Menší nemoc (tj. esenciální třes) je považována za nejčastější poruchu hybnosti. Nejběžnější však neznamená, že je tato entita dobře pochopena - základní příčina esenciálního třesu je pro medicínu stále záhadou. Co je to záhadná a nijak neobvyklá minorova nemoc, jejíž příznaky mohou odeznít po požití… alkoholu?

Třes je jedním z tzv mimovolní pohyby. Jednou z jejich forem jsou ty, které se vyskytují v průběhu Minorovy choroby. Entita je také známá jako esenciální třes a může se objevit v jakémkoli věku, ale nejčastější onemocnění začíná kolem 35-40. stáří. Menší onemocnění se vyskytuje s podobnou frekvencí u pacientů obou pohlaví. Prevalence jedince ve světě se odhaduje různě, podle statistik může esenciálním třesem trpět i více než 5 procent lidí na světě.

Menší nemoc (esenciální třes): příčiny

V 50 procentech případů se Minorova choroba vyskytuje v rodině, což vede vědce k hledání genetického základu nemoci. Byly zjištěny geny, jejichž mutace jsou zodpovědné za vznik esenciálního třesu, a objeven i způsob dědičnosti jedince (Minorova choroba se dědí autozomálně dominantně – to znamená, že pokud touto entitou trpí jeden z rodičů , riziko jeho výskytu u dítěte je až 50 procent) Výše ​​je však zmíněna pouze polovina případů esenciálního třesu. Jaké jsou tedy příčiny onemocnění u zbývajících pacientů? Dodnes není známo, navíc ani u lidí s Minorovou chorobou, kteří jsou zatíženi mutací zodpovědnou za onemocnění, nelze nalézt žádné odchylky v nervovém systému, které by vznikly v důsledku nemoci.

Menší nemoc (esenciální třes): příznaky a průběh

Esenciální třes postihuje nejčastěji horní končetiny, většinou se vyskytuje i v hlavě. Třes u Minorovy choroby je posturálně-kinetického charakteru: neprojevuje se v klidu, ale pouze při vykonávání nějaké činnosti (lze jej pozorovat např. při natahování ruky nebo uchopení předmětu). Popisovaný mimovolní pohyb (který je typický pro Minorovu chorobu) je symetrický.významným způsobem handicapuje životy pacientů. To je možné, protože mimovolní pohyby v průběhu tohoto jedince zřídka nabývají na intenzitě - třes může být mírný, a to i po mnoho dlouhých let. Existují však faktory, které mohou zvýšit intenzitu esenciálního třesu, včetně stresu a jiných silných emocí, konzumace velkého množství kávy a kouření.

Menší nemoc (esenciální třes): diagnóza

Teoreticky by pro lékaře mohlo být snadné diagnostikovat minor's disease - diagnostika onemocnění zahrnuje provedení anamnézy a posouzení povahy třesu pacienta. Bdělí specialisté však postupují složitější cestou a provádějí další testy, aby vyloučili jiné příčiny třesu u pacienta. Je to proto, že malá nemoc by měla být rozlišována jednotkami jako:

  • Parkinsonova nemoc
  • psychogenní třes
  • třes spojený s abstinenčním syndromem po vysazení psychoaktivní látky
  • drogový třes (způsobený užíváním léků, jako je lithium, hormony štítné žlázy, hormonální antikoncepce nebo metoklopramid)
  • třesy v důsledku organických onemocnění, např. způsobené hypertyreózou nebo jaterní encefalopatií,
  • Wilsonova choroba

Pokud jste si jisti, že pacientovým problémem je skutečně esenciální třes, není třeba provádět zobrazovací diagnostiku – protože pokud pacient trpí Menší nemocí, zobrazovací testy neodhalí žádné abnormality. Rozšířená diagnóza je obvykle indikována, když třes není charakteristický pro esenciální třes (např. je asymetrický) a když se u pacienta rozvinou nějaká další onemocnění.

Menší nemoc (esenciální třes): léčba

Jedním z charakteristických znaků Minorovy choroby je, že třes je zmírněn, když pacienti konzumují malé množství… alkoholu. Je pochopitelné, že chronické užívání etanolu by mohlo vést k závislosti a negativním účinkům tohoto stavu, a proto alkohol není léčbou ET, ale medicína nabízí jiné, mnohem bezpečnější metody léčby Minorovy choroby. Farmakoterapie se používá, když výskyt třesu nějakým způsobem narušuje fungování pacienta. Pro léčbu první linie u Menorovy choroby, propranolol (lék sskupina beta-blokátorů) a primidon (zástupce antiepileptik). V případě propranololu může být pacientům nabídnuta jak dlouhodobá terapie, tak přerušované užívání léku (např. užívání propranololu před mluvením na veřejnosti). Mezi další léky, které mohou pomoci pacientům s esenciálním třesem, patří další antiepileptika (např. topiramát, gabapentin) a benzodiazepinové látky (např. klonazepam), zlepšující průběh Minorovy choroby. Třes u takových pacientů může být významný, což jim může ztížit provádění základních činností, jako je konzumace jídla. V takové situaci je možné nabídnout pacientům chirurgickou léčbu. Existují léčby, které se provádějí v rámci thalamu (to je jedna ze struktur mozku, která se podílí na motorické aktivitě). Jedním z nich je thalamotomie, která odstraňuje centra, která mohou generovat třes. Další léčbou je hluboká mozková stimulace (DBS), která spočívá v zavedení elektrody, která – generováním vlastních impulsů – eliminuje přítomnost těch nervových signálů, které způsobují esenciální třes. Chirurgická léčba Minorovy choroby je však spojena s možností nežádoucích účinků (např. po DBS zákrocích může u pacientů dojít k poruchám motorických funkcí a bolestem hlavy), proto jsou tyto možnosti léčby vyhrazeny pro pacienty, jejichž onemocnění je rezistentní na klasickou farmakologickou léčbu. …

Kategorie:

Neurologie