Měli by uzdravení očkovat proti COVID-19? Pokud ano, měli by si vzít dvě nebo jen jednu dávku vakcíny? Pochybnosti vysvětlil prof. Andrzej M. Fal z Ministerstva vnitra a správy během online tiskové konference "Očkovací plán proti COVID-19", pořádané PAP v rámci vzdělávacího cyklu "Věda zvítězí" - Věda zvítězí.
Někteří lidé, kteří měli COVID-19, si kladou otázku, zda by se měli nechat očkovat proti COVID-19, protože již získali imunitu ve formě protilátek. Někteří lidé si myslí, že potřebují pouze jednu dávku vakcíny místo obvyklých dvou dávek, které se aplikují s odstupem několika týdnů, a obávají se, že po dvou dávkách bude vakcína závažnější.
Jak připustil prof. Andrzej M. Fal, specialista na interní nemoci a alergologii, přednosta Kliniky alergologie, plicních nemocí a vnitřních nemocí v Nemocnici Ministerstva vnitra a správy ve Varšavě,uzdravených má nepochybně vyšší hladinu protilátek . Hodně však záleží na tom, kdy onemocněli.
- Člověk, který prodělal COVID-19 v březnu 2022, a ten, kdo onemocněl na podzim, jsou pro nás uzdravující.Ta, která onemocněla v březnu, už pravděpodobně protilátky nemá.I když tyto protilátky má, podání první dávky by nemělo vyvolat žádné výrazné reakce - ujistil.
Během konference odborníci zdůraznili, žepro získání plné imunizace musí být vakcíny podávány v souladu s lékovým protokolem . Každá vakcína má pevně stanovený počet a rozvrh dávek. - Takže mě tato myšlenka (podávání jedné dávky vakcíny nepřesvědčila), doufám, že to nebude fungovat. Jediným důvodem bylo dočasné omezení vakcín. Podle mého názoru to není správná cesta - argumentoval prof. Andrzej M. Fal
Prof. Andrzej M. Fal vysvětlil, že nejčastěji podávaná mRNA vakcína by měla být podávána s odstupem 21 dnů. Důvodem jsou klinické studie. - Ty ukázaly, že po prvním očkování se hladina protilátek zvyšuje, ale ne uspokojivě. - řekl.
Poznamenal, že po prvním očkování jsou produkovány především paměťové (imunitní) buňky, a to jak typu B, tak T.první účinek očkování. Na hladině protilátek, které působí okamžitě,po druhé dávce, hladina protilátek dynamicky stoupá , je mnohem vyšší než u rekonvalescentů, tedy lidí, kteří prodělali COVID-19 a zotavil se. Podle odborníka jsou dokonce nesrovnatelné. Očkování způsobuje produkci paměťových buněk, které v případě budoucího vystavení viru způsobí, že samotný imunitní systém začne produkovat velké množství těchto protilátek.
Jak vysvětlil prof. Andrzeje M. Fala, vakcína nepodává celý virus, ale pouze fragment jeho genomu a pouze jeden, který není běžně dostupný pro protilátky. - Je to něco, co se skrývá uvnitř viru. Nemělo by tedy docházet ke kontaktním reakcím s patogenem. Protože toto není kód v tomto fragmentu genetického materiálu - zdůraznil.
Jedna z vektorových vakcín, která bude brzy registrována v Evropské unii, bude pravděpodobně podána pouze v jedné dávce. Vektorová vakcína AstraZeneca, která se již používá, se podává ve dvou dávkách. - Rozhodovaly o tom dva prvky - vysvětluje prof. Halyard. - První je věc vektoru. Nejčastěji jde o adenovirus, který má v těle vyvolat imunitní odpověď. Může se stát, že po první injekci vakcíny tento vektor vyvolá imunitní reakci a při druhé injekci tělo tento vektor zničí dříve, než stihne přenést genetický materiál do naší buňky. Jedna vakcína se ukázala být účinnější, když se prodloužil časový interval mezi první a druhou dávkou.
Pravděpodobně proto tvůrci další vakcíny, vč. vyvinuli v Rusku, rozhodli se použít dva různé vektory pro první a druhý průchod, aby se tak nestalo. Jiní výrobci se však raději rozhodnou pro jednu dávku, aby se vyhnuli možnosti deaktivace druhé dávky.
Prof. Fal vysvětlil, že po mRNA vakcíně nemůžete dostat COVID-19, protože neobsahuje virus. - Stimulujeme tělo pouze k jedinému účelu, aby si vytvářelo protilátky. Nejsou zde tedy žádné příznaky virémie, pouze stimulace imunitního systému. V případě virové infekce, byť asymptomatické, jako v případě SARS-CoV-2, nám hrozí zhoršení funkcí především srdce, plic, ledvin a centrálního nervového systému. To se po očkování nestane - zdůraznil odborník.
Zdroj: PAP