Deprese, alkoholový abstinenční syndrom nebo poruchy osobnosti mohou způsobit sebevražedné myšlenky. Sebevražedné myšlenky, např. „je pro mě lepší být pryč“, „můj život nemá smysl“ jsou myšlenky související s potřebou vzít si život a osvobodit se tak od problémů. Mohou se objevit v životě člověka při různých stádia zralosti , jsou zcela běžné a doprovázejí existenciální úvahy Sebevražedné myšlenky nejsou vždy nebezpečné a ne vždy vedou k pokusům o sebevraždu, ale nesmíme je brát na lehkou váhu. Podívejte se, jak pomoci člověku prožívajícímu sebevražedné myšlenky a jak je léčit.

Sebevražedné myšlenkyse mohou objevit u člověka, který zažije nebo zažije náhlou negativní situaci, např. těžkou ztrátu milovaného člověka, ztrátu zboží, vztahů a důležitých hodnot k němu převyšující schopnost vypořádat se s emocemi i činy.

Sebevražedné myšlenky se objevují také u lidí, kteří prožívají dlouhodobou chronickou krizovou situaci bez zjevné šance na změnu. Mohou pak být příčinou sebevražedných tendencí, tedy konkrétního plánování sebevraždy, a to může vést k pokusu o sebevraždu nebo efektivnímu odebrání vlastního života.

Sebevražedné myšlenky se objevují u lidí, kteří nemají schopnost konstruktivně se vypořádat se stresem a jsou způsobem, jak se zbavit problémů a uniknout z nich.

Dalšími příčinami sebevražedných myšlenek mohou být duševní problémy: afektivní poruchy, úzkostné poruchy, poruchy osobnosti, schizofrenie, zneužívání alkoholu, užívání psychoaktivních látek.

Sebevražedné myšlenky a duševní poruchy

Sebevražedné myšlenky se velmi často týkají lidí trpících depresí. Obvykle se objevují v extrémní fázi deprese a končí pokusem o sebevraždu u 15 % pacientů.

Deprese je Světovou zdravotnickou organizací hodnocena jako čtvrtý největší zdravotní problém na světě a epidemiologické studie ukazují, že nejméně jeden z pěti dospělých trpí stavem, který lze diagnostikovat jako depresi a který vyžaduje specializovanou léčbu.

Sebevražedné myšlenky se objevují také u lidí trpících bipolární poruchou, tou hlavnípříznakem jsou extrémní změny nálad – od mánie k depresi, od agitovanosti, nadměrné euforie, pocitu výjimečnosti až po chronický smutek, pocit bezcennosti a drtivé šedi. Když v situacích, kdy jsou symptomy mánie doprovázeny symptomy deprese v podobě averze k životu a sebevražedných myšlenek, nastává život ohrožující situace.

Stojí za to vědět

Muži páchají sebevraždu častěji než ženy

Jak vyplývá z údajů Národního policejního ředitelství, celých 86 procent. mezi sebevraždami v Polsku jsou muži. Taková statistika je překvapivá, protože deprese, která je jednou z příčin sebevražedných myšlenek, postihuje častěji ženy. Pomoc však vyhledávají častěji ženy než muži. Muži nechtějí mluvit o svých emocích, rozhodnou se méně často navštěvovat psychiatra.

Sociální role muže je také vnímána odlišně. Je živitelem rodiny. Výzkumy ukazují, že nezaměstnaní muži spáchají sebevraždu častěji než ti, kteří mají práci. Zhoršení finanční situace je pro muže významnou psychickou zátěží

Jak pomoci někomu se sebevražednými myšlenkami

Když zjistíme, že někdo z našich blízkých má sebevražedné myšlenky, měli bychom se o jeho zážitky upřímně zajímat, naslouchat mu, vyjádřit porozumění tomu, čím prochází, přijmout jeho emoce.

Je důležité nesoudit, nepropadat panice, nespadnout do spárů strachu. Stojí za to být trpělivý a chápavý, ale zároveň pevný a aktivní, když potřebujete přesvědčit postiženého, ​​aby šel ke specialistovi.

Sebevražedné myšlenky bez tendencí (tj. detailní plánování vlastní smrti), bez předchozích pokusů o sebevraždu, nejsou důvodem k volání záchranky nebo okamžité hospitalizaci.

Pokud jsou termíny návštěv u psychiatra nebo psychologa příliš dlouhé, stojí za to takového člověka povzbudit k ambulantní konzultaci nebo návštěvě pohotovosti v nemocnici (za účelem konzultace a posouzení zdravotního stavu).

Pokud je osoba se sebevražednými myšlenkami osamělá, nemá podporu nebo má děti v péči, měla by se tato konzultace s odborníkem uskutečnit co nejdříve. V případě lidí, kteří nejen pomýšlejí na sebevraždu, ale vykazují i ​​sklon k sebevraždě, zavolejte lékaře, který posoudí nutnost okamžité hospitalizace pacienta

Sebevražedné myšlenky a poruchy osobnosti

Sebevražedné myšlenky provázejí také lidi s poruchami osobnosti, např. lidi s diagnózou hraniční hraniční. Tyto poruchy se vyvíjejí během dospívání a přetrvávají po celý život. Myšlenky, které se v těchto lidech objevují, jsou výsledkem jejich neschopnosti vytvořit konstruktivní způsoby, jak se s problémy samostatně vypořádat.

Na rozdíl např. od depresivních poruch jsou sebevražedné myšlenky v případě poruch osobnosti trvalé a v léčebném procesu těžko změnitelné. Nápomocná a perspektivní je mnohaletá psychoterapie a v případě potřeby i farmakoterapie. Pokud se neléčí, vede k odcizení, zhoršení kvality života a dokonce k sebevraždě.

Sebevražedné myšlenky a závislost

Závislí lidé častěji než zbytek populace trpí depresemi, jejichž jedním z příznaků jsou sebevražedné myšlenky. Pití alkoholu také zhoršuje příznaky deprese. Je důležité zdůraznit, že u závislých je obrovské riziko spáchání sebevraždy.

Pravděpodobnost, že si vezmou život, je dokonce stokrát vyšší než u běžné populace. Proto v situacích, kdy pacient potvrdí touhu spáchat sebevraždu nebo jeho stav znemožní uspokojit své základní potřeby, by měl jít na psychiatrické oddělení.

Taková nebezpečí existují jak v případě intoxikace alkoholem, tak v případě abstinenčních stavů (počáteční fáze fyziologického vystřízlivění), kdy se pacient cítí psychicky i fyzicky velmi špatně. Když narkoman začne střízlivět, provází ho intenzivní pocit viny, slabosti a studu.

Je úplně zlomená, nevidí budoucnost, má extrémně snížený pocit vlastní důležitosti a hodnoty, je zahořklá, nenávidí sebe i celý svět kolem sebe. U lidí, kteří zneužívají alkohol a berou jiné psychoaktivní látky, se mohou objevit i úzkostné poruchy, psychózy, demence, která má za následek nejen sebevražedné myšlenky, ale i pokusy o sebevraždu

Bude to pro vás užitečné

Sebevražedné myšlenky: kde získat pomoc

V situaci, kdy vás napadají sebevražedné myšlenky nebo je prožívá někdo z vašich blízkých – takové situace se stávají mnoha lidem, měli byste využít pomoci specialistů, kteří dokážou poskytnout účinnou pomoc. Neodkládejte rozhodnutí, aby se nevystupňovalo únavou, prožitými obtížemi a neprodlužovalo trápení. Vyhledejte pomoc psychiatra, psychoterapeuta a specialistu na krizovou intervenci.

Tyto specialisty najdete v:

  • Kliniky duševního zdraví,
  • Centrum krizové intervence,
  • Centrum sociální péče,
  • Psychologická a pedagogická poradna,
  • County Family Support Center,
  • nemocnice
  • nevládní organizace.

Mluvte o svých potížích, podělte se o to, co prožíváte, s někým ze svých blízkých, vyhledejte linku důvěry, kde najdete dostupné lidi, kteří si s vámi promluví, např. Linka pomoci pro antidepresiva Nadace ITAKA na čísle: (22) 654 40 41.

Kategorie:

Psychiatrie