Je vždy nutný souhlas pacienta, nebo jsou situace, kdy je právo pacienta rozhodovat o svém zdraví pozastaveno? „Blaho nemocných je nejvyšším zákonem“ – v moderním světě tato zásada získala širší význam, protože v dnešní době musí lékař respektovat právo pacienta rozhodovat o svém zdraví.

Souhlas pacienta s výkonem nebo operacíje podle polského práva nezbytný k tomu, aby lékař mohl jednat. V naší Ústavě (čl. 41, oddíl 1) se můžete dočíst, že „každému musí být zaručena osobní nedotknutelnost a svoboda.“

Provádění lékařského ošetření bez souhlasu pacienta nebo jeho zákonného zástupce je trestným činem, který může být stíhán podle čl. 192 trestního zákoníku

Kodex lékařské etiky (čl. 15) říká, že "diagnostické, léčebné a preventivní postupy vyžadují souhlas pacienta. Pokud pacient není schopen dát informovaný souhlas, měl by jej vyjádřit jeho zákonný zástupce, popř. osoba, která se o pacienta skutečně stará“. Dalším důležitým dokumentem je Úmluva o ochraně lidských práv a důstojnosti lidské bytosti ve vztahu k aplikacím biologie a medicíny, ve které (čl. 5, obecná ustanovení) čteme: „Lékařský zákrok nelze provést bez svobodný a informovaný souhlas subjektu. dotčená osoba obdrží náležité informace o účelu a povaze zásahu, jakož i jeho důsledcích a rizicích. Dotčená osoba může svůj souhlas kdykoli svobodně odvolat."

Kdy je souhlas pacienta s výkonem platný?

Podle zákona platného v Polsku bude souhlas s léčbou právně závazný pouze v případě, že bude udělen před provedením operace nebo poskytnutí jiné lékařské služby s vyšším rizikem. Vyjádření souhlasu po zákroku (tzv. následný souhlas) nemá právní sílu. Aby byl souhlas respektován a považován za zákonný, musí být vyjádřen osobou oprávněnou jej udělit. Udělení souhlasu musí být výsledkem svobodného rozhodnutí dotčené osoby, která ví a rozumí tomu, o čem rozhoduje a jaké mohou být důsledky postupu. Kromě toho musí být souhlas udělen ve formě předepsané zákonem.

Souhlas pacienta: zvláštní případy

Pokud je pacientje nezletilý (mladší 18 let) nebo není schopen vyjádřit souhlas (např. je v bezvědomí), mohou jej za něj vyjádřit zákonní zástupci pacienta, tedy rodiče, opatrovníci, probační úředník nebo opatrovnický soud. V případě, že osoba mladší 16 let odmítne souhlas s léčbou, ale vyslovili jej zákonní zástupci, je lékař povinen poskytnout pomoc. Pokud je pacient starší 16 let, tzv dvojí souhlas - kromě souhlasu rodiče jej musí dotyčná osoba vyjádřit osobně. V situaci, kdy to odmítne a opatrovníci nezletilého souhlasí s léčbou, je nutné rozhodnutí opatrovnického soudu. V případě nezpůsobilých, duševně nemocných nebo mentálně postižených osob může být kromě souhlasu jejich zákonných zástupců k výkonu lékařské činnosti vyžadován i souhlas soudu

Důležité

Souhlas pacienta: ústní nebo písemný?

V tomto ohledu zákon umožňuje několik řešení. Ve většině nemocnic pacienti podepisují speciální formuláře. Ale v kritických situacích, kdy není možné takový dokument podepsat, může pacient souhlasit s léčbou ústně nebo takovým chováním, které nevzbudí pochybnosti, že s navrhovanou léčbou souhlasí. Z důvodu vlastní bezpečnosti by však měl lékař získat souhlas pacienta před provedením operace nebo stanovením diagnózy pacienta invazivní metodou. To znamená, že pacient by měl podepsat dokument, který popisuje typ operace a z toho vyplývající rizika či komplikace. Pokud se pacient nemůže podepsat, měl by dokument obsahovat podpisy svědků – osob potvrzujících jeho vůli – a popis situace, která znemožnila podpis dokumentu.

Souhlas pacienta musí být informován

Souhlas s podstoupením operace nebo medikamentózní terapie se závažnými vedlejšími účinky musí být plně informován. Nenámitku pacienta navíc nelze právně chápat jako souhlas, protože souhlas musí souviset s konkrétní lékařskou činností. Převzetí souhlasu pacienta s léčbou, který podepisuje při příjmu do nemocnice, se navíc nerovná souhlasu např. s operací. Za informovaný souhlas se považuje souhlas podepsaný pacientem poté, co si přečte, o čem se rozhoduje, jaký způsob léčby bude použit, jaká jsou rizika a následky a možné komplikace při provedení konkrétního výkonu. Informace o výkonu by měly být uvedeny srozumitelným jazykem (nemusí obsahovat lékařské údaje) a přizpůsobeny intelektuální úrovni pacienta. Pokud ne,souhlas získaný lékařem může být v budoucnu (pokud pacient trpí zdravotním postižením) považován za souhlas nevysvětlitelný. To znamená, že ve světle zákona lékař provedl zákrok bez souhlasu pacienta, za což je trestně stíhán.

Jiné je, když při operaci nebo jiném typu ošetření nastanou nepředvídané okolnosti, které, pokud nebudou brány v úvahu, mohou ohrozit život nebo zdraví pacienta. V zájmu jeho pohody může lékař – bez formálního souhlasu pacienta – rozšířit rozsah operace nebo zařadit další diagnostická vyšetření. Své rozhodnutí by ale měl konzultovat s jiným specialistou ve stejném oboru. Informaci o změně rozsahu operace zapíše do zdravotnické dokumentace. Lékař o tom musí také informovat pacienta nebo jeho zákonné zástupce, pokud však bylo možné před výkonem předvídat nutnost jeho prodloužení a lékař o tom pacienta neinformoval, může být odpovědný za provedení zákroku. postup bez souhlasu dotčené osoby

Souhlas pacienta v ohrožení života Bez formálního souhlasu může lékař poskytnout pacientovi lékařskou pomoc, podrobit jej testům pouze v případě, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a např. ztrátě vyžaduje okamžitou pomoc. vědomí z důvodu věku, zda pro nesouhlas se zákonnými zástupci nelze získat příslušný souhlas. Když je pacient v ohrožení života, může lékař zahájit léčbu (např. provést operaci, diagnostické testy) bez rizika trestní odpovědnosti.

Souhlas k operaci není vyžadován ani při čekání na ni, tedy odkládání léčby může ohrozit život pacienta. Okolnosti takových událostí musí být zaznamenány ve zdravotnické dokumentaci. Po zákroku nebo operaci musí lékař o provedených zákrocích nebo testech informovat zákonné zástupce pacienta nebo opatrovnický soud

měsíčník "Zdrowie"

Kategorie:

Sada pro pacienta