – z dobrého důvodu, protože v průběhu mnoha duševních poruch mohou lidé omráčit. V tomto případě jsou příčiny strnulosti:
- schizofrenie
- afektivní poruchy (jako jsou manické stavy, ale i deprese - u těch druhých se může objevit strnulost zejména u velmi těžkých depresí a v takové situaci se označuje jako depresivní strnulost)
- disociativní poruchy (jedním z jejich typů je disociativní strnulost - může se objevit mimo jiné jako reakce na některé extrémně stresující události pro člověka, jako je autonehoda, smrt blízké osoby nebo zkušenost se znásilněním)
V praxi však může být strnulost způsobena nejen psychiatrickými problémy - existuje také mnoho somatických onemocnění, při kterých může pacient omráčit. Zde lze uvést důvody strnulosti:
- poruchy metabolismu sacharidů (stupor může být způsoben jak hypoglykémií, tak hyperglykémií)
- hormonální poruchy(např. ve formě hypotyreózy)
- neoplastická onemocnění (zejména mozkové nádory)
- otrava (např. těžkými kovy)
- epilepsie
- infekcí (zejména těch, které postihují centrální nervový systém)
- kardiovaskulární onemocnění (jednou z příčin stuporů může být komplikace arteriální hypertenze ve formě hypertenzní encefalopatie)
- hypotermie
- utrpěla nějaká vážná zranění (zejména poranění hlavy)
Stupor je zajímavý stav, protože mnoho vědců již hledalo některé specifické oblasti centrálního nervového systému, jejichž dysfunkce by k němu mohly vést.
Dosud bylo zjištěno, že problém může vyplývat z poškození vzestupné části retikulární formace (ve světle dosud provedených výzkumů se stupor může objevit zejména tehdy, když tato část nervového systému je poškozen na levé straně).
Stupor: symptomy
Příznaky strnulosti zahrnují dva základní problémy:
- akinezie (ochudnutí motoriky - v průběhu stuporu se pacient nemusí vůbec hýbat a může ztuhnout v podivné pozici),
- mutismus (naprostý nedostatek verbálního kontaktu s nepoškozenými řečovými centry)
Pacient ve strnulosti je doslova omráčený - nehýbe se a nemluví, navíc nereaguje na podněty z okolí (výjimkou mohou být podněty bolesti - pacient na ně může reagovat s obrannou reakcí).
Jakékoli pokusy o navázání konverzace s pacientem nebo zprávy směřované na něj zůstávají bez odezvy - s osobou ve strnulosti, alespoň teoreticky, není žádný kontakt.
Slovo je zde použito teoreticky, protože ve skutečnosti si pacient, omráčený, zachoval vědomí (lze jej zamlžit, i když strnulost nevede k úplné ztrátě vědomí).
Stupor: diagnostika
Pacient ve strnulosti se nejen nehýbe a nemluví, ale také nepřijímá tekutiny ani jídlo. Z tohoto důvodu je stupor nepochybně nebezpečný stav a omráčeného pacienta by měl převézt do nemocnice.
Tam se zpočátku provádějí základní laboratorní testy, které umožňují odhalit mj. možné poruchy vody a elektrolytů – v případě potřeby je pak pacient léčen vhodnou a nápravnou léčbou.
Po vyloučení všech možných stavů, které ohrožují život pacienta, je zahájena diagnostika směrem khledání příčin strnulosti.
Za tímto účelem lze provádět širokou škálu testů, a to jak laboratorních (umožňujících zhodnocení např. hladiny glukózy v krvi nebo zvýšení zánětlivých markerů), tak i zobrazovacích testů (zejména hlavy) nebo hormonální testy.
Při pátrání po příčinách strnulosti se významně podílejí příbuzní pacienta – získávání od nich např. informace o tom, že pacient trpí nějakou duševní poruchou nebo v poslední době prožil nějaké extrémně stresující události, výrazně zužuje seznam možných příčin strnulosti.
Stupor: léčba
Stupor může zmizet ve velmi krátké době, ale aby k němu došlo, je zapotřebí jedna věc: najít jeho příčiny. Je to proto, že na ně by měly směřovat všechny léčivé účinky.
Například pacientovi se stuporem, u kterého je spojena s depresivními poruchami, je doporučeno užívat vhodná antidepresiva (zde stojí za zmínku, že v případě depresivního stuporu může být prospěšné použití elektrokonvulzivní terapie)
A když je strnulost způsobena nějakou neuroinfekcí, je nutné použít vhodná antimikrobiální léčiva, zatímco když se problém objeví v souvislosti s intrakraniálním nádorem, je terapie založena na léčbě takového nádoru.