Spongif.webpormní encefalopatie (prionová onemocnění) jsou onemocnění, na kterých se podílí vznik patologických forem prionových proteinů. O prionových chorobách víme stále více, ale klíčové aspekty jsou stále neznámé – v současné době medicína nemá prostředky k vyléčení pacientů z těchto chorob.

Spongif.webpormní encefalopatieto jeprionové nemocise mohou vyvinout v průběhu života, jiné vznikají dědičnými, od narození přítomnými mutacemi genů. V této skupině je několik lidských entit, například Creutzfeldt-Jakobova choroba nebo fatální rodinná insomnie.

Prionové nemoci byly po dlouhou dobu velmi záhadné. Na rozdíl od jiných patogenů, jako jsou bakterie, viry nebo plísně, neobsahují nukleovou kyselinu – priony jsou tvořeny pouze bílkovinami. Teorii prionových chorob objevil S. Prusiner, tento objev byl ve vědecké komunitě velmi oceněn – v roce 1997 byla badateli udělena Nobelova cena za medicínu. Přestože od zrodu konceptu prionu uplynulo relativně mnoho let, někteří vědci se stále domnívají, že je neúplný a dále zkoumají povahu těchto stavů - některé z faktorů odpovědných za spongif.webpormní encefalopatie byly nyní potvrzeny.

Prionové nemoci: příčiny

Etiologie prionových onemocnění souvisí s přeměnou normálních prionových proteinů na patogenní, patogenní formy. Priony jsou proteinové molekuly, které se nacházejí v těle každého člověka. Jejich funkce zatím není zcela jasná, ale je známo, že za normálních podmínek prionové proteiny tělu neškodí. Ale když priony změní svou strukturu a stanou se patogenními částicemi, rozvine se jedna z několika spongif.webpormních encefalopatií. Priony přirozeně se vyskytující v těle se označují jako PRPC, zatímco abnormální formy se označují jako PRPSC. Ty jsou vážným problémem nejen proto, že se mohou hromadit v nervové tkáni ve formě usazenin a generovat její poškození, ale také proto, že mají schopnost přeměnit normální priony nanesprávná konformace (zjednodušeně řečeno, PRPSC může svým patogenním potenciálem „infikovat“ normální proteiny).

V zásadě existují 3 příčiny spongif.webpormních encefalopatií:

  • sporadické (patogenní mutace se vyskytuje v somatických buňkách, vyskytuje se během života pacienta),
  • rodina (vyplývající ze zátěže mutací zděděných po rodičích),
  • pasážováno (souvisí se zavedením patogenních prionů do lidského těla, např. prostřednictvím přípravků růstového hormonu kontaminovaných těmito částicemi nebo transplantací rohovky od osoby trpící nějakou spongif.webpormní encefalopatií).

Spongif.webpormní encefalopatie: Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) byla poprvé popsána na počátku 20. let 20. století. Existují 4 typy onemocnění:

  • sporadická CJN (nejběžnější, tvořící až 9/10 všech případů CJN)
  • family CJD
  • přemožen CJD
  • CJD varianta

Klinický obraz v průběhu různých variant Creutzfeldt-Jakobovy choroby může být proměnlivý. Nejčastější onemocnění v průběhu této skupiny spongif.webpormních encefalopatií jsou:

  • poruchy demence (včetně progresivního zhoršování paměti, pozornosti a koncentrace)
  • myoklonus (mimovolní pohyby jako náhlé záškuby svalů)
  • cerebelární dysfunkce (jako je nerovnováha)
  • zraková porucha
  • pyramidální a extrapyramidové příznaky

V průběhu variant CJN se mohou objevit i psychické poruchy (např. úzkost, depresivní nálada), bolesti a jiné než výše uvedené mimovolní pohyby

Prognóza Creutzfeldt-Jakobovy choroby je špatná – například u pacientů se sporadickou CJN trvá od nástupu příznaků do smrti v průměru čtyři až pět měsíců.

Spongif.webpormní encefalopatie: Gerstmann-Straussler-Scheinkerův syndrom

Gerstmann-Straussler-Scheinkerův syndrom (GSS) se obvykle vyskytuje v rodinách a je způsoben dědičnou mutací genu PRNP. Je považována za nejpomaleji postupující spongif.webpormní encefalopatii. Tým GSS zahrnuje:

  • spinocerebelární ataxie
  • dyzartria
  • poruchy demence
  • poruchy polykání
  • nystagmus
  • zvýšené svalové napětí

Pacienti s diagnostikovaným GSS prožívají různě dlouhou dobu, někteří pacienti umírají více než 10 let po začátku onemocnění.

Spongif.webpormní encefalopatie:fatální rodinná nespavost

Fatální familiární insomnie je prionové onemocnění způsobené mutacemi v genu PRNP. Toto onemocnění je extrémně vzácné a dosud bylo diagnostikováno ve 28 rodinách po celém světě. V průběhu smrtelné rodinné nespavosti je prvním příznakem neschopnost spát. Tento problém má za následek úzkostné poruchy a pacient prožívá halucinace. Důsledkem trvalého nedostatku nočního klidu jsou poruchy fungování vegetativního systému (včetně změn srdeční činnosti, pocení a poruch trávicího systému), dále dochází k progresivnímu snižování tělesné hmotnosti. V pokročilejších stádiích fatální familiární insomnie dochází k hormonálním poruchám, v průběhu onemocnění jsou přítomny příznaky demence.Prognóza fatální familiární insomnie je stejně jako u jiných spongif.webpormních encefalopatií nepříznivá: pacienti většinou umírají do tří let od vzniku

Spongif.webpormní encefalopatie: prionopatie s proměnlivou citlivostí na proteázy

Výskyt diskutovaných spongif.webpormních encefalopatií souvisí především s mutacemi genu PRNP. Tyto mutace se však týkají různých kodonů tohoto genu, proto se rozlišuje několik různých prionových onemocnění. Relativně nedávno popsanou (v roce 2008) jednotkou je prionopatie s proměnlivou citlivostí na proteázu. Lidé trpící tímto onemocněním jsou nositeli mutací až ve třech kodonech genu PRNP V případě prionopatie s proměnlivou citlivostí na proteázu se u pacientů objeví:

  • kognitivní porucha
  • extrémní závažnost psychiatrických poruch: mohou to být euforie a neklid, ale také výrazná apatie
  • dysartrii
  • afázie (poruchy jazyka)

Průměrná doba trvání onemocnění u této prionopatie je méně než 4 roky.

Spongif.webpormní encefalopatie: kuru

Kuru je nyní považováno za nemoc, která již prakticky neexistuje – vyskytla se u kmenů z Papuy Nové Guineje, které praktikovaly kanibalistické chování. Dominantním příznakem této spongif.webpormní encefalopatie je progresivní cerebelární ataxie. Může být doprovázena mimovolními pohyby (hlavně ve formě chorey, třesu a atetózy), stejně jako inkontinence moči a stolice. Pacienti trpící kuru také zažívají výrazné změny nálad, rozvíjejí se u nich primitivní reflexy (např. sání). Zcela charakteristickým problémem v případě této prionové nemoci jsou vynucené záchvaty pláče nebo smíchu - kvůli poslednímu jevu se kuru někdy označuje jako "smějící se smrt".

Spongif.webpormní encefalopatie:diagnostika

Prionová onemocnění mohou být podezřelá na základě symptomů pacienta. Jsou však značně nespecifické, protože se mohou objevit i v průběhu řady dalších onemocnění, která s priony nesouvisejí. Z tohoto důvodu se v diagnostice spongif.webpormních encefalopatií také používají následující:

  • zobrazovací testy (např. magnetická rezonance, která umožňuje detekovat změny související s degenerací mozku prionovými proteiny),
  • laboratorní testy (jako je stanovení koncentrací bílkovin v mozkomíšním moku, např. MAP-tau, S-100 nebo 14-3-3 proteiny),
  • genetické testy (pro zjištění přítomnosti mutací u pacienta),
  • imunizační testy (s použitím protilátek proti prionovým proteinům).

Diagnózu lze potvrdit i pitvou mozku, při které lze nalézt změny charakteristické pro spongif.webpormní encefalopatie. Mohou to být houbovité léze, různě rozmístěné as různou strukturou (v závislosti na konkrétní entitě onemocnění), amyloidní plaky a neuronální defekty

Spongif.webpormní encefalopatie: léčba

Prionové nemoci jsou v současné době nevyléčitelné – navzdory četným studiím, které probíhají již řadu let, medicína stále nemá léky, které by mohly zpomalit nebo úplně zastavit jejich postup. Symptomatická léčba se používá u pacientů se spongif.webpormními encefalopatiemi ke zmírnění intenzity příznaků a maximálnímu zlepšení kvality jejich života.Práce na léčbě spongif.webpormních encefalopatií však stále pokračují. Vědci se snaží využívat různé metody – prvním příkladem je genová terapie. Ovlivnily by nukleové kyseliny a mutace přítomné v jejich struktuře – účelem aplikace genové terapie by bylo neutralizovat chyby v genetickém kódu. Další přístup je základem imunologické terapie – pracuje se na vytvoření protilátek, jejichž úlohou by byla eliminace patogenních prionů. Další metodou, kde je vidět potenciál v boji proti spongif.webpormním encefalopatiím, je léčba pomocí syntetizovaných proteinových molekul, které by po zavedení do těla pacienta zneutralizovaly patologické proteiny.

Kategorie:

Neurologie