Pařížský syndrom postihuje turisty navštěvující Paříž, kteří se cítí zklamáni vzhledem a atmosférou francouzské metropole. Kontrast mezi Paříží, kterou znají z romantických filmů a pohlednic, a realitou města v nich vyvolává frustraci a způsobuje příznaky nemoci: úzkost, dušnost, závratě, zrychlený tep a dokonce i halucinace a bludy.

Pařížský syndrombyl poprvé diagnostikován v 80. letech minulého století japonským psychiatrem Hiroaki Otem, který pracoval v pařížské nemocnici. Tehdy si všiml, že mnoho jeho krajanů, kteří se po příjezdu do Paříže hlásí do nemocnice, si stěžuje na příznaky připomínající psychický šok nebo depresi. Zatímco podobné příznaky byly v následujících letech pozorovány u mnoha turistů, pařížský syndrom nakonec nebyl zahrnut do oficiální klasifikace duševních chorob. Považuje se spíše za nemoc, která postihuje malé procento turistů přijíždějících na nové místo – především Japonce. Statistiky japonského velvyslanectví ukazují, že každý rok je pařížským syndromem postiženo asi 20 občanů této země (mezitím do Paříže ročně přijede 6 milionů turistů).

Pařížský syndrom - příznaky

Příznaky pařížského syndromu jsou duševní a somatické. První jsou:

  • úzkost
  • bludy
  • halucinace
  • pronásledování muže
  • depersonalizace
  • derealizace

Postupně jsou pozorovány následující somatické příznaky:

  • dušnost
  • závratě
  • zrychlený puls
  • pocení
  • zvracení

Pařížský syndrom – příčiny

V roce 2012 vyšel v jednom z francouzských psychologických časopisů Nervure článek o pařížském syndromu. Uvádí 4 hlavní důvody pro výskyt této poruchy u Japonců.

  1. Jazyková bariéra- byla uznána jako hlavní příčina pařížského syndromu. Poukazuje na velké rozdíly mezi japonštinou a francouzštinou a související potíže při překladu významu určitých frází z jednoho jazyka do druhého. To způsobuje v Japoncích spoustu zmatků.
  2. Kulturní rozdíly- ve srovnání s Francouzi, kulturaJaponština je více oficiální a lidé jsou konzervativnější ve vztazích s ostatními. To je důvod, proč se Japonci, kteří přijedou do Paříže, cítí nepříjemně, když se musí stýkat s lidmi, kteří otevřeně projevují své emoce a komunikují velmi svobodně.
  3. Idealizovaný obraz Paříže- v japonské populární kultuře Paříž je prezentována jako město z říše snů, plné krásné architektury, památek, romantických uliček a atmosférických uliček. Střet s realitou způsobuje u některých turistů šok a depresi.
  4. Únava- Pařížský syndrom může zhoršit příliš mnoho prohlídek památek a výslednou únavu. Turisté až z Japonska často chtějí vidět co nejvíce památek v co nejkratším čase, což v kombinaci se změnou časového pásma může způsobit fyzické i psychické vyčerpání.

Pařížský syndrom – může ovlivnit polské turisty?

Přestože je pařížský syndrom pozorován hlavně u Japonců, ve skutečnosti může každý turista pociťovat některé jeho příznaky. Porucha u většiny lidí nemá tak bouřlivý průběh, ale nepříjemné myšlenky a pocity mohou každému zkazit vysněný výlet do města zamilovaných. Je mnoho polských turistů, kteří si po návratu z Paříže stěžují na hluk, špínu, kilometrové fronty na atrakce, impozantní pouliční prodavače, bezdomovce …

Musíte si uvědomit, že Paříž není skanzen zamrzlý v čase, ale moderní, pulzující město obývané lidmi různých ras, kultur a národností. Před cestou do Francie je lepší nesledovat naivní komedie ukazující Paříž pouze v pestrých barvách, ale seznámit se se skutečnými příběhy moderních turistů vyprávějících o světlých i temných stránkách francouzské metropole. Seznámení se střízlivým pohledem outsidera může nejen předejít pozdějšímu zklamání, ale také poskytnout cenné informace a praktické rady k návštěvě města.

Kategorie:

Psychologie