Výzkumy ukazují, že až dvě třetiny fyzických onemocnění nějak souvisí s psychikou. Je to fakt: šťastní lidé méně často onemocní a rychleji se uzdraví. Proto stojí za to pracovat na optimistickém pohledu na svět a nemyslet na nemoci.
Jaký je vztah mezi fyzickým a duševním zdravím? Je známo: ve zdravém těle zdravý duch. Tento vztah ale funguje i obráceně – když je zdravý duch, je lepší i tělo.Duševní zdravíbohužel není dáno jednou provždy. Spíše připomíná rostlinu, které se daří a posiluje, pokud se o ni správně stará. Nebo plýtvá a umírá, pokud pro to nevytvoříte příznivé podmínky.
Můžete nějak ovlivnit tyto podmínky nezbytné pro duševní zdraví? Ano i ne. Některé osobnostní rysy se dědí. Jedním z nich je například temperament. Jeden člověk je od přírody veselý, čilý, jiný přemítavý, pomalý. Váš psychický stav do jisté míry závisí i na podmínkách, ve kterých jste vyrůstal a jací byli vaši rodiče. Dědictví i zážitky z dětství jsou mimo naši kontrolu. Naštěstí máme určitý vliv na naši dispozici. Stojí za to zjistit, jak zjistit, zda je psychika nemocná nebo zdravá.
Známky zdravé mysli
Zdravý člověk je šťastný, středně šťastný, spíše spokojený. Dokáže se o sebe postarat – o čistotu, vzhled, pořádek kolem sebe. Kdybychom se podívali do jeho bytu, viděli bychom relativní pořadí. Není to dokonalé, ale určitě je tam čisto s různými předměty na svém místě, žádný chaos, nepořádek nebo špína. Zdraví lidé se o sebe starají – dopřávají si například radovánky, ale v rozumných mezích je stíhají. Vědí, jak si užít okamžik. Jejich starost o sebe přitom není sebestředná – nezpůsobuje utrpení druhým a nepřispívá k zanedbávání blízkých. Jsou například rodiče, kteří když ve vedlejší místnosti uslyší náhlý pláč dítěte, zavřou dveře. Většina ale pak jde dítěti pomoci. Zdravý člověk se může vzdát potěšení, pokud je například jeho cena příliš vysoká. To je případ drog a jiných závislostí – terapeuti někdy říkají: „Pokud najdete něco tak příjemného, prostě to nemůže být pro vás.dobrý ".
Duševní zdraví se projevuje i ve schopnosti změnit svůj život a své názory. Pokud fakta ukazují, že jejich vlastní názory jsou špatné, zdraví lidé je upravují, stanovují si nové cíle v životě. Zdraví jde také ruku v ruce s určitými životními postoji – spíše optimismem než pesimismem. Zdraví lidé obvykle nejsou perfekcionisté – častěji si myslí, že normou je být nedokonalý, že ostatní nemusí být skvělí a stačí plnit úkoly přiměřeně dobře, ne nutně dokonale.
Nedostatek duševního zdraví
Perfekcionismus je z dlouhodobého hlediska toxický. Víra, že nesmíte dělat chyby a že ostatní by se měli změnit k lepšímu, zvyšuje utrpení. A utrpení je jedním z příznaků špatného duševního zdraví. U lidí s nemocnou duší se také rozvíjí zvláštní, škodlivé chování nebo sklony porušovat společenské normy. Často je také vidět nedostatek kontroly nad jejich vlastními reakcemi. Mohou si navzájem pomoci? Ano! Práce na vlastní postavě přináší výsledky.
A ještě jedna dobrá zpráva: duševní zdraví se od fyzického výrazně liší – nemusí podléhat destruktivní činnosti času. Výzkumy ukazují, že starší lidé jsou zpravidla šťastnější než mladí. Obvykle se s věkem zlepšuje i sebevědomí. Funguje zde metoda malých krůčků - některá životní rozhodnutí, způsoby myšlení, které člověk rozvíjí, postoje atd. přinesou do budoucna pozitivní změny. Tak neváhejte a udělejte něco pro své štěstí ještě dnes!
měsíčník "Zdrowie"