Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Je bezpečné řídit auto s implantovaným kardioverter-defibrilátorem (ICD)? Tuto otázku si klade mnoho pacientů. Co říkají předpisy? Na dotazy řidičů ICD odpovídá dr hab. n. med. Michał Mazurek, expert Sekce srdečního rytmu Polské kardiologické společnosti
Před implantací kardioverteru-defibrilátoru se pacienti ptají, jak zařízení a postup ovlivní jejich životy. Budou schopni řídit auto? Změní se jejich život radikálně? Všechny pochybnosti rozptýlí dr hab. Michal Mazurek.
Mohu řídit auto s implantabilním kardioverter-defibrilátorem (ICD)?
Ano a musíte! Dnes je těžké nevyužít základní výdobytky civilizace. Implantované zařízení nám má v životě pomáhat, chránit ho, v kritickou chvíli zachránit a ne být tou pověstnou „koulí a řetězem“, která jej výrazně komplikuje.
Stojí za připomenutí, že dnes pacienti před rozhodnutím o implantaci přístroje často dávají najevo, že jedním z nejdůležitějších kritérií pro ně je, zda budou po zákroku schopni řídit auto. Ve Spojených státech je nemožné normálně fungovat bez auta a v Polsku je auto nyní běžným dopravním prostředkem a stále dostupnějším zbožím.
Případný zákaz řízení tak může mít přímý dopad na rozhodnutí pacienta o implantaci zařízení a později na jeho život (vzdělání, práce, výdělky, kvalita života, psychický stav), potenciálně omezující jeho autonomie. To zase může vést k nedodržování doporučení lékařů.
Existuje riziko? Riziko existuje vždy – pacienti s kardioverter-defibrilátorem jsou vystaveni tzv. "Náhlá nezpůsobilost" spojená s možností život ohrožující ventrikulární arytmie, která může vést k hemodynamické nestabilitě (pokles krevního tlaku, mdloby a dokonce náhlá smrt).
Mohlo by to být příčinou dopravní nehody. V Kanadě byla provedena řada vědeckých studií, které odhadovaly riziko poškození (sebe i ostatních) osobou s onemocněním srdce a implantovaným kardioverterem-defibrilátorem. vvýzkum vzal v úvahu několik klíčových parametrů, jako například:
- čas za volantem (soukromí versus profesionální řidiči)
- typ auta (osobní auto, nákladní auto atd.)
- roční riziko tzv. „náhlé neschopnosti“ (jak je definováno výše a v závislosti na základním onemocnění)
- pravděpodobnost způsobení „náhlé neschopnosti“ při nehodě, která může vést ke zranění nebo smrti osob účastnících se nehody
Na základě těchto faktorů byl vytvořen matematický vzorec, na jehož základě bylo stanoveno, že společensky přijatelné roční riziko poškození jiných osob řidičem s defibrilátorem-kardioverterem nesmí být vyšší než 0,005 %.
Kardioverter-defibrilátor (ICD): omezení jízdy
| Typ prevence náhlé srdeční smrti | Soukromý řidič | Profesionální řidič | |
| implantace ICD | primární | 1 měsíc | trvalé |
| sekundární | 3 měsíce | trvalé | |
| Výměna ICD | primární | 1 týden | trvalé |
| sekundární | 1 týden | trvalé | |
| Výměna ICD elektrody | primární | 1 měsíc | trvalé |
| sekundární | 1 měsíc | trvalé | |
| Typ ICD terapie | Soukromý řidič | Profesionální řidič | |
| ICD terapie | adekvátní | 3 měsíce | trvalé |
| neadekvátní | dokud nebude vyřešen problém s nedostatečnými terapiemi | trvalé |
Co znamená primární nebo sekundární prevence náhlé srdeční smrti?
Náhlá srdeční smrt je nejčastěji způsobena přetrvávající, hemodynamicky nestabilní (vedoucí k bezvědomí) komorovou tachykardií nebo fibrilací komor. Pokud má pacient epizodu život ohrožující komorové arytmie, má například v anamnéze srdeční zástavu a úspěšnou resuscitaci, léčíme ho jako pacienta v tzv. sekundární prevenci náhlé srdeční smrti
Takovému pacientovi doporučujeme implantovat kardioverter-defibrilátor, aby zjednodušeně řečeno „neumřel podruhé“. Víme, že riziko, že pacient nemápočet přeživších po druhé / další epizodě srdeční zástavy je velmi vysoký.
Na druhé straně existuje mnoho pacientů, kteří nikdy neměli epizodu život ohrožující ventrikulární arytmie a nikdy nebyli resuscitováni. Víme však, že jejich základní onemocnění výrazně zvyšuje (ve srovnání se zdravou populací) riziko život ohrožujících komorových arytmií. Jde například o pacienty s těžkým poinfarktovým poškozením srdce, různými kardiomyopatiemi a geneticky podmíněnými arytmogenními syndromy. Těmto pacientům je nabízena implantace přístroje v rámci tzv. primární prevence náhlé srdeční smrti
Je třeba mít na paměti, že riziko komorové arytmie (a tedy adekvátního zásahu přístrojem) je výrazně vyšší u pacientů s implantovaným přístrojem v sekundární prevenci (ve srovnání s primární prevencí) a že kardioverter-defibrilátor funguje symptomaticky, tedy dočasně ukončuje život ohrožující ventrikulární arytmie a neléčí základní onemocnění.
Co znamená adekvátní nebo neadekvátní zásah zařízení? Mohu řídit po zásahu ICD?
Pokud byl zásah přístroje adekvátní, přístroj fungoval správně, to znamená, že rozpoznal a zastavil VT a/nebo fibrilaci. Problémem není samotný zásah přístroje, ale skutečnost, že dochází ke komorové arytmii. Poruchy rytmu jsou spojeny se základním onemocněním pacienta. Každý zásah přístroje vyžaduje urgentní kardiologickou kontrolu za účelem potvrzení výskytu život ohrožujících komorových arytmií, případné rozšíření diagnostiky a léčbu příčin vzniku / zesílení srdečních arytmií. Po adekvátním zásahu kardioverterem-defibrilátorem se doporučuje tříměsíční ochranná lhůta pro řízení motorového vozidla.
Pokud byl zásah přístroje neadekvátní, tj. nebyl způsoben komorovou arytmií, je také nutná urgentní kardiologická kontrola. Jeho účelem je především potvrdit nedostatečnost přístrojové terapie, najít příčinu takového zásahu (např. fibrilace síní s velmi rychlou akcí komor, selhání defibrilační elektrody apod.) a postupovat tak, aby se podobným zásahům v budoucnu vyhnul (např. výrazné zpomalení fibrilace síní, reakce na přeprogramování přístroje, úprava farmakoterapie, výměna nefunkční elektrody za novou atd.)
V případě neadekvátního zásahu přístroje se pacient může vrátit k řízení auta ihned po vyřešení problému příčiny neadekvátních terapiíkardioverter-defibrilátor (tabulka).
Když po implantaci, výměně zařízení / elektrody, můžete se posadit za volant?
Implantace kardioverteru-defibrilátoru je procedura. Zůstává rána, která se musí zahojit. V počátečním pooperačním období se mohou okraje rány oddělit, může se objevit hematom, může dojít k dislokaci elektrod. Před obnovením běžných činností (včetně řízení) se doporučuje počkat určitou dobu, aby byl zajištěn správný proces hojení. Je to podrobně popsáno ve výše uvedeném expertním konsensu EHRA.
Pro sekundární prevenci se doporučuje, abyste se zdrželi řízení po dobu přibližně tří měsíců, v rámci primární prevence a jednoho měsíce výměny elektrod a jednoho týdne v případě výměny zařízení. Samozřejmě jde o obecná doporučení a ke každému pacientovi by se mělo přistupovat individuálně. Podrobná doporučení pro pacienty nejčastěji poskytuje personál implantačního centra při kontrolních návštěvách
Potřebujete mít bezpečnostní pásy?
Samozřejmě, že je. Bezpečnostní pásy jsou povinné – z tohoto pravidla neexistuje žádná výjimka. V prvním období, kdy doporučujeme řídit automobil po dobu jednoho až tří měsíců (doba hojení ran), bude pacient řídit na straně spolujezdce. Pás pak bude na pravé straně, na rameni - nebude odírat ani jinak zasahovat do hojící se rány, která je nejčastěji na levé straně. Později, až se rána řádně zahojí, pás na straně řidiče nepředstavuje pro implantované zařízení žádnou hrozbu a může vám v případě nehody zachránit život.
Expert
Autor: Soukromý archiv
Dotazy od ovladačů ICD zodpovídá dr hab. n. med. Michał Mazurek, expert Sekce srdečního rytmu Polské kardiologické společnosti