Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Dotek je smysl, který nám umožňuje poznávat svět kolem nás. Předpokládalo se, že existuje pět smyslů – zrak, sluch, hmat, chuť a čich. Kdybychom se na to podívali blíže, došli bychom k závěru, že je toho víc. Protože hmat je opravdu několik různých smyslů… Jak fungují smyslové nervy, které nás činí citlivými na dotek?
Hmatnám umožňuje ocitnout se v našem okolí. Cítíme lehkýdotek , silný tlak, bolest, teplo a chlad, vibrace a skrze hluboký pocit vnímáme pohyby vlastního těla. Díky tomu druhému například poznáme, zda je sval uvolněný nebo napnutý. Bez pohledu známe i polohu paží, nohou a celého těla. Se zavřenýma očima se můžeme dotknout nosu jeden po druhém konečky všech prstů.Pocithluboký úzce souvisí se smyslem pro rovnováhu, který je při výměně smyslů opomíjen. A je to on, kdo nám umožňuje stát vzpřímeně a nepřepadnout. Udržování rovnováhy je konkrétně kombinací toho, co nám říkají rovnovážné orgány středního ucha, co vidí oči, kůže (povrchový vjem) a svaly (hluboký vjem).
Dotek – co a jak cítíme?
Nervové okraje jsou specializované – některé jsou citlivé na lehký dotek, jiné na bolest nebo vibrace, jiné na teplo a chlad. Podrážděním koncového těla vzniká elektrický impuls v připojeném smyslovém nervu. Impuls prochází periferními senzorickými nervy do míchy a následně do mozkové kůry. Tam se porovnávají hmatové podněty a podněty přicházející z jiných smyslů. Tímto způsobem rozpoznáváme předměty nebo si například uvědomujeme nebezpečí (bolest + horko=popálení).
- Citlivé konečky prstů
Naše pokožka není všude stejně citlivá. Nejcitlivější jsou konečky prstů – je tam více nervových zakončení než kdekoli jinde na kůži. Stačí se proto něčeho velmi jemně dotknout, abyste zjistili tvar, texturu a tvrdost. V jazyku, rtech, špičce nosu, spodní části obličeje a prstech na nohou je mnoho smyslových zakončení. Nejméně - v kůži paží, stehen a zad
DůležitéDíky rozsáhlému hmatu dokážeme částečně eliminovat nedostatky ostatních smyslů, např. nevidomí čtou konečky prstů Braillovo písmo a Beethoven po ztrátě sluchu dokázal „poslouchat“ hudbu, cítit vibrace jeho hlavyaplikováno na klavír.
Hmatové vjemy cítíme díky tzv terminální tělíska smyslových nervů, umístěná hlouběji nebo mělčeji v kůži. Existují cibulovitá, lamelární, dotyková, pohlavní nervová tělíska a dotykové meniskusy. Vnímají pocity jako dotyk, bolest (a podobně: píchání, pálení, svědění), teplo a chlad.
Hluboko v těle jsou orgány hlubokého cítění. A tak například v kloubních vacích najdeme kloubní nervová tělíska. Bohatou senzorickou inervaci má také svalová inervace (tkáň obklopující snopce svalů), vazy, fascie a periost. Díky tomu můžeme - kromě bolesti svalů či kloubů - posoudit např. tvrdost snímaného předmětu, jeho hmotnost, odolnost, pružnost atd.
Smyslové receptory mají schopnost adaptace, tj. „zvyknutí“ na působení podnětu. Mezi rychle se adaptující receptory patří například ty, které jsou citlivé na dotek a tlak. Dlouhé vystavení podnětu způsobuje, že je pociťován méně a méně. Některé termoreceptory se pomalu přizpůsobují receptorům. Zajímavé je, že receptory bolesti se nepřizpůsobují. Nemohou - protože účelem bolestivých podnětů je informovat např. o nemoci.
měsíčník "Zdrowie"