OVĚŘENÝ OBSAHAutor: lek. med.Grzegorz Prasałek, dětský lékař

Mícha je součástí centrálního nervového systému navržená tak, aby pomáhala mozku efektivně komunikovat se zbytkem těla. Nebýt míchy, nemohli bychom žít: hýbat se, cítit bolest nebo laskat, dýchat nebo jíst. Naše srdce se nemohlo stáhnout a uvolnit. Jak se staví mícha?

Vzhledem k tomu, žemůže míchaměnit svůj tvar, přizpůsobovat se změnám polohy těla, můžeme bez obav provádět ohyby, "přemety" nebo složité taneční kousky jeho poškození. Naštěstí je jádro těžko poškoditelné. Je to však možné, pokud jsou obratle vykloubené nebo zlomenépáteře , nebo pokud je propíchnuta samotná páteř

Mícha chráněná páteří

Aby byl tento vzácný orgán chráněn, je páteřní kanál uvnitř vystlán třemi membránami pojivové tkáně. Objímají jádro ze všech stran a nazývají se pneumatiky. Nejvzdálenější je tvrdá pneumatika. Mezi ní a stěnou míšního kanálu je prostor zvaný epidurální dutina, vyplněný pojivovou tkání, tukovou tkání a žilními pleteněmi. Právě zde se anestetika (nazývaná epidurální anestezie) aplikují při určitých operacích břicha nebo dolních končetin. Anesteziolog volí lumbosakrální oblast, protože ta je z epidurální dutiny nejširší. Pod tvrdou plenou mozkovou je sviluška a subarachnoidální dutina s největším množstvím mozkomíšního moku. Pokrývá míchu jakousi vodní bundou. Zde se odebírá tekutina na vyšetření, např. při podezření na meningitidu (jehla se zavede do prostoru mezi 3. a 4. bederní obratel). Pod subarachnoidální dutinou leží měkká plena, "objímající" samotnou míchu.

Důležité

Mícha prochází téměř celým kanálem ve středu páteře, uvnitř obratlů. Podobá se mírně zploštělému oválu o průměru 8-14 mm a délce 40-45 cm. Nahoře, v lebce, se stává tzv medulla, což je – na rozdíl od svého názvu – již spodní část mozku. Ve spodní části je zakončena kuželem na úrovni 1-2 bederních obratlů. Dalším prodloužením kužele je zbytkový úsek jádra, tzv koncový závit. Odchází od jádra31 párů míšních nervů.

Mícha na začátku života plodu

Na začátku našeho fetálního života zabírá mícha celou délku míšního kanálu. Míšní nervy z něj odcházejí horizontálně. Později páteř roste rychleji než jádro. Výsledkem je, že u novorozence končí páteř mezi 2. a 3. bederním obratlem. U dospělce, který již neroste, končí na úrovni 1. nebo 2. bederního obratle. Z tohoto důvodu je lepší například spadnout na kostrč, protože tam už není jemné jádro, než se dostat do krku, protože toto místo je obzvláště citlivé na zranění. Tento nerovnoměrný růst páteře a jádra vás nutí k prodlužování tzv nervové kořeny, vystupující z dolních úseků páteře. Svazek těchto kořenů spolu s koncovým závitem jádra volně visí v mozkomíšním moku subarachnoidální dutiny a tvoří tzv. koňský ocas. Tekutina chrání jemné kořínky před poškozením, např. jehlou při lumbální punkci, aby např. odběr na vyšetření mozkomíšního moku

Stavba míchy: páry nervů

Nervové kořeny se spojí do párů dříve, než přejdou za obratle: přední (ventrální) kořen je vybrán se zadním (dorzálním) kořenem. Každý výsledný míšní nerv plní v našem těle specifické funkce. Máme 31 párů míšních nervů, které vyživují (inervují) celé naše tělo. Mícha je rozdělena na segmenty. Je jich 31 – tolik jako párů míšních nervů:

  • 8 krční,
  • 12 prsních,
  • 5 bederní,
  • 5 křížek,
  • 1 konzistentní.

Pokud se podíváme na naši inervaci (smyslovou a motorickou), ukázalo by se, že je rozdělena na horizontální segmenty, podobně jako žížala. Například krční nervy z krční páteře inervují ramena, paže a ruce, nervy z hrudního a trupového úseku a nervy z bederního a sakrálního úseku - hýždě, nohy a urogenitální systém (u mužů jsou to zodpovědný za: za erekci). Toto horizontální členění je zvláště patrné u poranění páteře s diskontinuitou páteře. V tomto případě paréza pokrývá všechny části těla pod místem poranění, jako by byla osoba pořezána neviditelným, horizontálně umístěným sklem.

Nervové buňky, které vedou motorické a smyslové impulsy

V samém středu míchy se nachází úzký kanál, který je zbytkem původní neurální trubice (jádra celého nervového systému). Je obklopen tzv šedá hmota. Jeho tvar v průřezu připomíná hustě nakreslené písmeno „H“, i když může být také spojován se siluetou motýla s roztaženými křídly. šedá hmotaobklopuje tzv bílá hmota. Uspořádání obou je tedy opačné než v mozku (ten šedý je na vnější straně). V šedé hmotě je mnoho nervových buněk, které jí dávají tuto barvu. V bílé barvě jsou však pouze výstupky těchto buněk – „kabely", které umožňují výměnu impulsů. Představte si, že každá svislá čára písmene „H" je rozdělena na polovinu. Přední část je přední roh a zadní část je zadní roh. V hrudní páteři se také nachází tzv postranní roh (zodpovědný za tzv. vegetativní inervaci, řídí trávení, krevní tlak a činnost různých žláz). V předních rozích páteře jsou velké nervové buňky, které (velmi zjednodušeně řečeno) vedou tzv. pohybové impulsy, tedy podněty nařizující například stahování a uvolňování našich svalů. Se zadním rohem páteře souvisí buňky, které (opět zjednodušeně) vedou smyslové impulsy do centrálního nervového systému. Díky nim se do mozku dostávají informace o horku, chladu, bolesti atd.

Mícha je zodpovědná za komunikaci mezi mozkem a zbytkem těla

Mícha je součástí centrálního nervového systému. Jeho primárním úkolem je efektivní komunikace mezi mozkem a zbytkem našeho těla. Mícha je "kabel", vícevláknová elektrická sběrnice, která přenáší impulsy z těla do mozku a naopak. Míšní nervy jsou tvořeny miliony jednotlivých nervových vláken, tedy výběžky neuronů:

  • motor - odstředivý, který řídí pohyby našich svalů,
  • senzorický - aferentní, který vede podněty z periferních senzorických nervových zakončení po celém těle do míchy a mozku

Ve skutečnosti jsou ale všechny míšní nervy smíšené, tvořené především motorickými a senzorickými vlákny (některá také vegetativní, protože všechny nervy obsahují také vegetativní vlákna). Jedním směrem vedou do mozku smyslové podněty (díky tomu cítíme např. bolest, dotyk, chlad, teplo), druhým směrem pohybové podněty do tzv. obvod, tj. do všech částí našeho těla (to nás nutí chodit, tančit nebo hýbat rukama, jíst, pít, hrát tenis atd.).

„Zdrowie“ měsíčně

Kategorie:

Neurologie