Pneumokoková sepse je závažná invazivní infekce pneumokokovými bakteriemi, jinak známá jako pneumokokové onemocnění. Pacienti se sníženou imunitou, zejména malé děti a starší lidé, jsou nejvíce ohroženi rozvojem pneumokokové sepse.

Pneumokoková sepse je jednou z nejzávažnějších forem invazivní pneumokokové infekce. Vzniká průnikem pneumokokových bakterií (záškrtu) do krve, a tím i do nejdůležitějších orgánů v našem těle. Očkování proti pneumokokům může zabránit rozvoji sepse – od roku 2022 jsou součástí povinného očkování dětí a proplácí je ministerstvo zdravotnictví. Děti lze očkovat 10valentní vakcínou (hrazenou) nebo 13valentní vakcínou, kterou si rodiče mohou zakoupit sami.

Obsah:

    1. Pneumokoková sepse – jak dlouho trvá?
    2. Pneumokoková sepse – zdroj infekce
    3. Pneumokoková sepse a jiné infekce
    4. Pneumokoková sepse. Hlavní příznaky sepse
    5. Pneumokoková sepse - diagnóza
    6. Pneumokoková sepse – prognóza a léčba
    7. Pneumokoková sepse - komplikace

Pneumokoková sepse je generalizovaná zánětlivá reakce v těle, která může vést k multiorgánovému selhání, a pokud není léčena, ke smrti pacienta

Pneumokoková sepse – jak dlouho trvá?

Příznaky pneumokokové sepse se objevují náhle. Patří k nim především vysoká horečka dosahující i 40 stupňů Celsia, souběžná zimnice nebo křeče. Kůže pacienta zbledne, srdeční frekvence se zrychlí a dýchání se stane mělkým a rychlým.

Děti, u kterých se rozvine pneumokoková sepse, jsou ospalé a nejeví zájem o své okolí. Nemají chuť k jídlu a může se objevit řidší stolice. Stav dítěte se rychle zhoršuje a může také zahrnovat:

      • poruchy srážlivosti krve,
      • zastavení močení,
      • pokles krevního tlaku,
      • chladné ruce a nohy,
      • ztráta vědomí

Pneumokoková sepse – zdroj infekce

Pneumokoky (Streptococcus pneumoniae) majítéměř každý z nás – získáváme odolnost vůči bakteriím, které v sobě nosíme, protože si proti nim naše tělo vytváří protilátky. Nebezpečné pro nás však mohou být i „naše“ pneumokoky – zejména v období exacerbace chronického onemocnění nebo těžké infekce. Pro životní prostředí mohou být nebezpečné i „naše“ pneumokoky. Pro nás jsou nebezpeční ti, kteří jsou přenašeči jiných lidí.

Dvě věkové skupiny jsou nejvíce náchylné k pneumokokovým infekcím: děti do 5 let a lidé nad 65 let; první je způsoben nezralým a druhý ne zcela funkční imunitní systém. Starší lidé navíc trpí chronickými nemocemi, které mohou mít za následek závažnější průběh infekce a ztížit léčbu.

Pneumokoky se přenášejí přímým kontaktem a cestou kapiček. Stačí, aby někdo v našem okolí zakašlal nebo kýchl a bakterie se dostanou do našich dýchacích cest.

Skutečnost, že se usazují v našich dýchacích cestách, nezpůsobuje okamžitě sepsi. Obvykle způsobují slizniční infekce (např. sinusitidu nebo zánět středního ucha) nebo asymptomatické nosiče, které mohou zahrnovat několik různých typů sérologických bakterií. Nejčastěji se infekce vyvine v důsledku kolonizace novým sérologickým typem pneumokoka

Pneumokoková sepse se může rozvinout pouze tehdy, když se pneumokoky dostanou do krevního řečiště. Invazivní pneumokoková infekce se může projevit i meningitidou, osteitidou nebo hnisavou artritidou.

Kdo je nejvíce ohrožený pneumokokovým záchvatem?

Pneumokokové infekce představují největší hrozbu pro:

  • děti do 2 let,
  • chronicky nemocní lidé bez ohledu na věk (včetně respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, chronického onemocnění jater),
  • lidí starších 65 let, i když jsou zdraví,
  • kuřáků, protože cigaretový kouř poškozuje epitel.

Pneumokoková sepse a jiné infekce

Pneumokoky nejčastěji způsobují neinvazivní infekce. Jsou omezeny na dýchací soustavu. Mohou způsobit již zmíněný zánět středního ucha, dutin nebo plic. Posledně jmenované onemocnění postihuje zejména dospělé. Pneumokoky jsou hlavní příčinou bakteriálních zápalů plic, jejichž léčba není vždy úspěšná – cca 6 %. lidé umírají. Úmrtnost u lidí starších 65 let se zvyšuje na 10-20% a v případě bakteriémie, tj. přítomnosti bakterií v krvi - až na 60% a zvyšuje se s věkem.

Naštěstí jsou invazivní infekce mnohem méně časté, alepředstavují přímé ohrožení života. Ty jsou známé jako invazivní pneumokokové onemocnění (IPD), nejčastěji jako bakteriemická pneumonie,sepse,a meningitida. Může se také vyvinout mimo jiné IChP jako artritida, endokarditida nebo peritoneum. Při tomto typu infekce procházejí pneumokoky sliznicemi.

Pronikají do sterilních tělesných tekutin (např. krev, mozkomíšní mok) a tkání a mohou vyvolat systémovou reakci na infekci. Může vést k multiorgánovému selhání, vč. poruchy dýchání a krevního oběhu a v důsledku toho smrt. Invazivní pneumokokové onemocnění je největším rizikem pro batolata do 2 let. Je také velmi nebezpečný pro děti ve věku 2-5 let a osoby starší 65 let.

Dobré vědět: Kontaminace krve (bakteriémie) není sepse. Příčiny, příznaky a léčba bakteriémie

Stojí za to vědět

Meningokok a rotavirus jsou také nebezpečné

Meningokoky a rotaviry jsou nebezpečné i pro zdraví dětí. Meningokoky jsou bakterie, které způsobují invazivní meningokokové onemocnění se sepsí nebo meningitidou. Z 5 druhů meningokoků, které ve světě způsobují onemocnění, dominují v Polsku a Evropě meningokoky séroskupiny B a C. Ty způsobují většinu, protože více než 90 procent. Nemoc. Invazivní meningokokové onemocnění je hrozbou zejména pro nejmenší děti – 77 % případů IPD u dětí do 1 roku je způsobeno séroskupinou B. Meningokoky žijí v sekretech nosohltanu. Odhaduje se, že asi 5-10 procent. zdraví lidé jsou nevědomky jejich nositeli. Aby se meningokoková infekce objevila, musí dojít ke kontaktu se slinami nemocné osoby.

Rotaviry jsou také velmi nebezpečnými patogeny, které způsobují akutní, vodnaté průjmy (podávané i několikrát denně), vysokou horečku (až 40 stupňů C) a infekce horních cest dýchacích.

Pneumokoková sepse. Hlavní příznaky sepse

  • vysoká horečka (nemůžete ji zabít léky proti horečce) nebo naopak příliš nízká tělesná teplota,
  • průjem,
  • zvracení,
  • výrazně zvýšená srdeční frekvence (nad 90/min u dospělých),
  • bolest končetin,
  • petechie (- nejsou vždy tmavě červené, ale pod tlakem nevyblednou),
  • dechová frekvence nad 20 / minutu (udaná hodnota je pro dospělé, u dětí je to přirozená dechová frekvence).

Důležitým ukazatelem dobré periferní cirkulace je doba kapilární obnovy, tedy doba, po které se stlačená bledá tkáň vrátírůžový. Toto je velmi jednoduchý příznak, který lze nejsnáze otestovat na kůži hrudní kosti.

Mezi další příznaky, které naznačují sepsi u kojenců a malých dětí, patří: oligurie, podrážděnost, nadměrná ospalost, dýchací potíže (apnoe), vyrážka, změna barvy kůže (zežloutnutí kůže, cyanóza, blednutí) a snížený svalový tonus.

Pneumokoková sepse - diagnóza

Test k potvrzení sepse spočívá v pěstování bakterií z hemokultury, ale test obvykle trvá až 3 dny.

Pacient se sepsí má obvykle významně zvýšené zánětlivé parametry (ESR, CRP, leukocytóza, koncentrace prokalcitoninu), snížený počet krevních destiček a poruchu funkce srdce a ledvin. Prvotní diagnostika sepse se ale nejčastěji opírá o zkušenosti lékaře.

Pneumokoková sepse – prognóza a léčba

Pneumokoková sepse není tak rychlá jako meningokoková sepse a má nižší úmrtnost, ale je častější a je zodpovědná za celkově více úmrtí než invazivní meningokokové infekce.

Podle oficiálních údajů zemře v Polsku každý rok na sepsi asi 1000 lidí.

Léčba sepse je založena na co nejrychlejším podání antibiotik, intravenózním podání tekutin a podpoře života. Sepsi je možné úplně vyléčit, ale mějte na paměti, že komplikace z anamnézy sepse mohou být trvalé.

Pneumokoková sepse - komplikace

Komplikace po sepsi zahrnují: nekrotické změny na periferních částech těla a kožní defekty. Při mozkové hypoxii, koexistenci meningitidy nebo mozkových abscesů po sepsi mohou přetrvávat neurologické komplikace, jako jsou epileptické záchvaty, ztráta sluchu, paralýza hybnosti končetin nebo různé poruchy vyšší nervové aktivity (např. poruchy paměti nebo emoční poruchy).