Pod vlivem stresu se často rychle rozhodujeme s malým množstvím informací. Funguje to vždy v náš prospěch? Mechanismy, které nás vedou, byly zkoumány dr hab. Szymon Wichary, psycholog z Univerzity sociálních a humanitních věd.
Pro projektSOURCESvytvořili vědci speciálnípočítačový modelpro porovnání racionálních rozhodnutí s těmi, která se dělají ve stresu.
Aby to bylo možné, musel počítač sestavitkompletní informace , které máme k dispozici za normálních okolností, kde můžeme zvážit pro a proti, a zkrácené informace , které máme k dispozici ve stresové situaci, např. pod vlivem silných emocí souvisejících s pandemií, nehodou nebo kataklyzmatem.
Počítačový model využíváimpulsní neuronové sítě(tzv. SNN), tedy umělé sítě, které napodobují práci skutečných neuronů v našem mozku. "Je to počítačový program, který simuluje činnost devíti tisíc neuronů seskupených do populací, které odrážejí části mozku zapojené do rozhodování. Díky tomu jsou rozhodnutí učiněná tímto modelem srovnávána s těmi, která dělají lidé" - vysvětluje Dr. Szymon Wichary, psycholog na univerzitě SWPS…
Dalším krokem bylo prostudovat studenty, kteří měli vyřešitpočítačový problémvyžadující rozhodnutí. Spočívalo v posouzení, který diamant získá vyšší cenu, samozřejmě po analýze několika kritérií.
Test byl proveden pomocíeye-tracking , tj. sledování pohybu očních bulv, aEEG . Byl zde použit mechanismus, který nám pod vlivem excitace způsobuje rozšíření zorniček, které může být důsledkem např. stresu. Je řízena hlubokými subkortikálními strukturami v mozku, které jsou mimo naši kontrolu.
Jak zdůraznil autor studie Dr. Szymon Wichary, sledování změn velikosti zornice umožnilo nahlédnout do úrovně stresu subjektů, zatímco EEG (tj. záznam aktivity našeho mozku vlny) nám umožnily sledovat reakci mozkové kůry na informace, které se k nim dostaly.
Třetí částí projektu SOURCES byla studiechování uživatelů webumezinárodní společnosti Bidfood (dodavatelé potravin pro restaurace a hotely) pomocí eye trackeru.Respondenti hráli rolizákazníkůa zadávali objednávky na webové stránky společnosti pod časovým tlakem nebo bez časového tlaku. Účastníci studie byli dotazováni na subjektivní pocit námahy (kognitivní i fyzické) související s plněním úkolu. Navíc byla během těchto nákupů měřena velikost zornice pomocí eye trackeru.
Výzkum ukazuje, že plnění úkolupod časovým tlakembylo spojeno s větším subjektivně vnímanýmkognitivním úsilím . Také indexfyziologický- velikost zornice - ukázal rozdíly mezi těmito dvěma stavy. Dokončení úkolu pod časovým tlakem bylo spojeno s větší dilatací zornic. Navíc lidé pod časovým tlakem naskenovali stránkustručněji , nezaměřovali se příliš dlouho narelevantní informace .
Co to znamená?
Časový tlak má za následek zvýšenou excitaci nervového systému, což vede k vícezběžnému zpracování informací . Dokážeme se v tomto stavu správně rozhodnout? Pochybné.
Projekt SOURCES: dopad vzrušení na použití racionálních a heuristických rozhodovacích strategií realizoval tým vedený Dr. hab. Szymon Wichary, psycholog z univerzity SWPS