K depresi mohou přispívat opravdu různé druhy problémů - lidé, kteří zažili ztrátu jim velmi blízké osoby, i lidé, kteří byli nuceni změnit místo bydliště nebo ti, kteří přišli o práci zvýšené riziko rozvoje této duševní poruchy. Profesní činnost – a nejen ztráta zaměstnání – může mít vliv na výskyt depresivních poruch u lidí. Přečtěte si, které profese jsou považovány za nejvíce napomáhající depresi, a zjistěte, proč některé z nich zvyšují riziko poruch nálady.

Deprese je v současnosti jednou z nejčastějších duševních poruch u lidí – Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že celosvětově může postihnout více než 260 milionů lidí. Vzhledem k vysoké frekvenci jejich výskytu jsou depresivní poruchy pod drobnohledem mnoha různých vědců – hledají účinnější metody léčby tohoto problému, než jaké jsou v současnosti k dispozici, a také přesně analyzují, jaké faktory se mohou na vzniku deprese podílet.

Mezi příčiny deprese patří celá řada jevů - velký důraz je kladen na biologické determinanty tohoto onemocnění (v tomto případě převažují teorie o významu poruch hladin různých neurotransmiterů v etiologii depresivních poruch ).

Pozornost je však věnována i různým environmentálním aspektům, které mohou rovněž přispívat k rozvoji depresivních poruch. Patří mezi ně mj potíže v mezilidských vztazích (např. pocit osamělosti nebo obtěžování jinými lidmi), významné životní změny (jako např. změna bydliště, rozvod nebo úmrtí blízké osoby), ale také problémy související s profesním životem.

Deprese - která je poměrně běžně známá - může být podporována ztrátou zaměstnání, ale ukazuje se, že ji může za určitých podmínek způsobit i práce. Již nějakou dobu se zmiňuje stále více profesí, které mohou být zvláště příznivé pro depresi.

Obsah:

  1. 9 profesí, které nejvíce přispívají k depresi
    • Pečovatelé o seniory
    • Zdravotníci
    • Prodejci
    • Zaměstnanci restaurace
    • Sociální pracovníci
    • Účetní
    • Umělci
    • Profesionálové
    • Učitelé

9 profesí, které nejvíce přispívají k depresi

Pečovatelé o seniory

Péče o seniory upoutané na lůžko rozhodně není jednoduchá – jde přece o práci fyzicky i psychicky zatíženou. Často je péče poskytována pacientům, jejichž stav se nikdy plně nezlepší – mluvíme zde například o seniorech trpících rakovinou v terminálním stadiu nebo o starších pacientech trpících pokročilou Alzheimerovou chorobou

Pečovatelé o seniory jsou vystaveni zvýšenému riziku deprese, protože jejich práce je prostě těžká, ale také proto, že pro ně může být obtížné mít z práce radost kvůli nedostatku jasně viditelných efektů.

Zdravotníci

Zdravotní sestra, lékař, záchranář – to jsou další příklady profesí, které mohou také přispívat k depresivním poruchám. Práce ve zdravotnictví je spojena s velkým napětím - vždyť lidský život závisí na rozhodnutí zdravotnického personálu - ale také bohužel stále častěji s četnými nároky namířenými proti lékařům či sestrám.

K tomu všemu je nedostatek vybavení potřebného pro pomoc nemocným, ale také nedostatek personálu, což vede k tomu, že zdravotnický personál musí pracovat v předimenzovaném čase. Výše uvedené aspekty jsou zodpovědné za to, že zdravotníci jsou vystaveni zvýšenému riziku poruch nálady.

Prodejci

Není těžké zjistit, jak náročná je práce prodejce. Stačí zajít do nejbližšího supermarketu a podívat se, jak se tam zachází s pokladními. Život v neustálém napětí, které je v naší době běžné, řadu lidí neprávem znervózňuje v ne nutně odůvodněných případech – je tomu tak například u pokladen, kde jsou pokladním vyčítány dlouhé fronty nebo nedostatek zboží v regálech.

Strhávání komentářů a někdy i výkřiků od zákazníků může u prodejců vyvolat pocit, že nejsou vůbec respektováni, plus jejich obvykle malé výdělky. To vše dělá z této konkrétní profesní skupiny jednu z těch, u kterých je zvýšené riziko deprese.

Zaměstnanci restaurace

Práce v restauraci rozhodně není jednoduchá. Na kuchyňské asistenty nebo kuchaře čeká mnoho výzev, ale nejvíce napětí obvykle zažívají ti, kteří mají přímý kontakt se zákazníky – barmani a číšníci.

Očekává se, že konečně budou znát celou kartujídla zpaměti, pokud by uměli odpovědět na každou otázku zákazníka, měli by být milí, usměvaví a dodržovat všechna pravidla savoir-vivre.

Číšník ví, že jeho postoj závisí na tom, zda dostane spropitné (které je v mnoha restauracích významnou součástí platu personálu), slyší komentáře o kvalitě jídla a přijímá komentáře o příliš dlouhém jídle čas přípravy.

V konečném důsledku má tato profese tolik různých napětí, že může přispět jak k syndromu vyhoření, tak k depresivním poruchám.

Sociální pracovníci

Sociální pracovníci jsou další profesní skupinou, jejíž zástupci mají zvýšené riziko deprese. Mzdy v této profesi obvykle nejsou příliš vysoké, pracovní vytížení - v žádném případě.

Konečně se sociální pracovník setkává s velmi odlišnými událostmi, z nichž některé se zdají být extrémně patologické. V této práci je těžké na ni po jejím skončení přestat myslet - i doma se objevují myšlenky na znevýhodněné děti nebo jiné potíže rodin, které sociální pracovnice řeší.

Tato profese je spojena s velmi vysokou zátěží na psychiku, která - zvláště když není nějakým způsobem vybitá - může přispívat k depresím.

Účetní

Účetnictví je těžké umění – dělat práci účetního dobře, je potřeba znát příslušné předpisy, ale také být velmi pečlivý. Osud všech podniků nakonec závisí na tom, zda je účetnictví vedeno pečlivě.

Stává se, že účetní řeší transakce za desítky a někdy i stovky tisíc zlotých. Tato práce je spojena s velkým smyslem pro zodpovědnost a napětí, které – zvláště při velkém počtu zakázek – může u toho, kdo se jí zabývá, zvýšit riziko deprese.

Umělci

Zdá se, že různí umělci - malíři, zpěváci - mají ve svých profesích tolik svobody, že by jim deprese neměla hrozit. Nakonec se však ukáže, že je to úplně jinak. Práce umělce je někdy spojena s nepravidelným příjmem, navíc člověk, jehož díla byla dříve dokonce chválena, může později vytvořit jiná díla, která se nesetkají s žádným zájmem příjemců.

Finanční nestabilita a různé efekty podniknutých akcí – to jsou faktory, které jsou zodpovědné za zvýšený výskyt depresivních poruch mezi umělci

Profesionálové

Každý, kdo potřeboval profesionála na vymalování bytu, opravu pračky nebo výměnu elektroinstalace, asi ví, jak těžké je najít někoho, kdo by měl na tuto práci volný čas.

Tito lidé také vědí, že techničtí specialisté se obvykle dobře cení. Dalo by se tedy dojít k závěru, že kdo, jak a odborníci se mají dobře a neměli by být vystaveni zvýšenému riziku deprese.

Nic nemůže být dále od pravdy - práce specialisty je nejen těžká, ale také spojená s poměrně velkou nepravidelností (pračka se totiž může pokazit jak v sedm ráno, tak v deset večer).

Tato profese navíc vyžaduje mimořádnou přesnost – stačí, aby profesionál jednou provedl zakázkovou práci nepřesně a jeho pověst může být zcela zničena. Zde popsané faktory mohou být zdrojem napětí nebo úzkosti, které - pokud jsou prožívány po dlouhou dobu - mohou u profesionála nakonec vést k depresi.

Učitelé

Skutečnost, že učitelé v Polsku před časem stávkovali, nepřišla odnikud. Nízké mzdy, zvyšující se nároky (jak ze strany správní rady, tak samotných rodičů studentů), ale také - bohužel - stále menší respekt ze strany žáků

Dříve byli učitelé jednou z nejrespektovanějších profesních skupin, dnes na ně míří stále více kritiky. Proto by asi nemělo být žádným překvapením, že pracovníci ve školství patří k těm, u kterých se deprese objevuje častěji.

Profese, které nejvíce přispívají k depresi: co dělat, abyste se vyhnuli depresi?

Ve skutečnosti každá práce, která je pro toho, kdo ji vykonává, neuspokojivá, může přispívat k depresi. Takže když to nepřináší žádné potěšení, bylo by nejjednodušší to změnit - ale bohužel to není vždy možné.

To však neznamená, že se u sociálního pracovníka, lékaře nebo číšníka musí projevit deprese – nejdůležitější je, jak vypadá život po práci.

Velkou roli hraje pravidelné uvolňování napětí sportováním, vášnivým čtením nebo trávením času s blízkými lidmi. Pokud má zaměstnanec dojem, že není schopen se se svými negativními emocemi vypořádat sám, můžete zvážit návštěvu psychologa.

Také stojí za to zbavit se obav soustředěných kolem případné návštěvy psychiatra – v takové situaci, kdy účetní, prodavač nebo pečovatel o staršího člověka začne mít podezření, žedeprese, není co odkládat. Čím větší je zpoždění zahájení léčby depresivních poruch, tím větší je riziko, že se udrží delší dobu – vzhledem k této korelaci by léčba deprese měla být zahájena co nejdříve po jejím vzniku.

Přečtěte si také

Jak se vypořádat se stresem v práci? Popisy konkrétních situací

Recenze cvičení a tréninku pro nejlepší odbourávání stresu

Dýchací techniky k překonání stresu

Jak poznat maskovanou depresi?

Jak žít s člověkem trpícím depresí

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Přečtěte si více od tohoto autora

Kategorie:

Psychologie