Microudar (malá mozková příhoda, mini-mrtvice) je problém, který je méně závažný než "klasická" mozková příhoda, ale nikdy by se neměl podceňovat - u velkého počtu pacientů předchází vzniku mikrokuličky plnohodnotný úder. Jaké jsou příčiny mikromrtvice a jak se projevuje? Jaká je diagnostika a léčba mikromrtvice a – co může být pro pacienty největší zájem – jaké jsou rozdíly mezi typickou mozkovou příhodou a malou mozkovou příhodou?

Mikroudar(také znám jako malá mozková příhoda, mini-mrtvice, přechodná ischemie mozku - zkráceně TIA) je zdravotní stav spojený s náhlým selháním zásobování krví mozek.

Charakteristickými rysy mikroproudu je jeho náhlý nástup, skutečnost, že příznaky minimrtvice vymizí zcela spontánně a maximální trvání příznaků u pacientů nepřesahuje 24 hodin.

Vzhledem k tomu, že příznaky lehké mozkové příhody po nějaké době - ​​někdy je to několik minut a někdy několik hodin - spontánně vymizí, pacienti tento stav zcela ignorují a lékaře vůbec nenavštěvují. Taková situace je extrémně nebezpečná – vzniku mikromrtvice často předchází mrtvice naplno.

Vzhledem k tomu, že někteří pacienti se po mikrokrakeru nehlásí lékaři, je obtížné přesně odhadnout frekvenci tohoto problému.

Celkově se však odhaduje, že 1 ze 3 lidí, kteří prodělají menší mozkovou příhodu, zažije v blízké budoucnosti mozkovou příhodu.

Vezmeme-li v úvahu, že za rok v Polsku postihne cévní mozková příhoda až 70 000 lidí, lze celkem snadno odhadnout, že mikromrtvici může ročně postihnout i více než 20 000 Poláků.

Mikroudar - důvody

Bezprostřední příčinou mikromrtvice je dočasná porucha krevního zásobení mozku. Mohou být důsledkem různých problémů - poruchy patřící do tří různých skupin mohou způsobit narušení mozkového krevního oběhu

Za prvé, ateroskleróza v cévách zásobujících mozek (např. aterosklerotické změny ve vnitřních krčních tepnách) může přispět ke vzniku mini-mrtvice.

Trombóza je také problém, který může vést k nesprávnému prokrvení mozku – riziko takového výskytu je primárně spojeno s pacienty trpícími kardiologickými onemocněními (jako je městnavé srdeční selhání nebo fibrilace síní), jakož itrpí leukémií a srpkovitou anémií.

Dalším možným mechanismem, kterým může dojít k lehké cévní mozkové příhodě, je intrakraniální krvácení - tento typ poruchy je však nejvzácnější příčinou mikromrtvice.

Mikroudar - rizikové faktory

Existuje řada různých faktorů, které mohou být přetíženy, aby se zvýšilo riziko, že pacient utrpí lehčí mozkovou příhodu. Dělí se dvěma způsoby na modifikovatelné a nemodifikovatelné rizikové faktory mikrotrhlin. Mezi první z uvedených – tedy modifikovatelné rizikové faktory daného onemocnění – patří:

  • hypertenze,
  • kardiologická onemocnění (např. již zmíněné oběhové selhání a fibrilace síní, ale i různé srdeční vady),
  • onemocnění karotických tepen (hlavně ateroskleróza),
  • kouření,
  • onemocnění periferních tepen,
  • diabetes,
  • sedavý způsob života,
  • vysoký podíl nasycených tuků a soli ve stravě,
  • zvýšené hladiny homocysteinu,
  • hypercholesterolémie,
  • nadváha (nadváha i obezita),
  • nadměrná konzumace alkoholu.

Výše ​​uvedené faktory jsou definovány jako ovlivnitelné, protože je lze ovlivnit – přeci jen lze snížit nadváhu, změnit jídelníček, snížit hladinu cholesterolu dietními intervencemi a případnou farmakoterapií.

Existují však určité rizikové faktory pro mikrotrhlinky, na které bohužel pacienti nemají žádný vliv – takové neovlivnitelné rizikové faktory pro mini-mrtvici jsou:

  • věk (riziko lehké mozkové příhody se výrazně zvyšuje po 55. roce věku),
  • pohlaví (muži jsou vystaveni většímu riziku malé mozkové příhody),
  • rodinná anamnéza (pokud člen rodiny prodělal mikromrtvici nebo cévní mozkovou příhodu, výrazně se zvyšuje riziko, že tento problém zaznamenají i ostatní členové rodiny).

Mikroudar - symptomy

Příznaky mikromrtvice mohou být velmi různé – vše závisí na přesné části mozku, ve které se přechodná ischemie vyskytuje. Typicky se v průběhu této jednotky poruchy týkají částí mozku zásobovaných přední částí tzv arteriální kruh mozku.

Příznaky lehké cévní mozkové příhody jsou ohniskové a – zejména v anglicky psané literatuře – se označují zkratkou FAST (z Face, Arms, Speech and Time). Běžné příznaky onemocnění jsou:

  • ochrnutí poloviny obličeje (může například poklesnout oční víčkonebo koutek úst na jedné straně obličeje, pacienti s minimrtvicí mohou mít také potíže s úsměvem),
  • paralýza, někdy i paréza svalů horní končetiny (vedoucí k obtížím, např. při zvedání končetiny, pacienti s mikrocrackerem mohou pociťovat i necitlivost a další smyslové poruchy),
  • poruchy řeči (pacient může mumlat, čímž je jeho řeč zcela nesrozumitelná, ale také může mít potíže s porozuměním řeči druhých),
  • závratě,
  • nevyváženost,
  • poruchy vidění (např. vnímání dvojitého obrazu a někdy přechodná monokulární slepota, také označovaná jako amaurosis fugax).

Zde je třeba zdůraznit, že pokud má pacient příznaky na jedné straně těla – např. zápasí s poklesem levého víčka a oslabením svalové síly levé horní končetiny – došlo k ischemii v rámci pravá hemisféra mozku.

Zde je také vhodné dodat, že příznaky mikrocrackeru jsou fokální - v jeho průběhu nedochází k významnému počtu poruch, např. ochrnutí pravé nohy a ochrnutí levé ruky se synkopou, navíc příznaky přetrvávají maximálně jeden den.

Mikroudar - diagnostika

Náhlý nástup příznaků, které mohou připomínat mikrokraker, je jistě indikací k urgentní návštěvě lékaře. I když se pacientovy obtíže zcela spontánně vyřeší, nikdy je nesmíme podceňovat: lehká mozková příhoda výrazně zvyšuje riziko cévní mozkové příhody, a co víc - může k ní dojít ve velmi krátké době (i během několika desítek hodin).

Při diagnostice mini-mrtvice je důležitá především anamnéza a neurologické vyšetření. Lékař se soustředí na přesné příznaky, které pacient pociťuje, a poté provede neurologické vyšetření, aby zjistil, zda jsou různé neurologické příznaky (např. poruchy čití nebo svalová slabost) stále přítomny.

Později se obvykle objednávají různé testy. Patří mezi ně mj laboratorní testy (jako je krevní obraz, hladina glukózy v krvi a hladiny zánětlivých markerů), stejně jako zobrazovací testy.

V případě posledně jmenovaného se bavíme o počítačové tomografii nebo magnetické rezonanci hlavy - obojí výše zmíněné umožňuje nejen vyloučit případné mozkové krvácení, ale také je díky nim možné pozorovat zda ischémie vedla k nějakým trvalým změnám v mozku.

Zobrazovací vyšetření hlavy umožňuje vyloučit i další možnápříčiny symptomů pacienta (jako je mozkový absces nebo mozkový nádor).

Důležitým testem je také ultrazvukový doppler krčních tepen - umožňuje posoudit, zda možnou příčinou drobné cévní mozkové příhody byly aterosklerotické změny vedoucí k výraznému zúžení průsvitu těchto cév.

Výše ​​uvedené testy se provádějí z několika různých důvodů – jedním z nich je potřeba diferenciální diagnostiky. K tomu slouží hladina glukózy v krvi pacienta – je nutné vyloučit mj. hypoglykémie.

Dalším problémem, který je zvažován v diferenciální diagnostice mini-mrtvice, jsou fokální záchvaty.

Mikroudar - odhad rizika mrtvice

Jak již bylo několikrát zmíněno, mikrokulička významně zvyšuje riziko "plné" mozkové příhody u pacienta. Z tohoto důvodu musí osoba, která prodělala menší mozkovou příhodu, vyhodnotit, jak vysoké je riziko rozvoje závažnějších neurologických poruch. K tomuto účelu se používá stupnice ABCD2 - body se udělují za:

  • věk (nad 60 let – 1 bod),
  • hodnota krevního tlaku (vyšší než 140/90 mmHg – 1 bod),
  • přítomnost motorických příznaků na jedné straně těla (2 body),
  • čas výskytu neurologických odchylek (méně než hodina - 1 bod, více než hodina - 2 body),
  • existence poruchy řeči (v případě afázie - 1 bod),
  • komorbidit (pokud má pacient diabetes - 1 bod).

Čím více bodů na škále ABCD2 pacient získá, tím větší je riziko, že u pacienta brzy onemocní mrtvicí.

Mikroudar - léčba

Porucha, která vede k mikrokrakeru, je sama o sobě omezená, takže léčba lidí, kteří prodělali menší mozkovou příhodu, závisí na různých faktorech, které zvyšují riziko opakování onemocnění. Právě z tohoto důvodu je tak důležité provést komplexní posouzení zdravotního stavu pacienta, který prodělal toto onemocnění – teprve poté je možné mu nabídnout optimální terapii

V podstatě každý člověk, který prodělal mikrobiální cévní mozkovou příhodu, je léčen protidestičkovými léky – pacientům se doporučuje užívat kyselinu acetylsalicylovou (nebo – v případě intolerance či kontraindikace – jiné protidestičkové léky).

V situaci, kdy pacient trpí srdečními arytmiemi (zejména fibrilací síní), je vhodné začít užívat léky, které snižujísrážení krve (antikoagulancia).

Při léčbě mikromrtvice u lidí, kteří bojují s poruchami lipidů, může být oprávněné začít užívat preparáty ze skupiny statinů

Mimořádně důležitá je také optimální léčba nemocí, kterými trpí člověk po minimrtvici - mluvíme zde například o nutnosti udržovat vhodné hodnoty krevního tlaku u pacientů s arteriální hypertenzí a optimální glykemií kontrola u pacientů bojujících s diabetem

Mikroudar - prevence

Je prostě nemožné úplně zabránit vzniku mikromrtvice, ale pravdou je, že správná životospráva může výrazně snížit riziko onemocnění.

Hovoříme zde např. o používání vyvážené, na živiny bohaté stravy s omezením živočišných tuků a trans-tuků (příkladem takto prospěšné diety je středomořská dieta), pravidelné fyzické aktivitě popř. snaží se snížit nadměrnou tělesnou hmotnost.

Aby se snížilo riziko lehké mozkové příhody, měli by si pacienti pamatovat také na škodlivé účinky různých stimulantů na jejich tělo – ke snížení rizika mikromrtvice je třeba se vyvarovat nadměrné konzumace alkoholu a zdržet se kouření od.

Kategorie:

Neurologie