Mozečková mrtvice je poměrně vzácným typem mrtvice, o které rozhodně stojí za řeč i přes její nízkou frekvenci. Důvodem, proč by tato jednotka měla přitahovat pozornost, je v tomto případě to, že mozečkový infarkt – zejména krátce po svém vzniku – vyvolává nízkou intenzitu, velmi nespecifické příznaky, takže nutná léčba může být odložena. Jaká onemocnění tedy může naznačovat mozková mrtvice a jaké testy by se měly provést, aby se toto onemocnění diagnostikovalo?

Mozečková mrtvice(mozečková mrtvice nebo mozečkový infarkt) se může objevit v jakémkoli věku - i u dítěte - obecně se však jedná o onemocnění typické pro dospělé (riziko tzv. její výskyt se zvyšuje s věkem a největší riziko rozvoje cerebelární mrtvice mají starší pacienti.

Stejně jako ostatní prvky centrálního nervového systému mohou být i mozeček postiženy různými patologickými procesy – nejčastějším z nich je mozeček, ale je možné vyvinout i onemocnění, které je zmiňováno mnohem méně často a je mozečkový infarkt. Obecně tento problém není běžný – literatura uvádí, že představuje méně než 10 % všech cévních mozkových příhod, ale jiní autoři poskytují mnohem přesnější údaje a uvádějí, že mozečkový infarkt tvoří asi 2 % všech případů cévní mozkové příhody.

Cerebelární a hemoragická mrtvice: příčiny

Stejně jako jiné mrtvice může být mrtvice mozečku ischemická nebo hemoragická. První z nich může nastat při ucpání cév, které jsou zodpovědné za zásobování mozečku krví – například trombem. Hovoříme o strukturách jako:

  • inferior anterior cerebelární tepna
  • posterior inferior cerebelární tepna
  • horní cerebelární tepna

Stává se však, že se mozečkový infarkt vyvine hemoragickým mechanismem - v tomto případě může být poškození nervové tkáně v zadní jámě lební důsledkem poranění hlavy, ale také spontánně - např. k výrazně zvýšenému krevnímu tlaku – trhlinámcévy. Existuje také možnost, že se hemoragická mrtvice rozvine v důsledku poškození vaskulárních struktur vyvíjejícím se intrakraniálním nádorem.

Zde stojí za zmínku, že existuje také několik rizikových faktorů pro cerebelární mrtvici, kterými jsou:

  • zvýšené hladiny cholesterolu v krvi
  • kouření
  • hypertenze (zejména neléčená nebo nedostatečně kontrolovaná)
  • obezita
  • diabetes
  • nedostatečná fyzická aktivita
  • ateroskleróza

Mozečková mrtvice: příznaky

Závažným problémem spojeným s mozkovým infarktem je, že onemocnění, která se v jeho průběhu – zejména na začátku – objeví, jsou velmi nespecifická a nemusí vyvolat podezření, že pacient tímto onemocněním vůbec trpěl. Krátce po propuknutí této formy mrtvice může pacient zaznamenat mimo jiné:

  • závratě
  • nevolnost
  • bolesti hlavy
  • obdržení duplicitního obrázku
  • třes

Postupem času a progresivním poškozením nervové tkáně se však u pacientů mohou vyvinout další, mnohem znepokojivější onemocnění, jako jsou:

  • poruchy motorické koordinace
  • zesílení šlachových reflexů
  • potíže s polykáním
  • porucha řeči
  • nekontrolované pohyby očí

V konečném důsledku – zejména při absenci léčby – se u pacientů s mozkovým infarktem mohou rozvinout poruchy vědomí, někdy dokonce ve formě kómatu. Právě riziko jejího vzniku ukazuje na důležitost správné diagnózy při podezření na mozkovou mrtvici.

Mozečková mrtvice: diagnóza

Zde je třeba zdůraznit, že není snadné vyslovit byť jen pouhou domněnku mozkové mrtvice – za prvé je to proto, že tato nemoc je poměrně vzácná, navíc neduhy, které se v jejím průběhu objeví, mohou naznačovat mnohé jiná onemocnění, jako např subarachnoidální krvácení, meningitida nebo encefalitida.

Obecně platí, že u pacienta, který se ohlásí lékaři s výše uvedenými příznaky, je na začátku provedeno neurologické vyšetření - umožňuje odhalit určité abnormality (např. potíže s provedením testu z prstu na nos správně), které souvisejí s cévní mozkovou příhodou Toto vyšetření samo o sobě však neumožňuje diagnózu mozkového infarktu.

Za tímto účelem je nutné provést zobrazovací testy, jako je magnetická rezonance popř.počítačová tomografie hlavy. Díky nim je možné odhalit ischemická ložiska v mozečku nebo intrakraniální krvácení zodpovědné za mozkovou mrtvici. Někdy se při diagnostice onemocnění provádějí další testy, jako je například angiografie magnetickou rezonancí.

Mozečková mrtvice: léčba

Je důležité nejen uvést, že pacient prodělal mozkovou mrtvici, ale také určit, zda prodělal hemoragickou nebo ischemickou mrtvici – léčba mozkové mrtvice se liší v závislosti na přesném mechanismu ke kterému došlo.

V případě hemoragické cévní mozkové příhody je nejdůležitější zastavit aktivní krvácení a může být také nutné chirurgicky evakuovat nahromaděnou intrakraniální krev

U pacientů s ischemickým mozkovým infarktem závisí léčba na době, po které je pacient v péči specialistů - pokud k tomu dojde během prvních 4,5 hodin, je obvykle možné provést trombolytickou léčbu s použitím rekombinantního tkáňového aktivátoru plasminogenu. Někdy se v tomto případě používá také trombektomie.

Výše ​​popsané interakce rozhodně nejsou jediné metody používané při léčbě mozkového infarktu. Zpočátku – za účelem stabilizace stavu pacientů – jim mohou být podávány i léky snižující krevní tlak, antikonvulziva nebo přípravky snižující srážlivost krve. Pacienti musí být pečlivě sledováni – jedním z rizik, které se může vyvinout během několika dní po mozkové mrtvici, je reaktivní otok mozku.

Poté, co je stav pacienta pod kontrolou a jeho život již neohrožuje, se obvykle vrací domů. Tím však léčba nekončí – aby pacient po mozkové mrtvici mohl co nejlépe fungovat, doporučuje se mu pravidelně rehabilitovat

Mozečková mrtvice: prognóza

Celkově je prognóza cerebelárního infarktu považována za horší než u pacientů, kteří mají mnohem častější cévní mozkovou příhodu. Jako příklad jsou uvedeny údaje z jedné studie, ve které se odhadovalo, že stejně jako mrtvice vedla ke smrti něco málo přes 12 % pacientů, 23 % pacientů, kteří ji onemocněli, zemřelo na mrtvici.

Tato situace vyplývá ze skutečnosti, že příznaky mozkové mrtvice – jak již bylo zmíněno dříve – jsou nespecifické, kromě toho je pacienti zpočátku často ignorují, a proto je hlásílékař pozdě po propuknutí nemoci

Zpoždění zahájení léčby v této situaci výrazně zhoršuje prognózu, proto, když se náhle objeví nové, znepokojivé onemocnění, pacient by měl co nejdříve vyhledat lékaře.

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent medicíny na lékařské univerzitě v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Kategorie:

Neurologie