- Hrubá a čistá energetická hodnota
- Energetická hodnota - potravina s nejvyšší energetickou hodnotou
- Energetická hodnota - potraviny s nejnižší energetickou hodnotou
- Energetická hodnota – jak vypočítat výhřevnost potravin?
- Je kalorie vždy kalorie?
Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Energetická hodnota potraviny je údaj, který lze nalézt na jejím obalu, obvykle ve výživové tabulce. Kalorická hodnota jídla nebo denní stravy se vypočítá sečtením energetických hodnot jednotlivých potravinářských výrobků, které jídlo tvoří. Podívejte se, jak vypočítat energetickou hodnotu jídla.
Energetická hodnotapotravin ve fyzikálním vyjádření je teplo, které se uvolňuje v důsledku „spalování“ nebo oxidace potravinových složek. Množství uvolněného tepla závisí na obsahu atomů uhlíku, vodíku, dusíku a síry v potravině a jejich poměru k počtu atomů kyslíku. V praxi používáme experimentálně stanovenou výhřevnost bílkovin, sacharidů a tuků
Na základě znalosti jejich obsahu v produktu vypočítáme jeho energetickou hodnotu. Pokud výrobek obsahuje hodně vody v poměru k ostatním složkám, kalorický obsah se snižuje. Když má vysoký obsah tuku, roste.Energetická hodnota potravinzávisí také na obsahu vlákniny, která ji snižuje, a na technologickém zpracování, které zvyšuje stravitelnost pokrmu, takže zvyšuje jeho výhřevnost
Při stanovení energetické hodnoty je velmi důležité nejen složení výrobků (obsah bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny), ale také jejich stravitelnost. Zdrojem energie pro tělo se stává pouze natrávené jídlo.
Energie je fyzikální veličina, kterou lze měřit a její hodnota se vyjadřuje v různých jednotkách. Jednou takovou jednotkou, kterou používáme již více než 130 let, je kalorie, která nyní označuje energii obsaženou v potravinách.
Stojí za to vědětEnergetická hodnota potraviny (také známá jako kalorická hodnota potravin) je množství energie, které může tělo absorbovat v důsledku trávení potravy. Vyjadřuje se v kilokaloriích (kcal) odpovídajících 1000 kaloriím (cal) nebo v kilojoulech (kJ). 1 kilokalorie (kcal) odpovídá 4,18 kilojoulům (kJ).
1 kcal=4,184 kJ
Hrubá a čistá energetická hodnota
Výzkum společnosti Atwater vedl ke konceptům „hrubé energie“ a „čisté energie“. Hrubá energie je množství tepla uvolněného jídlem, když je zcela spáleno v kalorimetrické bombě mimo živý organismus. Je vyšší než skutečná energievylučuje se při trávení, protože tělo není schopno strávit ("spálit", zoxidovat) všechny organické sloučeniny úplně.
Močovina se vylučuje močí, což částečně snižuje celkovou energetickou hodnotu. Kromě toho se energie využívá i na trávení, což ovlivňuje čistou energetickou hodnotu. Čistá energie je teplo, které se v těle uvolňuje při trávení potravy (katabolické přeměny=rozklad) a může být využito jako teplo nebo přeměněno na ATP (adenosintrifosfát, vysokoenergetická sloučenina, která je pro tělo nositelem energie buňky).
Na základě výzkumu v kalorimetrické bombě bylo stanoveno, že hrubá energie spalování 1 g živin je:
- bílkovin - 5,65 kcal
- tuk – 9,45 kcal
- sacharidy – 4,15 kcal
Poté byly stanoveny fyziologické energetické ekvivalenty s přihlédnutím k metabolickým změnám, které skutečně probíhají během trávení v těle. Stanovte lidský faktor stravitelnosti živin:
- protein - 92 %
- tuk – 95 %
- sacharidy – 98 %
Bylo také odhadnuto, že v důsledku konzumace 1 g bílkovin močí se vyloučí 1,25 - 1,3 kcal ve formě sloučenin dusíku. Tímto způsobem byla vypočtena čistá energie ze spotřeby živin, která je:
- 1 g bílkovin - (5,65 - 1,3)0,92=4,0 kcal
- 1 g tuku – 9,450,95=8,98 kcal
- 1 g sacharidů – 4,10,98=4,0 kcal
Energetická hodnota živin
V současnosti se předpokládá, že živiny poskytují následující množství energie:
- 1 g bílkovin=4 kcal=17 kJ
- 1 g tuku=9 kcal=37 kJ
- 1 g sacharidů=4 kcal=17 kJ
- 1 g alkoholu=7 kcal=29 kJ
- 1 g vlákniny=2 kcal=8 kJ
- 1 g polyolů, např. xylitol=2,4 kcal=10 kJ
- 1 g organických kyselin=3 kcal=13 kJ
- 1 g erythritolu=0 kcal=0 kJ
Energetická hodnota - potravina s nejvyšší energetickou hodnotou
Největší energetickou hodnotu mají potraviny s vysokým obsahem tuku. Představujeme krátký seznam potravinářských výrobků s nejvyšší výhřevností na 100 g.
| Food item | kcal ve 100 g |
| Olivový olej, řepkový olej a další rostlinné oleje bez přísad | 884 |
| Máslo | 735 |
| Makadamové ořechy (ostatní ořechy podobné, cca 650 kcal) | 718 |
| Majonéza | 711 |
| Kokosové krevety | 698 |
| Arašídové máslo | 695 |
| Sezam | 673 |
| Čokoládová vejce s náplní | 666 |
| Sádlo | 651 |
Seznam nejkaloričtějších potravin zahrnuje oleje, máslo, margaríny, pomazánky atd. Dále ořechy a pak semínka. Naprostá většina z nich jsou sladkosti z obchodu: sušenky, oplatky, tyčinky, oříšky v čokoládě, plněné bonbony, čokolády atd., stejně jako chipsy.
| Čokoláda 86 % | 645 |
| Raffaello | 628 |
| Vepřové Kabanos | 611 |
| Čokoláda 70% | 599 |
| Mandle v čokoládě | 597 |
| Dýňová semínka, slunečnicová semínka | dobře. 580 |
| Pečená slanina | 548 |
| Nutella | 546 |
| Arašídy s wasabi povlakem | 537 |
| Chipsy | 535 |
| Jáhlové koláčky s lněným semínkem | 526 |
Autor: Time S.A
- Diety dostupné bez opuštění domova
- Nákupní seznamy přizpůsobené typu stravy
- Základna s více než 2000 jídly
- Nezbytné informace o přísadách
- Péče specialisty na výživu
- Možnost integrace stravy do tréninkového plánu
Energetická hodnota - potraviny s nejnižší energetickou hodnotou
| Produkt | kcal ve 100 g |
| Voda, čaj | 0 |
| Lehké nápoje | 0 |
| Stévie, erythritol | 0 |
| Černá káva | 2 |
| Nakládané okurky | 11 |
| Pak choi | 13 |
| Čerstvá okurka | 14 |
| Salát | 14 |
| Rajčatová šťáva | 14 |
Není pochyb o tom, že zelenina jsou potraviny s nejnižší energetickou hodnotou. Syrová zelenina a její konzervy (polévky, saláty atd.) připravované pouze s přidáním koření zaujímají prvních pár stovek míst na seznamu potravin s nejnižším obsahem kalorií. Je to dáno jejich složením – zelenina je především voda a vláknina. Tento seznam zahrnuje pouze nápoje slazené sladidly, čaj, kávu a nekalorická sladidla.
| Bíláředkev | 14 |
| rebarbora | 15 |
| kysané zelí | 16 |
| Červené polosladké nealkoholické víno | 16 |
| Řapíkatý celer | 17 |
| cuketa | 17 |
| Kubuś Waterrr | 18 |
| Čistě červený boršč | 18 |
| Rajče | 19 |
| Pivo bez alkoholu | 21 |
Mezi nízkoenergetické produkty (do 50 kcal ve 100 g) patří nízkosladké ovoce, např. třešně, jahody, rybíz, lesní jahody, meloun, grapefruit, papája, maliny, angrešt, švestky, jablka, broskve. Asi 100 kcal ve 100 g mají bílé ryby, mořské plody, libové drůbeží maso bez kůže, libový tvaroh.
Energetická hodnota – jak vypočítat výhřevnost potravin?
Energetickou hodnotu, tedy kalorickou hodnotu potravinářského výrobku nebo celého jídla, lze bez problémů vypočítat pouze se znalostí obsahu makroživin - bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny. Jak na to krok za krokem? Zde je příklad pro jeden produkt a celé jídlo složené z několika složek. [Ve výpočtech bylo vynecháno dělení 1 g nebo 1 kcal, které ukazuje správnost získané jednotky. Rozdělení však probíhalo vždy podle stejného vzoru, například:
- 1 g – 4 kcal
- 16 g – x kcal
- 1 gx kcal=16 g4 kcal
- x kcal=16 g4 kcal / 1 g
- 1 kcal – 4,18 kJ
- 75,3 kcal – x kJ
- 1 kcalx kJ=75,3 kcal4,18 kJ
- x kJ=75,3 kcal4,18 kJ / 1 kcal]
Hruška o hmotnosti 130 g
| Obsah makroživin | Výhřevnost makroživin | Energetická hodnota produktu | Energetická hodnota ve 100 g |
| Protein=0,8 g | 0,8 g4 kcal=3,2 kcal | 75,3 kcal | 75,3 kcal100 g / 130 g=57,9 kcal |
| Tuk=0,3 g | 0,3 g9 kcal=2,7 kcal | 75,3 kcal4,18 kJ=314,75 kJ | 57,9 kcal4,18 kJ=242 kJ |
| Sacharidy=16 g | 16 g4 kcal=64 kcal | ||
| vláknina=2,7 g | 2,7 g2 kcal=5,4 kcal |
Kakaový koktejl s banánem na kokosovém mléce. Ingredience:
- Kokosové mléko 80 % (200 g)
| Obsah makroživin | Výhřevnost makroživin | Energetická hodnota produktu |
| Protein=4,2 g | 4,2 g4 kcal=16,8 kcal | 405,6 kcal |
| Tuk=36 g | 36 g9 kcal=324 kcal | 405,6 kcal4,18 kJ=1695,4 kJ |
| Sacharidy=16,2 g | 16,2 g4 kcal=64,8 kcal | |
| Vláknina – 0 g | 0 kcal |
Banán (120 g)
| Obsah makroživin | Výhřevnost makroživin | Energetická hodnota produktu |
| Protein=1,2 g | 4,2 g4 kcal=16,8 kcal | 117,2 kcal |
| Sacharidy=26,2 g | 36 g9 kcal=324 kcal | 117,2 kcal4,18 kJ=489,9 kJ |
| Sacharidy=16,2 g | 16,2 g4 kcal=64,8 kcal | |
| vláknina=2 g | 2 g2 kcal=4 kcal |
Kakao (10 g - lžíce)
| Obsah makroživin | Výhřevnost makroživin | Energetická hodnota produktu |
| Protein=1,8 g | 1,8 g4 kcal=7,2 kcal | 48,6 kcal |
| Tuk=2,2 g | 2,2 g9 kcal=19,8 kcal | 48,6 kcal4,18 kJ=203,2 kJ |
| Sacharidy=5,1 g | 5,1 g4 kcal=20,4 kcal | |
| Vláknina=0,6 g | 0,6 g2 kcal=1,2 kcal |
Chia semínka (10 g - polévková lžíce)
| Obsah makroživin | Výhřevnost makroživin | Energetická hodnota produktu |
| Protein=1,7 g | 1,7 g4 kcal=6,8 kcal | 44,7 kcal |
| Tuk=3,1 g | 3,1 g9 kcal=27,9 kcal | 44,7 kcal4,18 kJ=186,9 kJ |
| Sacharidy=0,8 g | 0,8 g4 kcal=3,2 kcal | |
| vláknina=3,4 g | 3,4 g2 kcal=6,8 kcal |
Med (12 g - lžička)
| Obsah makroživin | Výhřevnost makroživin | Energetická hodnota produktu |
| Protein=0 g | 0 kcal | 38 kcal |
| Tuk=0 g | 0 kcal | 38 kcal4,18 kJ=158,9 kJ |
| Sacharidy=9,5 g | 9,5 g4 kcal=38 kcal | |
| vláknina=0 g | 0 kcal |
Energetická hodnota celého jídla je 654,1 kcal=2734,1 kJ
Hmotnost celého jídla=200 g + 120 g + 10 g + 10 g + 12g=352 g
Energetická hodnota 100 g jídla je 100 g654,1 kcal / 352 g=185,8 kcal (185,8 kcal=776,6 kJ)
Je kalorie vždy kalorie?
Mnoho vědců s tradičním přístupem je nesmiřitelné a tvrdí, že kalorie jsou kalorie, vždy poskytují stejné množství energie, vždy přispívají ke kontrole hmotnosti stejným způsobem a pouze množství zkonzumovaných kalorií je zodpovědné za přibírání nebo hubnutí. Je však třeba mít na paměti, že lidské tělo není parní stroj nebo jiné mechanické zařízení.
Na tom není nic „jistého“. Průlomem ve změně matematického přístupu ke kontrole hmotnosti byl výzkum doktora Davida Ludwiga, který ve svých experimentech používal různé druhy diet (např. vysokoproteinové, tučné, vysokosacharidové) se stejným kalorickým obsahem. Zjistil, že různé typy diet ovlivňují tělesnou hmotnost různě. Takové závěry lze nalézt v mnoha vědeckých publikacích, které nejčastěji ukazují, že vysokotučné diety jsou při hubnutí mnohem účinnější než nízkotučné diety se stejnou kalorickou hodnotou.
Odpůrci počítání kalorií zdůrazňují, že skutečná energetická hodnota nevyplývá pouze z množství energie, která se uvolní z potravy, ale také z doby, kterou potrava projde trávicím traktem, a z potřebného energetického výdeje pro trávení. Nízkosacharidové a nízkotučné diety se skládají z potravin, které se velmi rychle tráví a ke svému rozkladu vyžadují málo energie. Naproti tomu potraviny s vysokým obsahem tuku procházejí trávicím traktem pomaleji a jejich trávení je proces, který spotřebovává hodně energie.
Z toho vyplývá, že energetický efekt po konzumaci sacharidového a tukového nebo proteinového jídla je pro tělo odlišný. Doba vstřebávání potravy ovlivňuje tělesnou hmotnost. Energetická hodnota jídla tedy není jen jednoduchá matematika založená na obsahu bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny. Energetická hodnota jednotlivých potravin může být u každého jiná a závisí na jeho predispozici, vylučování trávicích enzymů, hormonů a mnoha dalších faktorech.
Stojí za to vědětPojem „kalorie“ zavedl do světa vědy francouzský vědec devatenáctého století Nicolas Clement-Desormes, který se zajímal o parní stroje. Hledal u těchto strojů adekvátní index měření tepelné energie. Hodnota jedné kalorie byla přiřazena k množství energie potřebné k ohřátí 1 gramu chemicky čisté vody o 1oC, přesněji z teploty 14,5oC na 15,5oC. Název jednotky „calorie“ pochází z latinského „calor“ neboli teplo.
Clementův výzkumbyla použita v 80. letech 19. století americkým amatérským odborníkem na výživu Wilburgem O. Atwaterem ve snaze zjistit, které potraviny poskytují nejvíce energie. Zkonstruoval zařízení zvané kalorimetrická bomba, které se dodnes používá k určení výhřevnosti potravinářských výrobků. Kalorimetrická bomba je malá pec obklopená vodním krytem. Produkty se v něm zcela spálí a měří se uvolněné teplo.
Ve vědě o výživě hovorový výraz „kalorie“ znamená „kilokalorie“, což je množství tepla potřebné ke zvýšení teploty 1 litru vody o 1oC. Atwater spálil ve svém zařízení desítky potravin, což ho vedlo k závěrům o kalorické hodnotě potravin v dietních studiích dodnes.
Zdroje: 1. Dr. M. Schlegel - Zawadzka, Bromatologia - přednáška, http://www2.chemia.uj.edu.pl/dydaktyka/bromatologia/bromatologia2.pdf 2. Tobias D.K. 3 Ebbeling C.B. et al., Účinky složení stravy na energetický výdej při udržování hubnutí, JAMA, 2012, 307 (24), 2627-2634 4. Bujko J., Jak se měří kalorický obsah potravinářských výrobků, Świat Nauki, https: // www.swiatnauki.pl/8,724.html 5. www.ilewazy.pl
O autorovi
Aleksandra Żyłowska-Mharrab, dietoložkaPotravinářský technolog, dietolog, pedagog. Absolvent oboru biotechnologie na Technologické univerzitě v Gdaňsku a nutričních služeb na Námořní univerzitě. Zastánce jednoduché, zdravé kuchyně a vědomého výběru v každodenní výživě. Mezi mé hlavní zájmy patří budování trvalých změn stravovacích návyků a individuální sestavování jídelníčku dle potřeb organismu. Protože to samé není zdravé pro každého! Věřím, že nutriční výchova je velmi důležitá, a to jak pro děti, tak pro dospělé. Své aktivity zaměřuji na šíření znalostí o výživě, analyzuji nové výsledky výzkumu a vyvozuji vlastní závěry. Držím se zásady, že dieta je životní styl, ne striktní dodržování jídel na listu papíru. Ve zdravém a vědomém stravování je vždy prostor pro lahodné požitky.