Chcete vědět, jaké to je mít mrtvici? Udělejte to: posaďte se do křesla, opřete hlavu o opěrku hlavy a představte si, že jste ztratili kontrolu nad svým tělem. Nemůžete pohnout rukama a nohama ani o milimetr. Nemůžete mluvit, protože z vašich úst vycházejí pouze podivné zvuky a vše, co vidíte, je rozmazaný obraz. Jediné, co můžete udělat, je počkat, až vás někdo přijde zachránit.
"Podivný trance"
13. května letošního roku Jacek Rozenek - muž mnoha profesí, talentů a vášní, oblíbený filmový, televizní, divadelní a dabingový herec, kterého diváci znají například z role Artura Chowanieńského v seriálu " Colours of Luck“, ale také čtenář, novinář, rozhlasový a televizní moderátor, podnikatel, spisovatel a obchodní trenér, opustil Varšavu na trase vedoucí k pobřeží. V jednom z přímořských měst na něj čekali hosté akce, kterou se chystal řídit. Po nějaké době, jak bylo jeho zvykem, opustil silnici, aby si odpočinul na parkovišti a …
- Byl jsem přesvědčen, že jsem usnul, ale byl to poněkud zvláštní trans - vzpomíná pan Jacek. - Když jsem se probudil a podíval se na hodinky, s hrůzou jsem zjistil, že je 15:30, což znamenalo, že akce, kterou jsem měl pořádat, už dávno začala. Chtěl jsem zvednout telefon a zavolat pořadateli, abych se ospravedlnil, ale nemohl jsem se hnout. Moje ruce a nohy mě odmítly poslouchat. Cca. čas. V 16:00 přišel k mému autu správce parkoviště. Zeptal se, co mi je. Zamumlal jsem, že je mi špatně, tak rychle zavolal záchranku. Nevím, jak dlouho bych zůstal v autě, nebýt tohoto muže, který se začal zajímat o osamělé auto.
Nemohl jsem najít nejjednodušší slova
Záchranka odvezla Jacka Rozenka do nejbližší nemocnice. Tam se ukázalo, že tento „podivný trans“ byl mrtvicí.
- Měl jsem klasické příznaky. Hemiplegie, to je půlka těla - po mé pravici potíže s řečí a afázie. Rozuměl jsem všemu, co mi bylo řečeno, byl jsem si vědom, neměl jsem žádné mezery v paměti, ale když jsem chtěl něco říct, nenacházel jsem ta nejjednodušší slova – vzpomíná pan Jacek.
Jacek Rozenek zjistil až mnohem později, že šlo o mozkovou mrtvici.
- V nemocnici, do které jsem poprvé šel, vlastně nevěděli, jak se o mě postarat. Jen mi řekli, ať se uklidníma pomalu dýchal. Ale věděl jsem, že se děje něco vážného. Zvlášť když přišel druhý útok. Když za mnou přijeli příbuzní, byli jsme přesvědčeni, že je to jen proto, abychom se viděli naposledy. Riskovali však a rozhodli se, že mě odvezou do Ústřední klinické nemocnice Ministerstva vnitra a správy na ul. Wołoska ve Varšavě. Dostal jsem se tam teprve 3 dny po mrtvici. Teprve pak začala léčba – říká pan Jacek. Před doktory však neskrývá lítost nad tím, že ačkoli tam byl pár měsíců předtím, nikdo ho neinformoval, že mu hrozí mrtvice.
Srdce na výměnu
Letos v únoru se Jacek Rozenek cítil tak slabý, že se skoro neudržel na nohou. - Já - silný, atletický chlap, který se stará o svou kondici - usmívá se pan Jacek.
První diagnózou je zápal plic. Aktivovaná antibiotická terapie nezlepšila stav pana Jaceka
- Šel jsem tedy znovu k lékaři a ten mě poslal na pohotovost v nemocnici. Než jsem tam jel, zavolal jsem řediteli varšavského divadla Kamienica a zrušil svou účast na představení - vzpomíná pan Jacek.
Echokardiografické vyšetření (tzv. ECHO srdce) ukázalo u pana Jaceka ejekční frakci na úrovni pouhých 10 %. Pro upřesnění: ejekční frakce je jedním ze základních kardiologických parametrů. Vypovídá o výkonnosti srdce a určuje procento krve, která je vytlačena z levé komory při každé kontrakci. Normální hodnoty se pohybují od 50 do 60 procent. S ejekční frakcí pod 50 % srdeční selhání je již diagnostikováno a s podílem pod 35 % je nutné implantovat kardioverter - defibrilátor
- Řeknu to živěji: mých 10 procent. ejekční frakce znamenala, že mé srdce bylo tak poškozeno, že jej bylo možné vyměnit pouze za nové. Doktoři mě varovali, že už další záchvat možná nepřežiju, ale nikdo se mi nezmínil, že bych stále mohl "dostat" mrtvici a sraženinu stejně velkou jako já - říká Jacek Rozenek
Rozhodl jsem se nenastoupit do kočárku
Po nemocniční léčbě odešel Jacek Rozenek nejprve do rehabilitačního centra v Konstancině
- Viděli tam moje výsledky a odmítli se mě dotknout. O rehabilitaci se mi postaralo centrum v Gryficích. Tam mě za pouhé 2 měsíce přivedli do „použitelného stavu“ – vzpomíná pan Jacek.
Denní cvičení trvalo 6 hodin Jacek Rozenek se směje, že chtěl cvičit i 8 hodin, ale zařízení nemělo takové lidské zdroje. Starali se o něj: rehabilitantka a logopedka. Protože byl intelektuálně dokonale fit a začala ejekční frakce srdcezlepšit - rozsah cviků se postupně zvětšoval
- Ne, nepoužil jsem invalidní vozík. Raději jsem zakopl, upadl, vstal sám, než abych na něj nastoupil. Byl jsem si jistý, že se vrátím do plné kondice, dokud to nebude trvat. Co mě na rehabilitaci po cévní mozkové příhodě nejvíce překvapilo, bylo obrovské množství úsilí, které je třeba vynaložit na obnovení správné funkce svalů. Toto úsilí je mnohem větší než to, které obvykle vynakládáme v posilovně, abychom tyto svaly „rozvinuli“ – říká pan Jacek.
Protože lidé to potřebují vědět
Lékaři Jaceku Rozenkovi doporučili rok klidu, ale tento se již v září začal pomalu vracet do práce.
- Moje srdeční ejekční frakce je již na úrovni 40%, obrna po mozkové příhodě ustupuje, chodím téměř normálně, úchopový reflex v ruce je zachován. I když, přiznám se, že se mi stávají špatné dny a „chybí“ mi jednotlivá slova, tak jsem se k návratu na „jeviště divadla“ neodhodlal. To už ale řídím auto a začínám číst složitou literaturu, takže jsem se vrátil k tréninku řečnictví a brzy se znovu postavím před kameru na natáčení inscenace seriálu "Barwy Szczęścia" - prohlašuje Mr. . Jacek.
Příbuzní pana Jaceka také naléhali, aby zpomalil.
- Ve skutečnosti jsem před mozkovou příhodou hodně pracoval. Za měsíc jsem dokázal ujet autem 15 000 kilometrů. Ale když slyším někoho říkat: „Moc jsi pracoval, teď si odpočiň,“ zuřím. Protože co to znamená: pracovali jste příliš mnoho? V dnešní době všichni příliš pracujeme, protože nás k tomu život nutí. Ale myslím, že bychom měli vědět, co ohrožuje naše zdraví – vysvětluje pan Jacek.
Proto se Jacek Rozenek vrátil nejen k profesionální činnosti, ale také se společensky angažoval. Připojil se k celostátní sociální kampani STOP UDAROM, v rámci které probíhá kampaň IMPACT ALERT. Proč?
- Před mrtvicí jsem nevěděl nic o něm, jeho příznacích ani o tom, jak pomoci člověku s mrtvicí. Teď už vím, že není pravda, že mozkovou příhodou jsou postiženi jen starší lidé. V rehabilitačním centru jsem viděl mnoho mladých lidí po mrtvici. Proto neuznávám toto vysvětlení, že mrtvice pochází z přepracování. Dostane 15letá dívka mrtvici, protože je přepracovaná? Za svůj život vděčím muži, který právě přešel k mému autu. Vím, že patřím mezi ty šťastné, kteří byli zachráněni. Mnoha lidem se ale pomoci nedostalo včas, protože s nimi nebyl muž, který by znal příznaky této nemoci a rychle reagoval. Tak doufám, že díky mému příběhuPoláky bude zajímat, co je to mrtvice, jaké má příznaky a jak reagovat, když k ní dojde. Tyto znalosti poskytují organizátoři kampaně IMPACT ALERT, vysvětluje Jacek Rozenek
Více o kampani IMPACT ALERT na http://stopudarom.pl/alert-udarowy/