Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Objevilo se to náhle a docela náhle, projevilo se jako dušnost, která mě probudila ze spánku. Hrozný pocit, nedostatek vzduchu, dýchání na půl ucha, úzkost a nakonec panika, protože se děje něco, čemu nerozumím a je to životu nebezpečné.

- Tento záchvat dušnosti byl způsoben chlórem, který jsem vdechla minulý den v bazénu - říká Beata Kalista. - Konzultace s několika lékaři a nakonec s pneumologem dala jasnou diagnózu - bronchiální astma. Také jsem se dozvěděl, že moje astma nepřišlo tak náhle, jak jsem si myslel, ale vyvíjelo se svým vlastním tempem, rok za rokem.

Moje pohoda ukolébala mou ostražitost

Když mi bylo 21, byla mi diagnostikována inhalační alergie – říká Beata. - Testy prokázaly alergii na pyl trav, obilí, lísku, topoly a koňskou srst. Když přišlo jaro, pak léto, bojovala jsem se slzením očí, kýcháním a sennou rýmou. Vhodné léky blokovaly příznaky, několikrát jsem znecitlivěla, až do druhého těhotenství se alergie zastavila, příznaky téměř zázračně zmizely.

Moje pohoda uspala mou bdělost. Cítila jsem se tak dobře, že jsem se jako fyzicky aktivní člověk rozhodla dva roky po porodu zlepšit svou kondici a vrátit se k původní postavě. Nejprve dvakrát týdně, pak pětkrát týdně jsem trénoval v posilovně, každý den dvě hodiny. K plavání jsem se přidal kvůli relaxaci a regeneraci.

Pokrok byl významný a nikdy předtím jsem se necítil silnější a zdravější. Až do zmiňované povodňové noci. Testy, konzultace, výzkum, diagnóza, šok, hněv, protest, bezmoc. Zhruba takhle začal můj život s astmatem.

Už netrénuji

Beatina dechová účinnost rok od roku klesala. To ji přimělo přestat sportovat.

- Netrénoval jsem pět let, říká. Slabý dech mě vyrušil. Častěji jsem přemýšlel o tom, že se při tréninku zase zadýchám a nesoustředil jsem se na techniku ​​cvičení. Plavání je také minulostí, protože se mi snížila kondice. To, co bylo a díky čemu jsem se cítil zdravý, silný a v dobré kondici, je nyní jen vzpomínka.

Navzdory změně životního stylu, omezením a vzdání se toho, co jsem milovala, už jsemSmířil jsem se se svým stavem. Zpočátku to nebylo tak jednoduché, položil jsem lékaři stovky otázek, abych pochopil mechanismus onemocnění a našel chybu, která mě do tohoto stavu přivedla. Nyní, po letech, vím, co jsem udělal špatně a že kdybych nezanedbával pravidelnou desenzibilizaci, možná by se moje průdušky nepoškodily.

Je velmi možné, že jsem si také pomáhal kouřením, i když po etapách, mimochodem ne roky, jak to dělají jiní, ale s přestávkami, ale myslím, že i na tom záleželo.

Někdo může říct „přeháníš, lidé kouří a nemají astma“, nemusí, ale v každém organismu rozhoduje o tom, zda a do jaké míry se daná nemoc rozvine, jiný faktor. Pro mě je kouření zjevnou chybou mládí a vědomě bych to neopakoval.

Od inspirace k inhalaci

- Nyní žiji a dýchám díky stálé pravidelné dávce inhalovaných steroidů, říká. - Když přijde čas na pyl, přidávám léky proti alergii. Když však přijde podzim a zima a vzduch voní po krbových výhních, kouři z komínů nebo konečně smogu, omezuji své návštěvy na tzv. "Čerstvý vzduch", protože z takových procházek se cítím hůř.

No, pokud nejsem u B altského moře. Už léta jsou výlety k moři jako pobyt v tom nejlepším sanatoriu. Zde mohu volně dýchat vzduch nasycený jódem a prostý alergenů, ale nepřestávám brát inhalační léky, bylo by to rozhodně neuvážené jednání. Když jsem si uvědomil, že mě astma už nikdy neopustí, a když má mysl ovládla mé emoce, začal jsem hledat informace o nemoci. Navštívil jsem web věnovaný astmatu, doporučený mým lékařem, "Astma School", kde jsem našel základy, nezbytnou abecedu pro astmatiky.

Také jsem se rozhodl vyhledat podpůrnou skupinu, kde bych se setkal s lidmi s podobným zdravotním problémem. Dva roky po diagnóze jsem na Fb našel skupinu astmatiků. Nebylo to příliš mnoho, ale viděl jsem spoustu různých příspěvků od lidí, kteří, jak se ukázalo, měli mnohem větší problémy s dýcháním než já. Od té doby uplynulo pěkných pár let a počet lidí ve skupině roste.

Každý z účastníků fóra trpí astmatem. Někteří od dětství, jiní onemocněli v dospělosti, další mají nemocné děti, ale jsou i tací, kteří onemocní po generaci. Někteří mají astma pod kontrolou, jiní vůbec, což pak spouští jejich stres a vyvolává paniku, která zhoršuje příznaky astmatu, dusí se, dýchání je povrchní, dokonce imituje infarkty s tlakem na hrudi.

V takových situacích je jediným rozumným řešením přístup k lékaři, klidná, věcná konverzace, časté střídání dávek či léků aPřiznávám, že popisy ukazují, že přístup k dobrému doporučenému pneumologovi je stále vzácný.

Každé astma je jiné

Mám štěstí, že mám dobrého lékaře a takového, který odpovídá na otázky. Ostatně kdo se ptá, nechybuje a z praxe už vím, že je potřeba se ptát, nejlépe u zdroje. Jak jsem již zmínil, měl jsem spoustu otázek. Třeba ty, které se mi čas od času vracejí, když čtu na fóru různé komentáře týkající se fyzické aktivity při astmatu, protože můžete klidně jezdit na kole, můžete plavat, můžete cvičit v posilovně, můžete běhat maratony a nakonec hity, protože lyžaři z Norska měli astma a vyhráli medaile!

Jo… Byl jsem z takových prohlášení velmi frustrovaný, ale to bylo kdysi. Teď mám v hlavě slova mého pneumologa: „každé astma je jiné, protože i my jsme jiní“ a toho se držím. Ano, fyzická aktivita je důležitá a velmi vhodná, ale jeden bude moci, druhý ne, někdo bude moci chodit po horách, běhat, plavat.

Nepůjdu do bazénu, protože přítomnost chlóru ve vzduchu mi každou chvíli zhoršuje dýchání. A tak, vybaven znalostmi a svými zkušenostmi, nacházím optimum, které mě zajišťuje pohybem a kyslíkem. Každý den začínám „nafukováním“ a končím každý den „nafukováním“. Třetí dávku užívám podle potřeby. Nikam nejdu bez svého inhalátoru a láhve s vodou na kloktání krku. Je to astmatická abeceda.

Když cítím nepohodlí v průdušnici, používám inhalace s rozprašovačem. Dvakrát ročně navštěvuji pneumologa, kontroluji svůj zdravotní stav a upravuji dávky léků. Takové chování mě chrání zdravotně i duševně.

Jsem jako žralok

Vědomě jsem se vzdal společenského života, schůzek, v menší či větší skupině, kde cítím parfém, cigarety nebo kávu. Tyto vůně, které jsou příjemné pro zdravé lidi, jsou pro mě hrozné. Jsou pro mě nebezpečné, protože mi silně dráždí průdušky. Okamžik… Jsem jako žralok ve vodě, který cítí kapku krve. Můj čich je tak ostrý jako nikdy předtím, je to moje přirozená obrana proti škodlivým „pachům“.

Zhoršení kvality dýchání také způsobuje stres, podráždění a nervy. Zažil jsem takovou situaci vícekrát, nervy to mají horší, na to si musíte vzpomenout. Pandemie, které nyní všichni čelíme, se také hodně změnila. Je to pro mě snadné i těžké. Snadno, protože mě maska ​​izoluje od škodlivých pachů. Je to však těžké, protože kromě cigaretového kouře, výfukových plynů a parfémů nás pronásleduje i SARS-CoV-2.

Vím, že to může hodně bolet mé dýchání. Chodím dvakrátden se psem, bez ohledu na počasí. Pes má zábavu a porci pohybu, já mám svou dávku dobrého dechu, momentálně ne omezován maskou. Cvičím i doma, abych úplně nezrezl.

A když můžu, sbalím si kufr, vezmu dítě a psa a jedu k B altskému moři. Určitě mě to léčí i psychicky. A také se tam lépe dýchá, protože je tam méně kouře, smogu, zplodin a trávy. Myslím, že už jsem našel své optimum, což všem astmatikům upřímně přeji. Přijal jsem své astma, naučil se s ním žít, i když mi to docela změnilo život.

  • Astmatický záchvat – jak pomoci nemocnému dýchat
  • Atopické (alergické) astma: příčiny, léčba a prevence
  • Steroid-rezistentní astma – příčiny a léčba
  • Aspirinem vyvolané astma: příčiny, příznaky a léčba

Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Kategorie:

Dýchací systém