Letos uplynulo 33 let od první nechirurgické léčby vrozené srdeční vady. V současné době je široce používána intervenční kardiologie, která dokáže léčit a zachraňovat životy bez otevření hrudníku.
O tom, jakintervenční kardiologieumožňujeléčbu srdečních chorobmluvíme s Markem Dąbrowskim, vynikajícím kardiologem, spoluautorem mimořádné monografie "Intervenční kardiologie". Vynikající odborníci prezentují své úspěchy v této oblasti. S dynamickým rozvojem znalostí a léčebných technik bude publikace neustále doplňována o nové léčebné technologie.
- Moderní kardiologie se dělí na invazivní a neinvazivní. Jak tomu rozumět?
Doc. dr hab. n. med. Marek Dąbrowski: Toto rozdělení souvisí s typem používaných diagnostických a léčebných technik. Neinvazivní kardiologie využívá ty techniky, které poskytují informace o kardiovaskulárním systému bez agresivních zásahů do lidského těla. Patří mezi ně mj elektrokardiografie, echokardiografie a scintigrafie nebo počítačová tomografie. Takové testy však nemusí plně ukázat stav postiženého srdce. Invazivní kardiologie, která je založena na srdeční katetrizaci, umožňuje přesně posoudit její struktury a funkce. S těmito znalostmi můžeme vybrat nejlepší léčebnou metodu pro pacienta.
- Co invazivní kardiologie dělá pro průměrného člověka?
M.D.: Toto je především skvělá příležitost pro lidi se srdečním onemocněním. Rozvoj tohoto oboru kardiologie umožňuje méně invazivní léčbu stále většího počtu srdečních chorob. Onemocnění, která donedávna mohli úspěšně léčit pouze kardiochirurgové, dnes anektuje intervenční kardiologie - například některá chlopenní onemocnění, vrozené srdeční vady. Nejpozoruhodnější úspěchy máme v léčbě nedávných infarktů. Je důležité, aby to lékaři uměli, ale pro pacienty je nejdůležitější široký přístup k tomuto způsobu léčby. Je to díky organizaci oddělení rychlé kardiologické intervence po celé republice. V polské kardiologii se za posledních 10 let hodně změnilo. Dobře si pamatuji řady tisíců lidí čekajících na koronarografii – základní vyšetřenídláždí cestu pro správnou léčbu nebo kardiologický zásah. V současné době nejsou v Polsku žádné fronty ve 100 střediscích. Když se vrátíme k výhodám pro pacienty, je to šance, že minimálně invazivní metoda, která v mnoha případech nahrazuje kardiochirurgii nebo zatěžující farmakologické terapie, vyléčí kardiovaskulární defekty a nemoci.
- Co přispělo k tak rychlému rozvoji intervenční kardiologie v Polsku?
M.D.: Historie polské intervenční kardiologie začala v 70. letech 20. století. Za první terapeutický výkon zařazený do intervenční kardiologie je považován výkon prof. Witold Ruzyłła - uzávěr Botallova ductus arteriosus pomocí Porstmanovy techniky. Léčba byla velkou událostí nejen v Polsku, ale i v Evropě. Bylo to o to důležitější, že to byly špatné časy pro polskou medicínu. O postup jsme museli bojovat. Málokdo chápal, že bez rozvoje technologií nebudeme schopni efektivně léčit nemocné. Mnozí kolegové tehdy nevěřili, že lze do srdce zavést katetr a opravit vrozenou srdeční vadu, která se dříve léčila po otevření hrudníku. Technika použitá prof. Ruzyłłę se dnes již nepoužívá, ale tam to všechno začalo.
- Další průlom nastal v 80. letech…
M.D.: Ano, s rozvojem koronární angioplastiky. Je to také zásluhou prof. Zničili. Měl jsem to štěstí, že jsem se těchto ošetření zúčastnil. Dojmy z těchto okamžiků jsou vždy čerstvé. Pacient měl těžkou stenózu koronární tepny. Hrozil mu infarkt. Nebyla to ještě léčba nedávného infarktu, jak se dnes chirurgie chápe, ale tak to začalo. Pacient trpěl silnými bolestmi, nemohl chodit, pracovat a byl upoután na lůžko. Dokonale si pamatuji jeho omezení. Po operaci dilatace koronární tepny všechny příznaky natrvalo ustoupily. Dalším stupněm rozvoje intervenční kardiologie je operace plicní chlopně u dětí, později u dospělých. Zavedení perkutánní chirurgie chlopně umožnilo mnoha pacientům vyhnout se srdeční operaci. Je hezké vidět, jak nemocní po pár hodinách vstávají z postele a jsou samostatní. Je to velký přínos intervenční kardiologie, mikrochirurgické disciplíny.
- Intervenční kardiologie dnes vstupuje tam, kde to dříve nebylo možné bez otevření hrudníku…
M.D.: Je to pravda. Naším cílem je vyvinout techniky, které vám umožní léčit srdeční onemocnění bez použití skalpelu. Pacientům to zajistí vyšší komfort, kratší pobyt v nemocnici a sníží náklady na léčbu. Intervenční kardiologie není ve většině situací nutnácelková anestezie, postačí lokální anestezie, pokud pacient není malé dítě. Klasickou operaci srdce nelze provádět bez využití mimotělního oběhu, který má – i přes obrovský pokrok – stále mnoho nevýhod. Aby se kardiochirurg dostal do srdce, musí ho zastavit. Toho je dosaženo podáváním studeného roztoku draslíku do koronárních tepen. Při operaci se může stát, že dojde k poškození srdečního svalu. Dalším problémem je krvácení z operační rány. V hrudníku je ponecháno několik drénů, které tuto krev odvádějí. Často je nutné podat cizí krev. Důležitá je i psychika pacienta. Pacienti se méně bojí intervenční kardiologie, která je stejně důležitá jako znalosti a zkušenosti lékaře.
- Jaký je tedy nejtypičtější výkon intervenční kardiologie?
M.D.: Do srdce se zavádějí různé typy katétrů, na které jsou namontována velmi specializovaná zařízení umožňující přesnou manipulaci. Výkon provádí intervenční kardiolog a nevyžaduje disekci hrudníku a samotného srdce. Katetry a přídavná zařízení se zavádějí periferními žilami nebo tepnami, nejčastěji femorálními nebo radiálními. To je zásadní rozdíl mezi intervenční kardiologií a kardiochirurgií. Kardiochirurg musí pracovat na otevřeném hrudníku. Jsme trochu měkčí. Obecně lze říci, že pomocí intervenčních kardiologických výkonů můžete rozšířit zúžená místa na srdci nebo cévách, dokonce i otevřít uzavřené cévy, můžete uzavřít defekty srdce, odstranit další cévy vzniklé v děloze a můžete snížit účinky různých srdečních vad.
- V jakých situacích jsou nejčastější metody intervenční kardiologie?
M.D.: Běžně se provádějí angioplastické zákroky zahrnující zavádění balónků do zúžených koronárních cév, které účinně rozšiřují cévy a umožňují volný průtok krve. Když je balónek zaveden katetrem do místa zúžení, je naplněn fyziologickým roztokem. Nafouknutý balónek rozšiřuje cévu. Můžete také implantovat stent. Jedná se o ocelový rám ve tvaru válce, který zabraňuje opětovnému zúžení cévek dilatovaných balónkem. Když stent zavedený katétrem dosáhne svého cíle, zaváděcí balónek zvětší svůj objem. To umožňuje roztažení stentu a lékaři snadno vytáhnout balónek. Další technika intervenční kardiologie umožňuje uzavřít špatně fungující cévy. Stejnýtato metoda se používá k uzavření otvorů v přepážce srdce.
- Sníte o provedení nějaké nové operace srdce nechirurgickými metodami?
M.D.: Možná je to méně sen a více potřeba chvilky. Chtěl bych mít možnost provádět zákroky na mitrální chlopni, které budou spočívat v jejím utěsnění. Tato skupina pacientů má obvykle v anamnéze infarkt a jejich mitrální chlopeň je poškozena v důsledku ischemie. Chlopeň se neuzavírá a to vede k srdečnímu selhání. Dnes je tato skupina pacientů léčena chirurgicky. Ale existuje šance, že se taková léčba provede perkutánní metodou. První ošetření tohoto typu již byly provedeny v Poznani, ale stále neexistuje distributor zařízení potřebného k tomu. čekáme na to. Pokud se přístroj objeví, což se doufám stane na přelomu let 2009 a 2010, rád se zapojím do rytmu těchto ošetření. V zachraňování pacientů po infarktu jsme stále efektivnější, ale stále je nedokážeme všechny ochránit před zničením srdečního svalu. Postupem času se u těchto lidí rozvine srdeční selhání a regurgitace chlopní.
- Stále slyšíme o hledání nových řešení. Co jiného můžeme od tohoto oboru kardiologie očekávat?
M.D.: Intervenční kardiologie se rozvíjí. velmi rychle, ale určitě řeší jen některé problémy, ještě není dosaženo konce možností. Věřím, že se časem vyvinou nové metody, techniky a nové přístroje, které umožní efektivně léčit další srdeční vady nebo onemocnění oběhového systému bez nutnosti otevírání hrudníku. Možná si na nová řešení budeme muset ještě mnoho let počkat, nebo se možná objeví za pár měsíců. Kdo ví…
Důležitédoc. dr hab. n. med. Marek DĄBROWSKI- Vynikající kardiolog provedl v roce 1985 jako první v Polsku intervenci u akutního infarktu myokardu. Je přednostou klinického kardiologického oddělení v nemocnici Bielański ve Varšavě.
„Zdrowie“ měsíčně