Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Každý chronicky nemocný člověk ví, že musí pravidelně navštěvovat lékaře, podstupovat prohlídky a pravidelně užívat léky. O správné výživě lidí s chronickým onemocněním se bohužel málo mluví. Podívejte se, jaká pravidla platí pro dietu u chronických onemocnění.
Jídlo by mělo poskytovat všechny potřebné živiny. Bohužel mnoho chronicky nemocných lidí nejí správně. Někdo nemá sílu připravit plnohodnotné jídlo, jiný má potíže se žvýkáním, nechutenství. Často samotná nemoc nebo užívané léky znesnadňují vstřebávání živin, což vede k podvýživě. Organismus chronicky nemocného člověka funguje trochu jinak než zdravý a má jiné potřeby.Chronické onemocněnízvyšuje spotřebu energie. Čím déle trvá, čím déle pacient užívá léky, tím častěji dochází k narušení metabolismu, a tím k horšímu vstřebávání bílkovin, sacharidů či tuků. U některých nemocí dostáváme specifickádietní doporučení . Pro ostatní musíme zajistit, aby strava byla velmi pestrá, poskytovala látky potřebné pro stavbu, rekonstrukci a práci buněk a pro sekreci hormonů a enzymů
Dieta pro chronická onemocnění – 6 důležitých prvků
Ve stravě chronicky nemocného nesmí chybět bílkoviny, sacharidy, zdravé tuky, vitamíny, minerály a přiměřené množství vody
Protein , který pacienti nejvíce potřebují, je plnohodnotný protein, tedy bohatý na exogenní aminokyseliny, které si tělo nevytváří. Patří mezi ně mj leucin, isoleucin, valin, lysin. Kompletní sadu těchto aminokyselin lze nalézt v bílkovinách živočišného původu (maso, vejce, mléko) a v luštěninách. Tyto aminokyseliny jsou zodpovědné za budování a práci svalů. Jejich nedostatek (např. valinu) vede ke zhoršené koordinaci pohybů, nedostatku chuti k jídlu. Nedostatek lysinu má za následek svalovou atrofii, odvápnění kostí, oslabenou imunitu a náchylnost k virovým infekcím.
Sacharidyjsou vaším primárním zdrojem energie. V procesu metabolických změn se přeměňují na glukózu, která je palivem pro buňky těla. Důležitou úlohou sacharidů je oxidace mastných kyselin na oxid uhličitý a vodu. Pokud je ve stravějejich nedostatek, tvorba ketolátek okyselujících organismus. Hrubozrnné produkty obsahují 60-80 % čistých sacharidů, ale také poskytují vlákninu, vitamíny a minerální látky (hořčík, vápník, fosfor). V zelenině je 3 až 30 % sacharidů. Syrová zelenina je nejcennější a měla by se jíst 5x denně. Ovoce, které obsahuje hlavně jednoduché cukry, jíme dvakrát denně.
Tukyjsou stavebními kameny buněčných membrán a používají se k transportu určitých vitamínů a hormonů. Bez nich nebude z trávicího traktu dobré vstřebávání vitamínů A, D, E a K. Nejlepšími tuky pro chronicky nemocné jsou oleje a olivový olej. Vyhněte se živočišnému tuku.
Vitamíny- stejně jako esenciální aminokyseliny se v našem těle nevytvářejí (kromě vitamínu D). Musí být dodány s jídlem. Nedostatek vitamínů vede k narušení biochemických změn. Vitamíny jsou cenné antioxidanty, které nás chrání před volnými radikály. Některé z nich navíc zmírňují příznaky některých onemocnění, např. koenzym Q podporuje činnost srdce a vitamín D podporuje dobré zdraví kostí.
Minerální soliobsahují prvky potřebné pro stavbu kostí, práci svalů a nervových buněk, vylučování hormonů a enzymů ovlivňujících celkový zdravotní stav. Makronutrienty jsou: sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík, chlór, síra a železo. Mikroživiny, stopové prvky jsou: selen, zinek, měď, mangan, jód, fluor, kob alt, molybden. Nacházejí se v mléce, celozrnných výrobcích, kakau, zelenině, ovoci, mase.
Voda- bez správné hydratace nebude krev správně proudit vnitřními orgány. Dehydratace může vést k poklesu krevního tlaku, mdlobám a renální dysfunkci. Nemocní lidé často nepociťují žízeň, ale pít je potřeba. Denní spotřeba vody je minimálně 1,5 litru.
Důležité