OVĚŘENÝ OBSAHAutor: MUDr. Karolina Karabin, PhD, molekulární bioložka, laboratorní diagnostika, poradkyně pro výživu a životní styl
Migréna je chronické onemocnění, které se projevuje především opakujícími se silnými bolestmi hlavy. Zatímco příčiny migrény nebyly jasně stanoveny, bylo poznamenáno, že různé faktory životního stylu, jako je stres, cvičení a strava, mohou být spouštěči migrénové bolesti hlavy. Z tohoto důvodu se také vyplatí podpořit farmakoterapii nefarmakologickými metodami včetně změny životního stylu, při které může být nápomocná návštěva dietologa nebo nutričního specialisty.
Migréna je chronické onemocnění charakterizované záchvatovitými bolestmi hlavy. U 30 % pacientů je tzv aura, tj. příznaky, které předcházejí bolesti hlavy, jako jsou poruchy vidění, citlivost na světlo, zvuk a pachy, nevolnost a zvracení. Přítomnost nebo nepřítomnost aury je důležitým kritériem pro klasifikaci migrény:
- migréna bez aury
- migréna s aurou
Asi 12 % světové populace trpí migrénou a je diagnostikována častěji u žen než u mužů. Vrchol výskytu migrény je ve věku 35 až 39 let.
Jaké jsou příčiny migrén?
Přesná příčina a mechanismus rozvoje migrény stále zůstává záhadou. Migréna je s největší pravděpodobností projevem vrozené tendence k přehnané reakci na různé podněty, která může být důsledkem řady intrakraniálních a extrakraniálních neuronálních poruch.
Roli hraje i dědičný základ, protože bylo zdokumentováno, že riziko migrény u příbuzných pacientů je 3x vyšší než u příbuzných zdravých lidí
Bylo prokázáno, že záchvaty migrény spouštějí různé environmentální faktory a některé z nejlépe popsaných jsou ty, které souvisí s životním stylem.
Retrospektivní studie Kelmana et al z roku 2007 ukázala, že 76 % pacientů je schopno identifikovat faktory, které spouštějí migrenózní bolesti hlavy.
Nejběžnější spouštěče jsou:
- stres (80 %),
- hormonální změny u žen (65 %),
- vynechání jídla (57 %),
- změna počasí (53 %),
- nedostatek spánku (50 %),
- intenzivní vůně (40 %),
- bolest krku (38 %),
- expozicesvětlý (38 %),
- konzumace alkoholu, zejména vína (38 %),
- kouření (36 %),
- chodit spát pozdě (32 %),
- vysoká teplota (30 %),
- jídlo (27 %),
- fyzická aktivita (22 %).
Jak léčit migrénu?
Při léčbě migrény se používají hlavně farmakologická činidla, jako jsou léky:
- protizánětlivé a analgetikum, např. ibuprofen,
- antiemetikum, např. metoklopramid,
- sedativum, např. diazepam,
- specifické léky proti migréně, např. které ovlivňují receptory účastnící se záchvatů migrény,
- pomocné léky, např. kodein.
V léčbě migrén se kromě farmakoterapie využívají i nefarmakologické metody, které zahrnují změnu životního stylu pacienta včetně způsobu výživy. To je důležité zejména u lidí, u kterých je farmakologická léčba neúčinná, např. kvůli lékové rezistenci, neúčinná nebo nesplňuje očekávání pacienta kvůli vedlejším účinkům způsobeným léky.
Dieta proti migréně
Studie ukázaly, že různé diety mohou být účinné při snižování frekvence migrénových bolestí hlavy. Předpokládá se, že některé diety mohou zmírnit průběh migrény ovlivněním hladin signálních látek, jako je serotonin, oxid dusnatý, adiponektin, leptin, mitochondriální funkce a složení střevní mikroflóry.
V poslední době je velká pozornost věnována ketogenní dietě, která určitým způsobem napodobuje různé formy kalorické restrikce. Ketogenní dieta je terapeutická intervence zaměřená na metabolismus mozku a jejím cílem je zvýšit koncentraci ketolátek v těle.
Ačkoli přesný mechanismus účinku této diety na průběh migrény není znám, předpokládá se, že ketolátky mohou být alternativním zdrojem energie pro náš mozek, a proto pravděpodobně obcházejí některé abnormality glukózy metabolismus a transport pozorované u lidí s migrénou.
Mezi další typy diet, které mohou zmírnit průběh migrény, patří diety s nízkým obsahem sacharidů nebo s nízkým glykemickým indexem. Je však třeba zdůraznit, že v mnoha případech stačí zavést pár pravidel zdravé výživy, aby se frekvence útoků účinně snížila.
