Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Synestézie je stav, ve kterém se vzájemně mísí smyslové dojmy. Pak můžete mj vidět nebo ochutnat barvy slov. Na druhou stranu chutě lze slyšet jako zvuky. Například slovo pondělí může být červené a Mozartův kousek může mít příchuť jahod se šlehačkou. Díky synestezii můžete dokonce cítit zvuky různých předmětů prsty. Zjistěte, co přesně je synestezie.
Synesthesia(řecky: synísthesis - simultánní vnímání; sýn - společně a aísthesis - poznávání prostřednictvím smyslů) je stav, ve kterém zážitky jednoho smyslu vyvolávají také zážitky charakteristické pro ostatní smysly . Jinými slovy, určitý smyslový podnět je vnímán i jiným smyslem, než ke kterému směřoval. Například skladba od Mozarta (což je smyslový podnět) aktivuje nejen sluch, ale například i chuť. Pak můžete vnímat slyšené zvuky jako chuťový vjem, přeměnit sluchový vjem na chuťový vjem. Mozartův kousek tak může chutnat jako jahody se šlehačkou. O synestezii můžeme hovořit také tehdy, když například vnímání nízkých zvuků vyvolává dojem měkkosti a např. modrá barva je vnímána jako studená a např. číslo 6 je zelené.
Odhaduje se, že na milion lidí připadá deset synestetických látek. Zajímavé je, že většina z nich jsou leváci. Bylo také zjištěno, že synestézie se vyskytuje téměř třikrát častěji u žen než u mužů. Mezi slavné synestetiky patřili: ruský spisovatel Vladimir Nabokov, francouzský básník Arthur Rimbaud, německý skladatel Ludwig van Beethoven a ruský skladatel romantismu Mikołaj Rimski-Korsakov. Patří mezi ně také John Lennon, Marilyn Monroe a Stevie Wonder.
Synestézie – kdy o ní můžete mluvit?
Synestézie může připomínat mj. stav narkotické intoxikace (může dojít ke zmatení smyslů např. po požití LSD). Proto byla přijata určitá kritéria pro diagnostiku synestezie. Podle Richarda E. Cytowice – vědce, který studuje synestezii – jsou:
- nedobrovolné - smyslové dojmy, které vznikají, nejsou kontrolovány, objevují se bez ohledu na naši vůli;
- projekce - smyslové dojmy vznikají nejen uvnitř mysli, ale i mimo ni;
- trvanlivost a jedinečnost - specifický podnět u daného člověkavždy vyvolává stejné smyslové dojmy (např. číslo 5 je vždy modré);
- memory – spuštěný dojem zůstane v paměti živý;
- emoce - člověk je přesvědčen o reálnosti smyslových dojmů, často se tyto vjemy kombinují s pocity, např. slastí nebo znechucením;
Synesthesia - typy
Existuje několik typů synestézie. Nejoblíbenější je již zmíněná lingvistická synestézie, při níž čísla, písmena nebo slova vyvolávají dojmy ve smyslech souvisejících se sluchem, zrakem, chutí a hmatem. Tímto způsobem může dané slovo vyvolat chuťový vjem, např. jméno Monika může mít malinovou příchuť. Můžete také vidět čísla a slova v určité barvě, např. číslo 6 je zelené, slovo písek je žluté. V tomto případě má každé písmeno abecedy svou barvu, např. písmeno „a“ může být červené.
Kromě toho existuje hudební synestézie. Při poslechu hudby pak zažíváte chuťové nebo barevné vjemy, např. současná hudba má kyselou příchuť a Mozartův kousek může mít příchuť jahod se šlehačkou. Výše zmíněný Mikołaj Rimski-Korsakow zase tvrdil, že pro něj má každá hudební tónina jinou barvu, např. tónina C dur je bílá a D dur žlutá, slunečná.
Nejpodivnější věcí je však audiomotorická synestezie, kdy cítíte potřebu zaujmout určitou pozici, když slyšíte konkrétní zvuk.
Kromě toho existují tzv silná synestezie – jako měl Nikolaj Rimskij-Korsakov – a slabá synestezie, která se vyskytuje u většiny lidí. Většina lidí se cítí modrá jako chladná. Většina lidí, když myslí na písmeno, vidí jeho barvu. Například písmeno „a“ může být červené. V případě synestetik to zase nebude jen červená, ale například šťavnatý odstín dužiny vodního melounu.
Synestézie – příčiny
Není známo, jaké jsou přesné příčiny synestézie. První teorie říká, že v mozku synestetů neboli lidí, kteří prožívají zmatek, existuje více spojení mezi neurony nesoucími informace z různých smyslových orgánů a v důsledku toho se různé vjemy vzájemně mísí. Vizuální podněty například aktivují oblasti v hlavě zodpovědné za sluchové zpracování.
Jiní tvrdí, že v synestetických látkách je počet spojení mezi neurony normální, zatímco rovnováha mezi inhibicí a umlčením impulsů, které se dostanou do mozku, je narušena.
Třetí hypotézou je, že se všichni narodili jako synestéti s dodatečným počtem spojení mezi neurony, a to přibližně do 3 měsíců věku. Proto u každého malého dítěte může přijítzmatení smyslů. Bylo vědecky dokázáno, že jeden smyslový vjem stimuluje všechny smysly v mozku kojence současně, což dává spoustu vjemů a vjemů. Po třech měsících věku tato spojení u většiny lidí mizí. Někteří lidé tento proces nemají a stanou se synestéty na celý život.
Teorie naučeného chování zase říká, že osoba, která zažívá dané vjemy, se v dětství naučila spojovat slova nebo zvuky s barvou předmětů kolem sebe.
Bylo také zjištěno, že synestézie může být dědičná. Například Vladimir Nabokov se oženil se ženou, která byla také synestetickou, a dal jejich dárek jejich synovi Dmitriji.
Bibliografie: Sidorowska I.,Kognitivní implikace synestézie , [in:] Neurokognitivní věda v patologii a zdraví 2009-2011, Pomeranian University of Szczecin, Szczecin 2011