Tělo a psychika napjaté jako struny – tak působí stres na naše tělo. V malých dávkách je stres nezbytný pro výkon mozku. Stres má ale také obrovskou destruktivní sílu, může vás i zabít. Naučte se zacházet se stresem tak, aby pomáhal, nikoli škodil.

Velký polský myslitel Tadeusz Kotarbiński řekl, že lidé jsou jako hlubinné ryby – pokud nejsou vystaveni příslušnémutlaku , umírají. Aby naše mysl fungovala efektivně, potřebuje skutečně optimální stimulaci (tzv. eustres). Když chybí, mozkové buňky přestávají fungovat. Ba! Experimenty na potkanech ukázaly, žestresve správné dávce způsobuje výrazné zlepšení mozkových funkcí, zvyšuje inteligenci a zvyšuje počet spojení mezi neurony. Ti lidé, jejichž práce není monotónní, je nutí řešit nové problémy a snažit se, což znamená stresující, žijí déle!

Kontrolovaná dávka stresu dělá dobře

Starší lidé si prodlužují život a zlepšují jeho kvalitu, pokud se nevzdají vlastních aktivit, setkání s přáteli, práce na zahradě atd. Když trénujímozek , zadávat jim úkoly, Například při hraní šachů nebo luštění křížovek jsou vystaveni určitému stresu. Ale stává se hnací silou pro šedé buňky, dodává energii. Dělá život barevnějším.

Podívejte se, co vám pomáhá bojovat proti stresu

Důležité

Napětí snižuje imunitu

Vše nasvědčuje tomu, že nezatížený stres je faktorem, který výrazně snižuje obranyschopnost organismu. Lidé vystavení dlouhodobému nebo velmi silnému tlaku onemocní, necítí se dobře a pomalu se zotavují, pokud onemocní. V jednom experimentu provedeném v 90. letech 20. století měli lidé v ústech malé ranky a sledovali, jak rychle se hojí. Pokud byli tito lidé ve stresu, prodloužila se doba hojení až o 40 %! Do seznamu nemocí způsobených dlouhodobým stresem patří také srdeční choroby (ischemická choroba, infarkt, arytmie), arteriální hypertenze, vředová choroba žaludku a dvanácterníku, vysoká hladina cholesterolu v krvi, neurózy, nespavost, menstruační poruchy a erektilní dysfunkce.

Ukazuje se tedy, že nejde o úplné vyhýbání se stresu. Vyvarujme se spíše monotónnosti, protože přílišné napětí plynoucí např.pár hodin duševní práce už není pro mozek tak povzbuzující. Začnou se projevovat negativní dopady takové snahy: objeví se stres a únava. Po dlouhém studiu, vyčerpávající kancelářské práci, pojďme na koupaliště a po rytí záhonů na zahradě se pojďme dívat na televizi, číst knihu nebo hrát třeba karty. Protože stres je pro život nezbytný, za předpokladu, že se jeho přebytek vybije, není stres chronický a není příliš silný. O ničivé síle stresu se mluví teprve půl století. Koncept představil v roce 1956 Hans Selye, rakouský lékař působící v Kanadě, ale samozřejmě existoval vždy. Vždycky jsme se s tím museli nějak poprat. Zde jsou způsoby, jakými lidé překonají stres. Některé z nich jsou zdravé, jiné škodlivé.

Stres vyžaduje fyzickou námahu

Když na nás náhle zaštěká pes nebo zatroubí auto, dochází v lidském těle k mnoha fyziologickým změnám, které připravují tělo na boj nebo útěk. Uvolňují se hormony (např. adrenalin), zvyšuje se srážlivost krve, stoupá krevní tlak, zrychluje se srdeční frekvence, dýchání a do krve se uvolňuje cukr z jater. Jde o adaptace zděděné po pračlověcích, pro které stres nejčastěji znamenal nutnost fyzické reakce (např. boj nebo útěk před predátorem). To bylo někdy spojeno s velmi vysokou fyzickou námahou, při které tělo spaluje hormony, cukr a další látky. Když nedochází k žádné fyzické námaze, vylučované chemikálie dále cirkulují v krvi a začnou působit jako toxiny, poškozující cévy a další orgány. Právě z toho důvodu může nezatížený stres způsobovat řadu psychosomatických onemocnění, hypertenzi, infarkt, astma, ulcerace trávicího traktu, kožní onemocnění a může také přispívat ke vzniku novotvarů.V dnešním světě je stres především psychický – zvyšování splátek úvěrů, dopravní zácpa nebo nespavost. Tělo na ně však stále reaguje fyziologickými změnami. Proto by lidé, kteří jsou ve stresu, měli také pravidelně cvičit. Umožňují tělu se unavit a spotřebovávat zásoby látek vzniklých v reakci na stres. Pak adrenalin a další stresové hormony nebudou způsobovat zkázu v těle.

Fixace nepomáhají se stresem

Pokud provedete průzkum a zeptáte se lidí, co dělají, když jsou ve stresu, zjistíte, že nejčastějším instinktem je uvařit si šálek kávy nebo čaje. Čtvrtou kávu denně nepijete proto, že máte žízeň, ale pro uvolnění psychického napětí. Tady jebývá způsobena triviálními důvody, jako je nuda, kterou psychologové považují za destruktivní formu stresu. Reflex udělat si další šálek něčeho k pití patří k fixaci široké kategorie rutinních, bezmyšlenkovitě opakovaných činností způsobených nevybíjeným stresem v kuchyni. Pokud tam nejsou žádné klíče, znovu se podívá do šuplíku a někdy to dělá opakovaně (to je fixace), jako by se tam klíče magicky zhmotňovaly Dalším příkladem fixace je chování studenta vystresovaného sezení, sezení u počítače a hraní si celé hodiny místo učení. Jeho otec funguje podobně: vrátí se ze stresující práce, vezme do ruky ovladač a při čtvrtém pivu prolétá všemi 156 televizními kanály, už ho vlastně nechce, ale nějak se nedokáže odtrhnout. Účelem tohoto chování je odvést vaši pozornost od reality, která způsobuje stres.Obdobně to funguje stejně, že před odchodem opakovaně kontrolujete, zda jsou zavřené dveře a okna, zda je vypnutý plyn a voda. Lidé mohou každou půlhodinu zkontrolovat svou e-mailovou schránku nebo zjistit, zda jim nepřišla nová SMS. Také složitější chování, jako je workoholismus, alkoholismus, nadměrné jedení a další závislosti, může být stresorem.Fixace není prospěšnou metodou snižování napětí, protože pomáhá pouze krátkodobě. Krátkodobě se uklidní, ale z dlouhodobého hlediska zvyšuje množství stresu, např. chlapec neuspěje u zkoušky, pokud se nebude učit.

Jak se zbavit stresu?

Jaké jsou tedy prospěšné způsoby, jak se zbavit stresu? Jeden z nich hledá sociální podporu. Povídání s blízkou osobou zmírňuje jak následky dlouhodobého stresu (např. když máte šéfa prase, když je člověk zapletený do nevydařeného manželství nebo trpí smrtelnou nemocí), pomáhá také při odbourávání krátkodobého stresu ( např. když jsme nervózní ze zkoušky, měli jsme ránu nebo jsme se pohádali v kanceláři). Přitom takový rozhovor nemusí být veden profesionálně, stačí, když nás někdo prostě vlídně vyslechne Řeč pomáhá s někým sdílet své trápení - "teď ho nesou dva lidé" - tím je méně osobní, a tedy i méně namáhavé. Rozhovor také dává možnost vidět problém z nové perspektivy, vyvodit z něj důsledky, dát mu smysl, zvyknout si na něj a smířit se s ním. Navíc přátelské reakce ostatních lidí zmírňují napětí. Takže kontakt se svou spřízněnou duší je prostě léčivý. To je potvrzeno výzkumemprovedený v Americe koncem 70. let: ve skupině lidí, kteří se izolují od ostatních, je úmrtnost téměř dvojnásobná, stejně tak potlačování emocí působí negativně na lidský organismus. Vyjádřit nahlas hněv, lítost, dokonce i zoufalství je lepší, než tyto pocity skrývat. Zvyšuje odolnost organismu a přispívá ke zlepšení zdravotního stavu. Zdá se, že to odporuje běžným pozorováním, protože lidé, kteří mluví o svých problémech, pláčou a vypadají nešťastně. Pravda, takhle krátkodobě funguje mluvit o problému. Z dlouhodobého hlediska však tito lidé získají: mají mnohem lepší fyzickou kondici, lepší náladu.

Deník pomůže zbavit se stresu

Blahodárná síla „vypadnout“ funguje, i když je naším důvěrníkem kus papíru. V jednom experimentu byli studenti požádáni, aby několik dní psali o nejtraumatičtějších a nejsmutnějších událostech v jejich životě. Nejlépe takové, které ještě nebyly nikomu sděleny. Druhá skupina (srovnávací skupina) byla požádána, aby během této doby psala o menších tématech. Ukázalo se, že lidé, kteří se „svěřili“ s papírem, měli hned po skončení psaní horší náladu, ale po roce se zjistilo, že jsou méně nemocní a hlásí se k lékaři a jsou veselejší než lidé v kontrolní skupina (měli celkově lepší náladu). Když byly tyto experimenty opakovány na lidech trpících psychosomatickými chorobami (byli studováni pacienti s revmatoidní artritidou a astmatem), ukázalo se, že popisování obtížných událostí zlepšuje jejich zdravotní stav a přesný popis obtížných událostí či zážitků. Pokud lidé psali povrchně (například 3 minuty místo 20), jejich zdraví se nezlepšilo. To znamená, že vyjádření nepříjemných stavů může zmírnit stres, pokud je podrobné a upřímné. O tom svědčí i fakt, že lidé, kteří si pravidelně píší deníky, žijí (statisticky) déle než ti, kteří to nikdy nedělali.

Příjemné "psychologické drogy"

Dobrým způsobem, jak snížit stres, je relaxace. Schultzův autogenní trénink je o představě světelného bodu, který cestuje uvnitř těla a šíří pocit těžkosti a tepla. I pár minut tohoto druhu cvičení snižuje krevní tlak, uvolňuje svaly a zpomaluje dýchání. Obdobných efektů se dosahuje střídáním svalové kontrakce a relaxace Vizualizace je dalším způsobem uvolnění napětí, který spočívá ve vytváření příjemných obrazů. Můžete si například představit houpání v houpací síti v tichérohu zahrady za slunečného dne. Čím plastičtější takový obrázek je, čím více detailů barev, zvuků, vůní obsahuje, tím snáze tělo reaguje, jako by byl někdo skutečně v houpací síti. Za meditaci také stojí soustředění myšlenek na jediný podnět (např. bod na zdi nebo zvuk opakující se stále dokola) . Mysl se pak osvobodí od všech obrazů a tělo odpočívá.

Problém

Ženy se mají lépe

Introvertní, zdrženliví, introvertní lidé hůře zvládají stres. Je to lepší pro ty, kteří jsou ochotni sdílet své problémy, potřebují mluvit. Ženy častěji využívají výhod konverzace, možná proto, že jim kultura nevnucuje, jako mužům, hrát roli drsňáka, který si se vším poradí sám, protože kluci nebrečí… Muži se častěji snaží skrývat své problémy před příbuznými a předstírat, že se nic nestalo. Schopnost vyjádřit své emoce je jedním z důvodů, proč ženy žijí déle než muži.

Dýchání břichem uklidňuje nervy

Od starověku lidé věří, že "v dechu je duše." Jogíni si osvojili dýchací techniky dýchání. Tato údajně jednoduchá činnost má ve skutečnosti velký vliv na stav těla a pohodu. Lidé ve stresu začnou dýchat velmi mělce, tzv klíční dýchání, při kterém se pohybují především paže. Tento typ dýchání souvisí s prožíváním úzkosti. Míra stresu mezitím výrazně klesá díky bráničnímu dýchání hlubokých, klidných dechů, při kterých se pohybuje především břicho. Někdy stačí jen 3-4 takové nádechy, aby trénovaný člověk uvolnil napětí. Je to velmi dobrý způsob, jak se uvolnit, například předtím, než budete mluvit na veřejnosti nebo mluvit s důležitou osobou. Na okraj stojí za zmínku, že kuřáci mají pravdu, když říkají, že kouření cigaret je uklidňuje, koneckonců spočívá v hlubokém dýchání. Bohužel inhalovaná dávka nikotinu a dehtu otráví tělo a časem vede k hluboké hypoxii.

Důležitý hořčík a vitamín B6

Lidé podstupující dlouhodobý stres mají obvykle příliš málo vitamínu B6 a hořčíku. Vysoká hladina adrenalinu znamená, že tyto sloučeniny jsou nadměrně využívány jako záložní zdroj energie. Nedostatek hořčíku naopak zvyšuje stres. Vzniká tak začarovaný kruh: stres se zhoršuje a nedostatek cenných prvků roste. Abyste tomu zabránili, musíte v době zvýšeného napětí jíst potraviny bohaté na tyto sloučeniny. Patří sem: játra, ořechy, tmavě zelená zelenina (např. špenát), obiloviny, korýši, kakao.Uvolněním napětí je plavání, tai-chi a jóga, protože prohlubují dýchání a čistí mysl od nežádoucích myšlenek. Podobný efekt mají procházky, kontakt s přírodou nebo jízda na kole.

„Zdrowie“ měsíčně

Kategorie:

Psychologie