Arachnofobie neboli strach z pavouků se projevuje panickým a paralyzujícím strachem, pocitem ohrožení a rostoucí úzkostí doprovázenou pocitem znechucení a znechucení. Arachnofobie je jednou z nejčastějších fobií na světě. Naštěstí existují terapeutické metody, jak pavoučí strach účinně léčit.

Arachnofobie(řecky "arachne" - "pavouk" a "fobie" - "strach") může být více či méně závažná, ale člověk trpící tímto typem úzkost nejen pociťuje strach při pohledu na pavouka, ale má také zkreslenou představu o pavoukovi.

Nepříjemné pocity způsobuje vzhled pavoukovce, ale také přesvědčení, že je nebezpečný, zákeřný, ohrožuje zdraví a dokonce i život. Lidé se silným strachem z pavouků je ani nemusí vidět na vlastní oči, stačí si představit, jak jim pavouk chodí po ruce nebo se jim zamotává do vlasů, aby pocítili ohromný strach. Navíc, jak ukázali vědci z Ohio State University, arachnofobie způsobuje změnu vnímání předmětu, který způsobuje úzkost. Na základě výzkumu se ukázalo, že lidé trpící tímto typem fobie vnímají pavouky mnohem větší, než ve skutečnosti jsou, což jejich strach ještě zesiluje.

Jaké jsou příčiny arachnofobie?

Vědci se shodují, že naprostá většina případů arachnofobie začíná v dětství. Dítě mohou vyděsit pavouci, např. starší sourozenci nebo vrstevníci.

Úzkost může také vyplývat z pozorování chování dospělých a duplikování strachu. Pokud rodiče reagují na pavouky strachem, znechucením nebo znechucením, učí své děti reagovat podobným způsobem.

Někteří vědci se zároveň domnívají, že primární strach z pavouků je uložen v našich genech. V důsledku evoluce byl vytvořen přirozený mechanismus, který v tomto případě naznačuje únik z nebezpečí, které pavouci představují.

Příznaky arachnofobie (strach z pavouků)

Iracionální, obvykle zcela neopodstatněný strach je doprovázen dalšími fyzickými příznaky, podobnými těm, které zažíváme při velmi silném stresu. Jsou to:

  • zrychlený tep,
  • závratě, které mohou vést kmdloby,
  • zimnice,
  • husí kůže,
  • chvění nebo pocit úzkosti,
  • někdy nevolnost a dokonce zvracení.

Lidé s arachnofobií zažívají tak silný strach z pavouků, že se vyhýbají místům jejich výskytu, tzn. lesy, břehy jezer a řek, louky, ale i potemnělé sklepy či půdy.

Někteří lidé s arachnofobií reagují při pohledu na pavouka ječením, křikem, pláčem a nejčastěji rychlým útěkem, jiní jsou tak paralyzováni strachem, že se nemohou hýbat. Navíc je nepodporují žádné racionální argumenty, že například jen malé procento pavouků na světě (cca 3-4 %) je jedovatých a všichni ostatní jsou zcela neškodní

Léčba drogami proti pavoukům

Lidé s arachnofobií zažívají neopodstatněný, ale paralyzující strach, že si nedokážou představit jeho překonání. Mezitím existují terapeutické metody, které umožňují strach nejen zkrotit, ale také se ho úplně zbavit.

Jednou z nejúčinnějších metod jedesenzibilizace , tedy postupné snižování přehnané reakce na objekt vyvolávající strach. Jde o taktiku malých krůčků, protože si pacient nejprve prohlíží fotografie pavouků, vyslechne i terapeutova racionální vysvětlení a argumenty (např. že jsou užitečné), který si tak o nich vytváří pozitivnější obraz.

Lékař zároveň popírá falešné přesvědčení pacientů, že je pavouci jakkoli ohrožují. Dalším krokem je pokusit se zvyknout si na živé pavouky – přiblížit se k teráriu, sledovat je a posledním krokem je dotknout se pavouka, nejlépe ho držet v ruce.

Desenzibilizace přináší trvalé výsledky, protože, jak ukazují studie lidí, kteří ji podstoupili, nepociťovali strach z pavouků ani několik měsíců po ukončení terapie.

Další metodou jeimplozivní terapie , při které je bojácná osoba rychle vystavena podnětům vyvolávajícím úzkost. Ve skutečnosti jde o házení hlubokou vodou, protože pacienta například bez přípravy položí na rameno pavouka. Po několikanásobném opakování tohoto chování by reakce na úzkostný podnět měla být stále slabší.

Bez ohledu na zvolenou terapeutickou metodu stojí za to vyzkoušet terapii čelit arachnofobii, protože osvobození od strachu posiluje nejen naši psychiku, ale i sebevědomí.

Kategorie:

Psychiatrie