Inkontinence stolice je nejčastějším problémem starších lidí, ale může se objevit v jakémkoli věku, včetně dětí. Příčiny fekální inkontinence jsou různé. Mohou to být hemoroidy, tedy anální varixy. Fekální inkontinence se může objevit i po porodu. Zkontrolujte, jaké jsou další příčiny fekální inkontinence a jaká je léčba.

Inkontinence stoliceje problém s kontrolou defekace (defekace) a únikem plynů z gastrointestinálního traktu. Podle dostupných statistik je fekální inkontinence celosvětově problémem 2–3 %. lidé. Někteří pacienti sfekální inkontinencíse vyhýbají rozhovoru s lékaři o svém problému, pravděpodobně z rozpaků, a proto se má za to, že odhadovaná frekvence tohoto stavu je ve skutečnosti podhodnocena.

Fekální inkontinence je důležitým problémem, protože může vést k podráždění anální oblasti (tato oblast těla se může infikovat a vyvinout chronické, obtížně se hojící rány) a také k významným psychickým poruchy. Pacient, který ztratí kontrolu nad jednou takovou základní fyziologickou činností, jako je defekace, může zaznamenat výrazné snížení sebevědomí a může se nakonec jednoduše začít izolovat od ostatních. Těmto komplikacím lze předejítléčbou fekální inkontinence- pacientům jsou k dispozici jak nechirurgické metody, tak chirurgická léčba

Inkontinence stolice – příčiny

Inkontinence stolice se může vyskytnout u pacienta od narození – to je případ dětí s defekty ve struktuře řitního otvoru a dětí s defekty míchy

Inkontinence stolice může být také získaný stav. Obecně řečeno,příčiny fekální inkontinencezahrnují jakékoli stavy, které vedou k oslabení análních svěračů nebo poškození nervů účastnících se defekace. Tyto poruchy mohou být způsobeny takovými stavy jako:

  • poranění pánve
  • diabetes
  • roztroušená skleróza
  • porod
  • chronická zácpa
  • tah
  • poranění míchy
  • průjem
  • výskyt komplikací z jiné chirurgické léčbyonemocnění (např. hemoroidy)
  • podstupující radioterapii pánve
  • zánětlivá onemocnění střev (např. Crohnova choroba)
  • rektální prolaps
  • syndrom dráždivého tračníku

Některé ze zmíněných faktorů (např. epizody průjmu) mohou vést k dočasné fekální inkontinenci, zatímco jiné (např. poranění míchy) mohou vést k trvalým poruchám defekace.

Inkontinence stolice je nejčastější u starších lidí, ale ve skutečnosti se může objevit v jakémkoli věku – dokonce i u novorozenců.

Inkontinence stolice: příznaky

Fekální inkontinence se může u jednotlivých pacientů lišit. U některých pacientů dochází pouze ke ztrátě kontroly nad únikem plynů z gastrointestinálního traktu. U jiných se vyskytuje výše uvedená porucha a také mimovolní odchod řídké stolice. U nejzávažnějších forem fekální inkontinence pacient není schopen kontrolovat tok plynů z gastrointestinálního traktu nebo vylučování řídké nebo husté stolice

Inkontinence stolice může být urgentní, to znamená, když pacient náhle pocítí potřebu se vyprázdnit – může být tak silná, že pacient nestihne včas dojít na toaletu. Další formou onemocnění je ta, kdy pacient vyměšuje stolici zcela nevědomě – protože pacient necítí tlak na stolici, dochází k pohybu střev spontánně

Stojí za to vědět

Existují určité skupiny pacientů se zvýšeným rizikem fekální inkontinence. Zde lze zmínit starší lidi, protože u nich je onemocnění nejčastější. Ženy jsou také ohroženy fekální inkontinencí, protože mají rizikový faktor specifický pouze pro ně, tedy porod. Samotné narození dítěte silou přírody může mít za následek poruchy vyprazdňování, ale mohou se objevit i v důsledku komplikací po nástřihu hráze nebo jako komplikace po porodu s použitím kleští. Mezi další stavy, u kterých se zvyšuje riziko fekální inkontinence, patří demence, stavy motorického postižení a dlouhá historie určitých chronických stavů (jako je diabetes).

Inkontinence stolice: diagnóza

U pacientky s fekální inkontinencí se provádí řada různých testů, jejichž hlavním účelem je zjistit příčinu poruchy. Jeden z prvních testů, který lze provést v jakékoli ordinaci lékaře,existuje rektální vyšetření, které umožňuje zpočátku zkontrolovat napětí análního svěrače. Specializovanější testy pro diagnostiku fekální inkontinence jsou:

  • anorektální manometrie
  • transrektální ultrazvuk
  • zobrazení pánevní magnetickou rezonancí
  • defekografie (rentgenové vyšetření prováděné během defekace)
  • endoskopická vyšetření (jako je kolonoskopie)
  • elektrofyziologické testy (posuzující fungování nervů účastnících se vylučování stolice)

Fekální inkontinence: léčba

Pacienty s fekální inkontinencí lze léčit konzervativně i chirurgicky. První z těchto způsobů léčby lze použít u pacientů, kteří mají nízkou stolici. Konzervativní management je založen především na změně jídelníčku – musíte snížit riziko zácpy. Pacientům lze také doporučit užívání různých léků, zejména loperamidu proti průjmu. Někdy se také doporučují rektální čistící infuze.

U fekální inkontinence se někdy používá behaviorální trénink (biofeedback). V tomto případě se jedná o cviky založené na opakovaných pokusech o zatnutí svalů análního svěrače. Při takových cvičeních se do řitního otvoru pacienta zavádí elektroda, která je zodpovědná za záznam elektrické aktivity svalů konečníku. Výsledky měření jsou prezentovány na monitorech, takže pacient může zjistit, jak pevně má svaly zatnuté a zda cviky provádí správně. Behaviorální trénink při fekální inkontinenci má za cíl zvýšit stupeň kontroly svalů svěrače a také zvýšit klidový tonus análních svěračů.

Další léčbou fekální inkontinence je transrektální elektrická stimulace. Spočívá v tom, že elektroda umístěná v řiti generuje impulsy, které stimulují svaly análních svěračů ke kontrakci. Očekává se, že opakované opakování elektrostimulačního postupu povede, stejně jako v případě bio-šermu, ke zvýšení klidového napětí análních svěračů

Pokud se u pacientů po několika měsících nechirurgické léčby nezlepší jejich stolice, existuje možnost použití invazivnější léčby. Používají se různé typy operací, např.plastická operace análního svěračenebo implantace protézy análního svěrače. V situaci, kdy všechny léčebné postupy selžou nebo pacienti nejsou schopni vůbec kontrolovat stolici, lze provést stomii,(tj. vytvoření střevní píštěle, což vede k tomu, že ústí tlustého střeva se nachází v kůži břicha a výkaly se hromadí v tzv. stomických vacích.)

Kategorie:

Zdraví