Psychogeriatrická profylaxe je nový obor medicíny, který se zaměřuje na prevenci psychiatrických problémů u seniorů. Některé interakce, které mohou snížit riziko tohoto typu poruchy u starších pacientů, mohou být dokonce překvapivé – ukazuje se, že v psychogeriatrické profylaxi hraje významnou roli starší rodina a fyzická aktivita, kterou vykonávají.

Obsah:

  1. Psychogeriatrická profylaxe - úkoly
  2. Psychogeriatrická profylaxe - role rodiny
  3. Psychogeriatrická prevence - léčba chronických onemocnění
  4. Psychogeriatrická profylaxe - role fyzické aktivity

Psychiatrická profylaxe , stejně jako psychiatrie ve stáří, které je součástí, bude hrát v důsledku stárnutí společnosti stále důležitější roli.

Jako obecně v celé medicíně, i v psychiatrii stáří je důležité problémy, které k ní patří, nejen léčit, ale také se snažit jejich vzniku předcházet. V současné době je patrný nárůst zájmu o psychiatrickou profylaxi, jejímž cílem je právě snížit riziko, že se u seniora vůbec nějaké duševní poruchy rozvinou

Psychogeriatrická profylaxe - úkoly

Starší lidé mají velmi odlišné psychiatrické problémy - mohou nakonec trpět schizofrenií, stejně jako bipolární poruchou (BD) nebo schizoafektivními poruchami.

Předcházet těmto typům jedinců je poměrně obtížné, ale riziko jiných duševních poruch, které se vyskytují i ​​u starších pacientů, lze ovlivnit.

Hovoříme zde například o poruchách nálady (jako je deprese), úzkostných poruchách (jako je mimo jiné generalizovaná úzkostná porucha). Preventivními opatřeními lze navíc snížit riziko onemocnění z pomezí psychiatrie a neurologie, což jsou poruchy demence.

Psychogeriatrická profylaxe - role rodiny

Ve skutečnosti mimořádně velkou roli v psychogeriatrické prevenci hraje vztah mezi seniorem a jeho rodinou. U těch starších lidí, kteří mají pravidelný kontakt se svými blízkými, při problémech jako je napřdeprese nebo neurózy se vyskytují méně často.

Zcela jiná situace je, když je starší pacient osamělý - s věkem se jeho schopnost samostatného fungování může zhoršovat a může se také cítit izolovaný od společnosti. Takové jevy nejsou prospěšné pro psychiku žádného člověka, zvláště pak pro psychiku seniora.

Pocit osamělosti zvyšuje u starších pacientů riziko špatné nálady a vzniku různých úrovní úzkosti

Zde je třeba zdůraznit, že duševní poruchy se mohou objevit nejen u osamělých seniorů, ale i u těch, kteří mají pravidelnou podporu ze strany rodiny.

Vzhledem k možnosti starší osoby je třeba pouze pozorovat a v situaci, kdy rodina zaznamená jakékoli rušivé příznaky - např. pokles energie a motivace k jednání, špatná nálada, poruchy spánku nebo nechutenství - jeho členové by ho měli přesvědčit, aby co nejdříve navštívil odborníka.

Čím více terapeutických interakcí je implementováno v ranější fázi rozvoje duševních poruch, tím větší je šance na jejich co nejrychlejší vyléčení.

Psychogeriatrická prevence - léčba chronických onemocnění

Dlouho se říkalo, že lidská soma a psychika jsou spolu přímo propojeny, ale stále dost často na tento vztah mnoho lidí – dokonce i lékařů – zapomíná.

Mezi různé rizikové faktory různých duševních poruch patří: somatická onemocnění, zejména chronického charakteru. Diabetes, chronické srdeční selhání a chronická obstrukční plicní nemoc mohou zvýšit riziko těchto onemocnění.

Duševní poruchy různých typů se vyvíjejí se zvýšenou frekvencí u pacientů trpících nějakým druhem neoplastických onemocnění.

Není třeba nikoho přesvědčovat, že somatická onemocnění u seniorů nejsou vzácná a navíc dost často u jednoho pacienta koexistuje více různých onemocnění současně

Samotný výskyt chronické, v podstatě nevyléčitelné nemoci zvyšuje riziko duševních poruch a riziko se dramaticky zvyšuje, když je nemoc špatně kontrolována (např. pacienti často zažívají exacerbace).

V rámci psychogeriatrické profylaxe je rozhodně nutné dbát jak na záchyt případných somatických onemocnění u seniorů, tak i na jejich správnou léčbu, která dává optimální výsledky

Psychogeriatrická profylaxe - role fyzické aktivity

Meziinterakcí zahrnutých do psychogeriatrické profylaxe se dbá i na to, aby senioři nevzdávali fyzickou námahu. Lze jim doporučit různé aktivity - blahodárné účinky může přinést jízda na kole, plavání, nordic walking, ale i obyčejná chůze.

Pohyb má mnoho blahodárných účinků - stimuluje krevní oběh v těle. Při různých cvičeních se navíc uvolňují endorfiny. Jsou označovány jako hormony štěstí, protože pozitivně ovlivňují lidskou náladu – právě díky endorfinům se během a nějakou dobu po cvičení člověk cítí jednoduše lépe.

Existují také zprávy, že pravidelná fyzická aktivita může snížit riziko rozvoje různých duševních poruch – takové zmínky se týkají mj. vztah mezi cvičením a nižším rizikem deprese nebo dokonce demence.

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Přečtěte si další články tohoto autora

Kategorie:

Geriatrie