Štítná žláza je nenápadná a pouhým okem neviditelná žláza umístěná v přední-spodní části krku, což je jedna z mála zvláštních endokrinních žláz. Teprve když začne selhávat, všimneme si, jak moc na něm závisí. Jaká je role štítné žlázy?

Štítná žlázaprodukuje třihormony : trijodtyronin (T3), tyroxin (T4) a kalcitonin. Přestože se jedná o velmi malou žlázu (váží pouze 30-60g), hraje velmi důležitou roli ve fungování nervového systému, oběhu a pohybu. Určují také úroveň syntézy bílkovin a stupeň spotřeby kyslíku v buňkách a rovnováhu vápníku a fosforu v těle.

Štítná žláza – jak se staví?

Štítná žláza je obklopena pouzdrem vyrobeným ze dvou vrstev pojivové tkáně. Maso žlázy je tvořeno drobnými váčky, jejichž stěna je tvořena jednovrstvým plochým a kubickým epitelem. Poměry mezi tvarem epitelu závisí na funkčním stavu žlázy. Dlaždicový epitel je klidová forma – hormony se nevylučují. Kubický epitel je aktivní formou – syntetizují se hormony. Štítná žláza je jedinou lidskou žlázou, jejíž buňky uchovávají hormony, které tak hojně produkují. Než se uvolní do krevního řečiště, jsou v přechodné formě uloženy v gelu, který vyplňuje váčky.

Hormony štítné žlázy a štítné žlázy – role v těle

Štítná žláza sama o sobě neurčuje způsob, jakým funguje. Jeho správné fungování podléhá dvojí regulaci. Na jedné straně je tvorba metabolických hormonů řízena hypotalamo-hypofyzárním systémem v mozku, který funguje na principu negativní zpětné vazby – sekrece hormonů štítné žlázy inhibuje sekreci hypotalamických hormonů stimulujících štítnou žlázu. Na druhé straně jsou hormony štítné žlázy produkovány v důsledku stimulačního účinku nervového systému, který probíhá ve stresových situacích, se zesílením obranné reakce organismu. Koncentrace třetího hormonu štítné žlázy, kalcitoninu, závisí na hladině vápníku v krvi. Když štítná žláza vylučuje příliš mnoho nebo příliš málo hormonů, říká se, že je hyperaktivní nebo nedostatečně aktivní.

Biologické funkce hormonů štítné žlázy:

  • vývoj centrálního nervového systému
  • zvýšené metabolické procesy
  • mineralizace kostí (růst)
  • játra (zvýšená lipogeneze, glykogenolýza, glukoneogeneze)
  • jsou zodpovědní za srdeční rytmus

Hypertyreóza

Hyperaktivní štítná žláza je nadbytek cirkulujících hormonů produkovaných štítnou žlázou. Onemocnění postihuje asi 2 % populace a je čtyřikrát častější u žen než u mužů. Vzniká při stimulaci štítné žlázy skupinou vlastních protilátek (autoprotilátek) nebo přítomností adenomu, který vylučuje hormony štítné žlázy nezávisle na regulaci mozku. Někdy je hypertyreóza spojena s virovou tyreoiditidou. Může se také objevit v důsledku podávání vysokých dávek hormonů štítné žlázy pro terapeutické účely, ale je to extrémně vzácné. Příznaky hypertyreózy jsou: rychlý úbytek hmotnosti, zvýšené pocení, nervová vzrušivost, poruchy spánku, třes rukou. Nemocný člověk si stěžuje na zrychlený srdeční tep. Mohou se objevit poruchy srdečního rytmu, koronární insuficience. Mnoho lidí má také problémy s očima – jsou zarudlé, podrážděné, suché a oteklé. Dochází ke zvýšenému tlaku na zrakový nerv a orbitální tkáně, což způsobuje otevření oka. Někdy se duševní choroby nebo neurózy projevují hypertyreózou. Základem léčby hypertyreózy je farmakoterapie, eventuálně léčba radioaktivním jódem. Pacientům se nedoporučuje pít alkohol, černou kávu, používat parní lázeň a opalovat se.

Důležité

Radiojodoterapie je metoda léčby onemocnění štítné žlázy (některé typy hypertyreózy a rakoviny) s využitím izotopu - jódu-131. Dávky radiojódu používané při léčbě jsou mnohem vyšší než dávky používané při diagnostických testech (např. při scintigrafii štítné žlázy). Orálně podaný radiojód se hromadí ve tkáni štítné žlázy a působí lokálně v okruhu asi 4 mm, čímž šetří okolní tkáně.

Hypotyreóza

Diagnostickým příznakem hypotyreózy je nedostatek hormonů štítné žlázy cirkulujících v krvi. Zdrojem hypotyreózy může být onemocnění samotné štítné žlázy, spočívající v její abnormální stavbě, porucha hypofýzy nebo hypotalamu, která přímo ovlivňuje činnost štítné žlázy. Onemocnění může být také výsledkem abnormálního fungování imunitního systému (Hashimotova choroba), stejně jako léčby hypertyreózy radioaktivním jódem nebo chirurgického zákroku. Hypotyreóza postihuje především ženy mezi 40. a 60. rokem života, jako přechodná dysfunkce se vyskytuje u 5 % žen po těhotenství. Lidé s hypotyreózou přibírají na váze, mají sníženou tělesnou teplotu, což je velmi intenzivnícítí chlad. Pacienti si stěžují na snížení účinnosti krátkodobé paměti, objevují se depresivní myšlenky. Hypotyreózu provázejí také kožní problémy a zhoršující se stav vlasů. Hypotyreóza vyžaduje rychlou léčbu, protože zvyšuje riziko hypotermie, výskytu aterosklerotických a koronárních lézí. Farmakoterapie je zaměřena na doplnění deficitu hormonů v tabletách. Někdy se doporučuje doplnit jídelníček o jód.

Struma štítné žlázy

Zvětšení štítné žlázy se lidově nazývá struma. Žláza může být rovnoměrně zvětšená (jednoduchá struma) nebo mít uzliny v mase (uzlovitá struma). Charakter uzlin se posuzuje pomocí specializovaných laboratorních hormonálních testů, ultrazvuku, scintigrafie a biopsie tenkou jehlou

Kategorie:

Zdraví