Emoce - jsou to jak radost, vzrušení, tak i strach, hněv a hněv. Dá se se vší silou říci, že emoce hrají v životě člověka velmi důležitou roli – ukazují nám, co je pro nás dobré a co ne. Přečtěte si, jaké emoce lidé prožívají, zjistěte, jaké to vlastně emoce jsou, a podívejte se, proč je role emocí v mezilidských vztazích zdůrazňována.
Emoce- teoreticky každý z nás ví, co to je, ale pokud bychom požádali jednotlivé lidi, aby uvedli nějaké příkladyemocenebo pro velmi dlouho by se museli divit, nebo by byli schopni jmenovat jen několik z nich. Pravda je zase taková, žeemocíse rozlišují po stovkách - protože to všechno jsou pocity, které nás provázejí každý den. Některéemocejsou prchavé, jiné nás naopak provázejí mnohem déle.
Co jsou emoce?
Emocemi lze nazvat pocity, které nás v danou chvíli provázejí. Při čtení velmi zajímavé knihy se můžeme cítit zaujatě sledováním hororového filmu – strachem. Když složíme velmi těžkou zkoušku, cítíme radost, a když máme arachnofobii a všimneme si pavouka vedle nás, objeví se v nás strach.
Všechny zmíněné jsou emoce. Charakteristickým rysem je, že se objevují náhle a s něčím souvisí – tím něčím může být událost, ale i myšlenky zaměřené na nějaké téma. Emoce v nás vyvolávají i lidé kolem nás. Dá se tedy říci, že emoce jsou reakce na to, co potkáváme na naší cestě.
Někteří lidé je přirovnávají ke směrovkám: na konci, když vidíme, že se za oknem shromažďují bouřkové mraky, může se objevit strach, který vyústí v neopuštění domu – v tomto případě emoce, kterou je strach, naznačuje máme bezpečné řešení, jak se vyhnout pobytu venku během bouřky.
Emoce jsou také nepochybně důležité v mezilidských kontaktech. Stává se, že jdeme na rande naslepo a už po prvních minutách takového setkání začneme pociťovat averzi vůči našemu společníkovi - emoce nám tedy nabádají, abychom se od tohoto člověka drželi dál.
Z psychologického hlediska jsou emoce definovány jako mentální procesy, které předávají subjektivní dojmyhodnotu a kvalitu. Emoce jsou obvykle spojeny s psychikou, ale pravdou je, že ovlivňují i tělesné funkce. Příklady zahrnují zrychlení srdeční frekvence doprovázející strach a zvýšené pocení, stejně jako rozšíření krevních cév, ke kterému dochází během rozpaků, což vede k zarudnutí.
Emoce a mozek
Protože emoce přímo souvisejí s psychikou, zdálo by se, že by se měly objevit „v hlavě“. Ve skutečnosti je to pravda – už Hippokrates tvrdil, že emoce se rodí v mozku.
Existuje však nějaká konkrétní část nervového systému, která je zodpovědná za výskyt těchto pocitů u lidí? V tomto případě nelze rozlišit jednu konkrétní strukturu mozku, ale obecně je limbický systém nejčastěji spojován s emocemi.
Druhy emocí
Rozsah možných emocí je opravdu velký - proto je nejjednodušší způsob, jak je seřadit do určitých kategorií:
- emoce související se strachem : úzkost, strach, zastrašování;
- emoce související s radostí : štěstí, radost, spokojenost nebo hrdost;
- emoce související s láskou : přijetí, důvěra, zbožňování;
- emoce související s překvapením : úžas, zmatek;
- emoce související se studem : rozpaky, výčitky svědomí, ponížení;
- emoce související se smutkem : sklíčenost, lítost;
- emoce související s hněvem : hněv, vztek, podráždění.
Pravdou je, že ani výše uvedené, ani žádné jiné rozdělení emocí není dokonalé - možné emoční stavy se prolínají a dokonce i lítost může souviset s láskou i smutkem.
Jedno dělení je ale rozhodně nesprávné – mluvíme o dělení emocí na pozitivní a negativní. Ve skutečnosti je to tak, že každá emoce, pokud je správně přečtena, je pro nás cenná.
Jak nás ovlivňují emoce?
Emoce, jak již bylo zmíněno dříve, jsou klíčem k tomu, jak vnímáme svět. Mnoho lidí sleduje pozitivní emoce - radost, spokojenost nebo blaženost - a zároveň se snaží negovat ty méně příjemné, jako je smutek, hořkost a zastrašování. Emoce se však nevyplatí potlačovat nebo skrývat, nejlépe uděláte opak, tedy pečlivě je sledujte.
Emoce nám vypovídají především o nás samých. Necítíme se totiž bezdůvodně zahanbeně, naštvaně nebo podrážděně – něco se objevífaktor, který v nás takové pocity vyvolává. Stojí to za zvážení, protože nás mohl dráždit kamarádův vtip, který byl absolutně nemístný, ale také jsme mohli zažít podráždění kvůli tomu, že někdo - kdo k tomu nebyl povinen - neudělal něco podle našeho předpoklady. Uvědomění si zdrojů dané emoce nás ve skutečnosti obohacuje – říká nám například, zda naše reakce byly oprávněné nebo ne nutně vůbec.
Neexistují žádné špatné emoce. Někdy se snažíme před sebou skrývat smutek nebo lítost, ale pravdou je, že je lepší se na ně na chvíli zaměřit a pokusit se najít jejich zdroje a pak je překonat. Skryté emoce se často vrací se zvýšenou silou a pak bolí mnohem víc.
Emoce ve vztahu
V blízkém vztahu, jakým je vztah, jsou emoce klíčové – musíte o nich mluvit. Pokud nás partner naštval, dejte mu o tom vědět – nespoléhejte na to, že přijde s tím, co v tu chvíli cítíme. Emoce jsou přece jasné nám, ostatním ne nutně. Potíže se sdílením svých emocí mohou někdy způsobit rozpad mnoha vztahů – právě z tohoto důvodu stojí za to si o nich s partnerem promluvit.
O emocích byste neměli jen mluvit, ale také jim naslouchat. Když pak milovaná osoba zlehčuje naše emoce, s největší pravděpodobností se nakonec budeme cítit nepochopeni nebo mít pocit, že naše potřeby jsou přehlíženy. Partner není člověk, jehož povinností je řídit se našimi emocemi - vždyť on prožívá své vlastní -, ale rozhodně by s nimi měl počítat.
Emocionální nezralost
Někteří lidé od ostatních často slýchají, že jsou emocionálně nevyzrálí, protože se například snadno rozzlobí nebo nedokážou ovládat své podráždění a jsou schopni se pohádat se svými blízkými na veřejném místě. Problémy s ovládáním emocí mohou mít různé příčiny, jedním z možných problémů jsou poruchy související s projevováním emocí v rodině, vyskytující se v raném dětství
U lidí z rodin s emočním chladem je bohužel zvýšené riziko, že budou mít také potíže s projevováním vlastních emocí – proto je velmi důležité dbát o správný emoční vývoj dítěte.
Jak ale rozvíjet emocionalitu mladého člověka? Za prvé tím, že mluvíme o emocích. Zde lze použít příkladnou situaci: pobyt s dítětem na hřišti, který musí skončit, protože je skoro oběd. V takovém případě se batole často zlobí a dává to otevřeně najevo. Řekni mu tookamžik, kdy má jít domů, protože to je to, co rodič chce a s tím související zlehčování jeho emocí, rozhodně neprospívá rozvoji emocionality.
A pak, když dítěti řekneme, že jeho hněvu plně rozumíme, ačkoli ve skutečnosti musíme jít domů, dostane dítě úplně jinou zprávu – je poukázáno na to, že se nedíváme jen na jeho emoce, ale také, že jsou prostě důležité.
Jak pracovat na emocích?
Na svých emocích můžete pracovat sami – stačí jen myslet na to, odkud pocházejí. Někdy se však může zdát, že práce se sebou samým nemusí stačit – v tomto případě můžete využít i pomoc psychologa či psychoterapeuta, který je schopen pacientovi ukázat, jak číst vlastní emoce a jak je ovlivnit.
Stroje budou brzy rozpoznávat emoce lépe než lidé
Stroje stále častěji reagují na emoce lidí. Přizpůsobují reklamy, hudbu a obrázky. Brzy vám analýza a měření emocí umožní navázat úzké vztahy s roboty nebo hlasovými asistenty. Analýza pocitů bude mít také terapeutické funkce. Emoce jsou budoucností celého trhu s chytrými zařízeními.
- Mapa emocí - zjistěte, jak tělo reaguje na konkrétní emoce
- Emocionální inteligence: co to je? Vlastnosti emocionálně inteligentních lidí
- Alexithymia je emoční negramotnost, což znamená, že žádná slova pro emoce
- Emočně nestabilní osobnost: impulzivní a hraniční typy. Příčiny, příznaky, léčba
Zdroj: Lifestyle.newseria.pl