Když už překročíte práh kliniky, cítíte se nepříjemně a ve frontě do ordinace – jako před zkouškou: potí se vám dlaně, máte sevřený žaludek, a když vás lékař vyzve, abyste vešli, váš krevní tlak prudce stoupá. Pravděpodobně máte syndrom bílého pláště.

Syndrom bílého pláště není nemoc. Tento jev je reakcí psychiky na kontakt se zdravotnickým personálem; vyskytuje se u lidí, kteří se bojí návštěvy lékaře nebo lékařských zákroků, častěji u vystresovaných, úzkostných pacientů, s vysokou mírou úzkosti. Nejčastěji se projevuje náhlým zvýšením krevního tlaku a může být doprovázeno příznaky, jako je pocení, pocit horka a úzkosti, bolesti břicha, nevolnost až mdloby.

Jak vzniká syndrom bílého pláště

Úzkost, kterou pociťujeme z návštěvy lékaře, je oprávněná, pokud nás čeká bolestivý zákrok nebo čekáme na výsledky důležitých testů a diagnózu. Každý se bojí bolesti a je zcela přirozené mít strach o zdraví. Tlak může zvednout i vyhlídka na řeči o trapných, intimních zdravotních problémech. Možná je také důležité si uvědomit, že lékař na nás nemá moc času a budeme si to muset shrnout – spěch, jak víte, obvykle generuje stres.

Charakteristickým rysem syndromu bílého pláště je však to, že se u lidí, kteří jím trpí, vyskytuje prakticky v každé situaci, kdy jsou v kontaktu se zdravotnickými službami, i když žádají pouze o recept nebo potvrzení. Tak funguje podvědomí, které vyvolává „naučenou“ reakci, například v dětství, kdy jsme přišli na injekci, darování krve nebo jsme museli zůstat v nemocnici na operaci, což je pro dítě téměř traumatický zážitek. A přestože už nejsme děti, i samotný zápach dezinfekčních prostředků na chodbě kliniky může způsobit úzkost a pocit ztráty kontroly.

Co říkají statistiky

Syndrom bílého pláště může postihnout až 20 % dospělých pacientů a také až 45 % dětí a dospívajících s diagnózou vysokého krevního tlaku. Tento jev je častější u žen než u mužů a častěji, když je pacient v kontaktu s lékařem než s jiným členem zdravotnického personálu, např. zdravotní sestrou nebo fyzioterapeutem.

Syndrom bílého pláště nebo hypertenze?

Náhlé opakovánípři následných lékařských návštěvách může být zvýšení krevního tlaku na hodnoty nad normu zavádějící a naznačovat hypertenzní onemocnění. Ale efekt bílého pláště lze od hypertenze snadno odlišit – specialisté doporučují pacientům pravidelně si měřit krevní tlak doma (např. 3x denně); Pokud při domácím měření nevybočuje z normálu a zvýšené hodnoty se objevují pouze v kanceláři, máme pravděpodobně co do činění s efektem bílého pláště. V případech, kdy se pacient nemůže sám změřit, lékaři nařídí tzv Záznamník tlaku. Zařízení měří tlak v pevných intervalech nepřetržitě. Během testu je pacient doma a vykonává denní aktivity, měření je proto spolehlivé (pacient si zaznamenává situace, které mohou ovlivnit kolísání tlaku, např. fyzická námaha, stresující rozhovor atd.).

Jak zmírnit syndrom bílého pláště

Na syndrom bílého pláště neexistují žádné léky. Ale pokud si pacient uvědomuje svůj problém, může se pokusit zmírnit reakci těla. Před nasazením manžety na krevní tlak je klíčové se uvolnit – vyplatí se o jevu informovat zdravotníky, aby nám dali dostatek času na zklidnění. Efektivním způsobem relaxace mohou být dechová cvičení, meditace nebo pokus posunout své myšlenky za hranice kanceláře, např. vybavit si hezké vzpomínky.

Způsob, jakým se k němu lékař chová, má také významný vliv na pacientovu reakci a pohodu v ordinaci. Když například na začátku návštěvy lékař vstane a přátelsky pozdraví pacienta, může toto gesto hned na začátku snížit jeho úzkost a napětí. Pohovor vedený empatickým, nezávazným způsobem může vrátit pacientovi pocit bezpečí, takže měření krevního tlaku během návštěvy bude spolehlivé.

Kategorie:

Psychologie