Umělá inteligence – co to je? Jde jak o systémy rozpoznávající lidské tváře či písmo, tak o auta, která dokážou řídit bez lidského zásahu. Umělá inteligence má mnoho potenciálních výhod, na druhou stranu se někteří lidé domnívají, že umělá inteligence může nést mnoho hrozeb a především vést k vyhlazení lidstva …

Obsah:

  1. Umělá inteligence: co to je?
  2. Umělá inteligence: jaké jsou možnosti?
  3. Umělá inteligence: hrozba pro lidi?

Umělá inteligence- její vývoj se v posledních letech zrychlil díky tomu, že lidstvo má novější a dokonalejší technologické možnosti. Práce na umělé inteligenci však probíhají již delší dobu. Začaly v první polovině minulého století. Může se nám zdát, že vývoj umělé inteligence teprve probíhá, ale ve skutečnosti… nás jen obklopuje. Zařízení využívající systémy umělé inteligence najdeme v našich domácnostech či kapsách – mluvíme zde například o moderních telefonech.

Umělá inteligence: co to je?

Podle původně navrhované definice by umělou inteligencí byly stroje, které by mohly zobrazovat jevy analogické lidské inteligenci. Jakkoli to zní složitě, existuje poměrně snadný způsob, jak tento aspekt vysvětlit. Inu, v „typickém“ programování mají informační systémy nějak zakódované, jak mají reagovat na konkrétní úkoly. Například – stisknutím příslušné ikony na obrazovce počítače dojde ke spuštění požadovaného programu. Takto se vyrábějí stroje, které mají fungovat přesně definovaným způsobem.

Termín umělá inteligence poprvé použil v 50. letech minulého století americký počítačový vědec John McCarthy

Zařízení s umělou inteligencí mají fungovat jinak - jejich úkolem je zase se sama rozhodovat (a to i v situaci, kdy některá data nezbytná k tomu, aby je mohla udělat, chybí - v takových situacích mohou klasická zařízení zmrazit, inteligence má zase vnějaký způsob, jak se rozhodnout sám). Další vlastností umělé inteligence je zase to, že má dosahovat schopnosti učit se. Tato dovednost je koneckonců jedním ze základních projevů lidské inteligence a právě z tohoto důvodu si její dosažení stroji přejí tvůrci umělé inteligence.

V rámci umělé inteligence existuje mnoho různých problémů, jako jsou neuronové sítě, robotika nebo dokonce umělý život. Téma umělé inteligence zajímá nejen IT specialisty, ale i filmaře – vždyť série filmů o smrtícím stroji v podobě Terminátora byla svého času populární. I když si to někdy vůbec neuvědomujeme, ve skutečnosti používáme umělou inteligenci na denní bázi.

Emocionální inteligence: co to je?

Měly by se děti učit programovat?

Genová dědičnost: jak geny ovlivňují náš vzhled, charakter a temperament?

Umělá inteligence: jaké jsou možnosti?

Auta, která by sama bezpečně cestovala po silnicích – bez účasti řidiče – byla donedávna k vidění pouze ve sci-fi filmech o vzdálené budoucnosti. V současné době se v zásadě první taková vozidla již objevují, ale pravděpodobně nějakou dobu potrvá, než budou široce dostupná.

Umělá inteligence nás však – pravda, méně působivým způsobem než výše – provází každodenním životem. Za umělou inteligenci lze považovat například systémy rozpoznávání obličeje dostupné v moderních telefonech, algoritmy umisťující texty na internetu nebo systémy a programy pro rozpoznávání řeči, které automaticky překládají cizí texty.

Umělá inteligence může být použita v mnohem širším rozsahu, než si kdo dokáže představit. Jako důkaz platnosti tohoto tvrzení lze uvést výzkum, který byl proveden v New Yorku. Tamní specialisté připravili program „Deep Patient“, který měl na základě dat, která měl k dispozici (jako jsou zdravotní záznamy pacientů nebo výsledky testů na nich provedených), identifikovat zdravotní problémy pacientů.

Ukázalo se, že systém byl poměrně účinný v diagnostice různých nemocí, zajímavé je, že dokonce s velkou přesností rozpoznal problém schizofrenie (zde je třeba zdůraznit, že diagnostikovat schizofrenii není jednoduché a problém mají i zkušení specialisté s tím ).

Tvůrci provedli také srovnání lidských schopností s potenciálem umělé inteligencetakzvaný Watsonův superpočítač. Jejich zkušenosti se týkaly i lékařského světa a týkaly se diagnózy rakoviny plic. V situaci, kdy průměrný onkologický specialista dokázal rozpoznat zhruba polovinu všech případů tohoto onemocnění, počítač pomocí umělé inteligence správně diagnostikoval … dokonce 9 případů z 10.

Stojí za to vědět

Umělá inteligence – od HR po roboty

Umělá inteligence se využívá ve stále více oblastech, využívají ji například náboroví specialisté (inteligentní stroje dokážou vybírat kandidáty nebo řešit odpovědi na jejich žádosti). Umělou inteligenci využívají i marketéři, protože systémy, které odpovídají na dotazy spotřebitelů kladené on-line formou, jsou v provozu již poměrně dlouho.

Typ umělé inteligence, kterým jsou roboti, zajímá mnoho lidí z technologického průmyslu – použití specializovaných strojů je někdy považováno za levnější (než zaměstnávání lidí) i rychlejší způsob výroby. Existují také systémy, které nezávisle řídí silniční provoz na základě využití umělé inteligence.

Zprávy o možnostech využití umělé inteligence přibývají. Jedním ze zajímavějších příkladů je, že nedávno se objevily informace, že vědci vyvinuli systém, který – po analýze jediné fotografie lidské tváře – dokáže určit sexuální orientaci dané osoby.

Umělá inteligence: hrozba pro lidi?

Přetěžování lidí v různých činnostech - například řízení mechanických vozidel - se může zdát docela lákavé a vyvolat tvrzení, že umělou inteligenci je třeba vyvinout co nejdříve. Přesto se ozývají hlasy, že umělá inteligence ve skutečnosti … představuje hrozbu pro lidský druh. Tento názor vyjadřuje stále větší počet vědců, jedním z nich je i známý fyzik Stephen Hawking.

Důvodem pro výše uvedené obavy může být například to, že ano – stejně jako jsou patrné efekty získané umělou inteligencí, jsou patrné i způsoby, jakými je dosahováno ohromujících výsledků – ne nutně. Jsou situace, kdy programátoři, kteří daný stroj s umělou inteligencí sami vytvořili, vlastně nevědí, jak a proč určitým způsobem funguje a proč dělá taková a ne jiná rozhodnutí.

Pokud není přesně známo, jak umělá inteligence funguje, je také nemožné předvídat inteligentní chovánístroje. Zde lze uvést jednoduchý příklad – samořídící auto dostane pokyn, aby nás co nejdříve dostalo do práce.

Stroj ano - dokáže se přizpůsobit příkazu a skutečně jet rychle, ale jedna otázka zůstává: co udělá, když narazí na červenou? Bude provozováno v souladu s předpisy silničního provozu? V zařízeních naprogramovaných podle lidské vůle lze chování při takových událostech předvídat, v případě systémů, které mají schopnost se učit - ne nutně.

Neschopnost předvídat, jak umělá inteligence funguje, lze zcela jistě považovat za hrozbu související s těmito technologiemi. Nakonec by se mohlo stát, že vzpoura strojů – fenomén, který byl dosud k vidění pouze na stránkách knih – by se nakonec mohla stát skutečností.

V opozici k odpůrcům umělé inteligence se ale najdou tací, kteří říkají, že ano – umělá inteligence možná v některých aspektech převyšuje lidské možnosti, ale vždy jí bude chybět něco, co lidé rozhodně mají. Tyto faktory, které postrádají i ty nejinteligentnější stroje, jsou povědomí.

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Kategorie:

Psychologie