Nedávné studie ukazují, že děti pociťují příznaky tzv dlouhý COVID. Studie na dětech školního věku ve Spojeném království ukázaly, že onemocnění je mírné. Co v tuto chvíli víme o dlouhém COVIDu u dětí?
Stojí za zmínku, že výzkum byl proveden dříve, než se varianta Delta stala populární. Zjištění navíc nemusí brát v úvahu nebezpečný syndrom zvaný multisystémový zánětlivý syndrom, který se objevil týdny až měsíce poté, co byla u dítěte původně diagnostikována COVID-19.
Nová studie ze Spojeného království poskytuje podrobný popis průběhu COVID-19 u dětí ve věku od 5 do 17 let. Údaje byly shromážděny od lidí, kteří byli pozitivně testováni na PCR test v době nástupu příznaků. Doprovodné symptomy byly pravidelně monitorovány a hlášeny pečovateli, dokud se děti zcela neuzdravily.
Výsledky, které byly založeny na informacích poskytnutých rodiči a opatrovníky prostřednictvím aplikací pro chytré telefony, naznačují, že nejčastějšími příznaky u dětí byly horečka, bolest hlavy, únava, bolest v krku a ztráta čichu.
Podle Michaela Grosso, vedoucího lékaře a ředitele pediatrie v nemocnici Huntington Northwell He alth Hospital na Long Islandu v New Yorku, je takový výzkum nesmírně důležitý pro informování lékařské komunity o vývoji COVID u dětí.
Dlouhý COVID u dětí – výzkum
Výzkumníci použili data shromážděná od 1. září 2022 do 22. února 2022, než se varianta Delta stala dominantním kmenem pandemie. Studie zjistila, že u 1 734 dětí se vyvinuly příznaky typické pro COVID-19 a během období příznaků byly pozitivně testovány na PCR.
Podle obdržených informací bylo zjištěno, že děti byly nemocné v průměru 6 dní.
Umožnili také prokázat, že místní verze SARS-CoV-2 vykazovala mírný průběh onemocnění s krátkým trváním.
Nicméně asi 4,5 procenta dětí pociťovalo symptomy déle než 4 týdny – výzkumníci tyto symptomy připisují tzv. dlouhý COVID.
Děti byly také porovnányinfikovaných COVID s dětmi prodělanými jinými nemocemi a zjistili, že ti s COVID-19 byli častěji nemocní déle než 4 týdny.
Děti s jinými nemocemi měly více příznaků až po 4 týdnech.
Výzkumníci se ptají, zda by výsledky byly stejné, kdyby tato studie byla provedena u jiné populace pacientů – vypadali by podobně nebo odlišně u dětí infikovaných novějšími variantami, jako je Delta? K tomu bude zapotřebí další výzkum.
Studie má omezení
Připomeňme, že analýzy byly založeny na datech shromážděných do února 2022 a nezahrnují infekce způsobené variantou Delta, která se ve Spojeném království objevila teprve v květnu.
Autoři studie připustili, že není možné ověřit příznaky hlášené rodiči a opatrovníky, což může vést k nejednotnosti ve výkladu těchto příznaků u dětí.
Důležité je, že výzkumníci poznamenali, že jejich zjištění o počtu dětí pociťujících dlouhodobé příznaky jsou nižší než oficiální údaje ve Spojeném království.
Děti s přerušeními příznaků trvajícími déle než 1 týden byly ze studie také vyloučeny, ale jak zdůrazňují výzkumníci – prodloužené příznaky COVID-19 mohou mít recidivující-remitující formu.
Stojí za to dodat, že studie byla provedena na malé populaci a způsob hlášení příznaků nemusí být spolehlivý.
Následky COVID-19 v dětství mohou být závažné záněty mozku, kůže, očí nebo gastrointestinálních orgánů.
Multisystémový zánětlivý syndrom se může objevit týdny až měsíce po diagnóze COVID-19.
Ačkoli je MIS-C vážný a potenciálně smrtelný stav, CDC uvádí, že u většiny dětí, u kterých byla diagnostikována, nepředstavuje riziko.
Příznaky MIS-C jsou horečka. Další příznaky mohou zahrnovat:
- bolest žaludku
- zvracení
- krví podlité oči
- tlak nebo bolest na hrudi
- extrémní únava
CDC poukazuje na to, že stále dohlíží na MIS-C a na to, jak ovlivňuje děti, a stále neví, proč některé z nich dostanou MIS-C a jiné ne.
Výzkumníci připouštějí, že MIS-C má tendenci se vyskytovat během období akutní infekce. I když je riziko hospitalizace dětí kvůli COVID-19 nízké, nedávná studie zveřejněná v The Lancet Child and Adolescent He alth dochází k závěru, žePřibližně u 1 z 20 dětí hospitalizovaných pro COVID-19 se rozvinou mozkové nebo nervové komplikace v důsledku virové infekce.
Mezi dubnem 2022 a lednem 2022 vědci identifikovali 52 případů dětí mladších 18 let s neurologickými komplikacemi mezi 1 334 dětmi hospitalizovanými pro COVID-19.
Podle studie byla odhadovaná prevalence u dětí téměř 4 procenta ve srovnání s pouhými 0,9 procenty dospělých přijatých s COVID-19.
Děti, kterým byl také diagnostikován MIS-C, vykazovaly četná neurologická onemocnění, včetně encefalopatie, mrtvice, změny chování a halucinace. Častěji také vyžadovali intenzivní péči.
Nový britský výzkum ukazuje, že děti zažívají mnohem méně
příznaky dlouhého COVID. Tyto výsledky však nesouhlasí s údaji hlášenými vládou Spojeného království o dětech s dlouhodobými příznaky po COVID-19.
Studie využívala informace poskytnuté pečovateli v aplikaci pro telefony a odborníci tvrdí, že by to mohlo výrazně zkreslit výsledky. K jasným závěrům bude zapotřebí další výzkum.
Další nedávné studie také zjistily, že děti hospitalizované pro COVID-19 mají výrazně zvýšené riziko zánětlivého onemocnění souvisejícího s COVID (MIS-C), které je spojeno s poškozením orgánů a neurologickými problémy.
Zeptali jsme se dr hab. Petr Římský:
„Studie ve Spojeném království je další studií, jejíž výsledky ukazují, že u většiny dětí ve věku od 5 do 17 let příznaky COVID-19 rychle odezní, a to je velmi dobrá zpráva.
Samozřejmě existuje malé procento těch, kteří s příznaky nemoci bojují déle. Cca. 4,5 procenta děti hlásily příznaky po dobu alespoň čtyř týdnů a asi 2 % uvádělo příznaky po dobu alespoň osmi týdnů. Byla to ztráta čichu, bolest hlavy a krku a únava. To není příliš překvapivé, protože z jiných studií víme, že v případě infekce SARS-CoV-2 mají děti obecně nižší virovou zátěž než dospělí.
V britské studii byla skupina dětí, které vyžadovaly hospitalizaci kvůli COVID-19, malá. Z výzkumu provedeného výzkumným konsorciem PERN, které zahrnuje více než 40 nemocnic v různých zemích, víme, že přetrvávající příznaky COVID-19 přetrvávají dvakrát častěji u dětí, jejichž stav vyžaduje hospitalizaci.
Čím více různých příznaků dítě mělo, tím větší je šance, že jeden z nich přetrvádlouhé, někdy až 3 měsíce. Zajímavé je, že také bylo zaznamenáno, že problém dlouhodobého COVID výrazně častěji postihuje starší děti (ve věku 10 let a více) než velmi malé děti (do 1 roku).
Přesto symptomy rychle zmizely u 94 % pacientů. účastníci studie. To samozřejmě neznamená, že můžeme tato pozorování ignorovat. Naopak – z lékařského hlediska si musíme uvědomit, že někteří mladí pacienti mohou s příznaky COVID bojovat déle a snažit se jim pomoci.
Zvláště, že studie PERN ukazuje, že přetrvávající symptomy zahrnovaly nejen ztrátu čichu a chuti, bolesti hlavy a únavu, ale také afektivní poruchy, jako jsou počáteční fáze úzkosti a deprese. Důležité je, že v tuto chvíli nevíme, jak může delta varianta ovlivnit frekvenci dlouhodobého COVID u dětí, což u dospělých vede k větší virémii než dříve dominantní varianty „
ExpertPiotr Rzymski - polský lékařský a environmentální biolog, dr hab. lékařské vědy, popularizátor vědyLékařský a environmentální biolog, spoluautor více než 150 vědeckých publikací, akademický lektor, propagátor vědy, vědecký novinář. Držitel stipendia Nadace pro polskou vědu a Ministerstva pro vědu a vysoké školství, expert Výkonné agentury EU pro výzkum, velvyslanec mezinárodní vědecké sítě Universal Scientific Education and Research Network (USERN), člen Programové rady „Science iniciativa Proti pandemii