Cévní mozková příhoda je jednou z nejzávažnějších forem mrtvice - v této struktuře jsou centra důležitá pro základní životní funkce, a proto její poškození může vést až ke smrti. Naštěstí je mrtvice relativně vzácná mezi mrtvicemi všech částí centrálního nervového systému. Jaké však mohou být příčiny tohoto onemocnění a jaké onemocnění může naznačovat mrtvice?

Cévní mozková příhoda je forma cévní mozkové příhody, která má pro pacienta nejhorší prognózu. Mozkový kmen je nesmírně důležitá struktura patřící do centrální nervové soustavy – sídlí v něm jádra mnoha lebečních jader a také centra řídící takové základní životní procesy, jako je dýchání, srdeční činnost a udržování správného krevního tlaku. S přihlédnutím k funkcím mozkového kmene není těžké uhodnout, že poškození této struktury může mít i velmi vážné následky. Jednou z patologií, které mohou vést k dysfunkci této části nervového systému, je mrtvice.

Úder mozkového kmene: příčiny

Cévní mozková příhoda , jako každá jiná mrtvice, se může vyvinout jedním ze dvou mechanismů: ischemický nebo hemoragický.

První z nich je rozhodně častější aischemická cévní mozková příhodase může objevit, když je průtok krve blokován (např. trombem) v cévách zásobujících mozkový kmen. Celkově se odhaduje, že tato etiologie cévních mozkových příhod představuje přibližně 10 % všech ischemických cévních mozkových příhod.

Druhým mechanismem, při kterém se může mrtvice rozvinout, je hemoragický mechanismus – říkáme, že pacient prodělalhemoragickou mrtvici . V takové situaci je nervová tkáň poškozena extravazovanou krví, která může pocházet například z ruptury aneuryzmatu jedné z intrakraniálních krevních cév

Cévní mozková příhoda: rizikové faktory

Rizikové faktory mrtvice jsou v zásadě stejné jako u jiných typů mrtvice. V první řadě se klade důraz na věk – čím starší pacient, tím větší riziko mozkové mrtvice. Mezi další problémy, kterémůže také zvýšit riziko mrtvice, jsou zmíněny následující:

  • hypertenze (zejména neléčená nebo nedostatečně kontrolovaná)
  • hypercholesterolémie
  • fibrilace síní
  • diabetes
  • kouření
  • zneužívání alkoholu
  • obezita

Cévní mozková příhoda: příznaky

Příznaky mozkové mrtvice mohou být velmi různé – záleží na tom, do jaké míry u daného pacienta dojde k poškození struktur patřících do této části centrálního nervového systému. Pacienti mohou zaznamenat příznaky, které jsou obecně považovány za příznaky mrtvice, jako jsou:

  • závratě
  • nevyváženost
  • potíže s motorickou koordinací
  • porucha řeči
  • bolest hlavy (obvykle silná)
  • zrakové poruchy (např. příjem dvojitého obrázku nebo rozmazaný obrázek)
  • porucha vědomí

Vzhledem k tomu, že v mozkovém kmeni jsou centra, která řídí základní životní funkce, mohou být příznaky cévní mozkové příhody ještě závažnější než výše popsané problémy:

  • poruchy dýchání
  • porucha srdečního rytmu
  • potíže s polykáním

Cévní mozková příhoda: diagnóza

Cévní mozkovou příhodulze odhalit především díky zobrazovacím testům, jako je počítačová tomografie nebo magnetická rezonance hlavy - právě u těchto vyšetření je možné k vizualizaci ischemických ložisek nebo hemoragických změn v mozkovém kmeni.

Zpočátku jsou pacienti podrobeni neurologickému vyšetření, které může naznačovat, že pacient prodělal cévní mozkovou příhodu, ale není to test, který vám umožní přesně určit, ve které části centrálního nervového systému došlo k cévní mozkové příhodě - takové informace se získávají díky zobrazovacím vyšetřením hlavy

Cévní mozková příhoda: léčba

Jaká léčbacévní mozková příhodabude podána podle toho, jaký typ cévní mozkové příhody se u vás vyvinul a jak dlouho poté, co k ní v nemocnici dojde.

V situaci, kdy pacient prodělá ischemickou cévní mozkovou příhodu, lze využít trombolytickou léčbu (jejíž cílem je odstranit překážky bránící volnému proudění krve v mozkových cévách), stejně jako odstranění trombu pomocí např. například mechanická trombektomie.

U těch pacientů, u kterých se rozvine hemoragická mrtvice, je nejdůležitějšíkrvácení (např. při použití embolizace).

U obou skupin pacientů je důležitá i farmakologická léčba, např. u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou lze kromě prevence záchvatů (které se mohou objevit po) nasadit antikoagulancia (po zvládnutí jejich stavu). mozková mrtvice ) pacientům mohou být podávána antikonvulziva.

Po diagnózemozková mrtvicenejdůležitějšími opatřeními je minimalizovat riziko úmrtí pacienta

Léčba zde však nekončí, tedy stabilizací stavu pacienta. Poté, co se riziko úmrtí výrazně sníží a stav pacienta to dovolí, nastupuje rehabilitace, jejímž cílem je vrátit pacienta do co největší kondice

Cévní mozková příhoda: prognóza

Prognózacévní mozkové příhodyzávisí především na jejím rozsahu – u pacientů, kteří trpí poškozením center řídících základní životní funkce, může dokonce rychle dojít ke smrti.

Čas je v tomto případě také důležitý – čím více uplyne od okamžiku, kdy dojde k cévní mozkové příhodě, do přijetí pacienta do nemocnice, tím horší je prognóza, takže pokud máte podezření na cévní mozkovou příhodu, měli byste to co nejdříve nahlásit jak je to možné. k lékaři.

Cévní mozková příhoda: prevence

K prevencimozkové mrtvicevyužívá stejné interakce jako u jiných forem mrtvice. Nejdůležitější jsou zde především snahy omezit vystavení rizikovým faktorům tohoto onemocnění

Je důležité správně léčit stavy, které zvyšují rizikomrtvice , tzn. vysoký krevní tlak nebo cukrovka.

Chcete-li snížit možnost tohoto problému, měli byste také přestat kouřit nebo omezit konzumaci alkoholu.

Důležitá je také pestrá strava (zajištění přísunu energie, která nám umožní udržet si zdravou tělesnou hmotnost) a pravidelná fyzická aktivita

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Kategorie:

Neurologie