Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

OVĚŘENÝ OBSAHAutor: Katarzyna Wieczorek-Szukała, MD, PhD, lékařský biotechnolog, Lékařská univerzita v Lodži

Dekubity jsou velmi častým problémem imobilizovaných pacientů, jejichž citlivé oblasti těla tlačí na tvrdý povrch. Vzniklé hluboké rány jsou často infikované a obtížně se hojí. Mohou být dokonce životu nebezpečné! Které faktory zvláště přispívají ke vzniku dekubitů a jak by měla vypadat péče o tělo, aby se zabránilo jejich vzniku?

Proleženiny(latinsky dekubitus) jsou oblasti odumřelé tkáně, které se vyvíjejí v ulceraci kůže, podkoží a časem i hlubších částí těla – svalů nebo kostí.

Existuje několik různých faktorů, které přispívají ke vzniku dekubitů, ale společným jmenovatelem ve všech případech je ischemie a hypoxie v tkáních, ve kterých jsou narušeny přirozeně se vyskytující metabolické procesy

Odkud pocházejí proleženiny?

Jedním z prvních kroků při vzniku pozdějšího vředu je změna tlaku v arteriálních mikrokapilárách. Naše pružné cévy se dokážou přizpůsobit měnícím se tlakovým podmínkám. Přizpůsobení je však možné pouze na krátkou dobu.

Pokud tlak v kapilárách zůstává nad limitní hodnotou - dochází k prudké reakci zúžení cévy (tzv. okluzi), a tím ke zpomalení tkáňové ischemie a progresivní ulcerace

Tento typ změny tlaku může být způsoben hlavně tlakem – jak když je na povrch kůže vyvíjen velký tlak v krátkém čase, tak když je na tělo vyvíjen menší tlak po delší dobu.

V praxi může k deformaci tkáně nejčastěji dojít u pacientů imobilizovaných na nemocničních lůžkách nebo invalidních vozících, kde je tělo vtlačeno mezi kostru a zádovou opěrku

Kromě toho může riziko vzniku dekubitů vzniknout také při používání speciálních protéz, bot nebo mechanických zařízení, které se nosí v těsném kontaktu s měkkou tkání a způsobují neustálé podráždění.

Kromě ucpaného průtoku krve v komprimované tkáni je narušen i lymfatický tok, což následně vede k hromadění produktů látkové výměny resp.toxiny. Taková situace vede k vyvolání lokálního zánětu, který může navíc zhoršit poškození tkáně.

Kde jsou nejčastější dekubity a jak je klasifikovat?

Dekubity se ve většině případů vyskytují v místech, kde kůže pokrývá kost a tento typ „vyboulení“ těla se dotýká země, tedy kolem:

  • sakro-bederní,
  • hýždě,
  • podpatky a kotníky,
  • sub-tibiální.

Vzhledem k poloze těla je u pacientů dlouhodobě imobilizovaných v poloze na zádech až 25 % všech dekubitů diagnostikováno v oblasti dolních končetin.

K posouzení závažnosti dekubitů se někdy používá speciální čtyřstupňová stupnice popisující hloubku vředu:

I. stupeň

Tyto typy proleženin jsou povrchové a postižená oblast zčervená (která nezbělá například při stisknutí prstem). U lidí s tmavší barvou pleti mohou dekubity ve fázi I získat namodralý nebo světle fialový nádech.

Změny mohou být bolestivé, teplé a svědivé, ale kůže zůstává nedotčená.

Stupeň II

Vředy jsou hlubší povahy – část epidermis nebo dermis je poškozená a viditelně tenčí, což dává lézi vzhled otevřené rány nebo močového měchýře. V tomto případě téměř vždy dochází k otoku a silné bolesti.

Třída III

Vřed se jeví jako hluboká kráterovitá rána s výrazným, ohraničeným okrajem. Hluboké vrstvy kůže jsou ztraceny po celé délce vředu, ale spodní sval a kost nejsou poškozeny.

IV. stupeň

Nejtěžší typ dekubitů. Je charakterizováno hlubokým poškozením kůže spolu s nekrózou spodních svalů, kostí a kloubních oblastí. Rána zčerná. Morfologicky taková léze připomíná popáleniny tkáně třetího stupně a je velmi náchylná k infekcím.

Pokročilé ulcerózní léze se často stávají otevřenými branami infekce, kterými patogeny snadno pronikají. Pacient se zanedbávanými dekubity, oslabený dlouhodobým onemocněním, může být proto vystaven život ohrožujícím systémovým zánětům - jako je sepse nebo plynová gangréna (dříve známá jako gangréna).

Komu hrozí vznik dekubitů?

Většina lidí s dekubity jsou lidé s dlouhodobými zdravotními problémy – fyzickými i psychickými – kteří zůstávají nehybní. Nejškodlivější jeneměníte svou polohu, když ležíte na posteli. Proto pacienti, kteří jsou ochrnutí nebo v kómatu, vyžadují zvláštní péči.

Některá metabolická onemocnění - vč. Diabetes 2. typu – navíc ovlivňují prokrvení tkání a kapilár a také hojení ran, díky čemuž jsou tito pacienti náchylnější k dekubitům.

Věk je také důležitým rizikovým faktorem pro vznik dekubitů. Většina tohoto typu ulcerace (přes 65 %) se vyskytuje u starších lidí ve věku 60 až 80 let.

Příležitostně jsou dekubity častěji diagnostikovány u imobilizovaných pacientů s:

  • srdeční selhání,
  • fibrilace síní,
  • infarkt myokardu,
  • chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Tato onemocnění jsou totiž spojena s nedostatečným stupněm okysličení tělesných tkání, což následně ovlivňuje hojení modřin a ran

Velkou roli hraje nepochybně i celková tělesná hmotnost pacienta - u obézních lidí jsou vyčnívající části těla vystaveny většímu tlaku na zem

Jedním z podceňovaných faktorů, které určují vznik dekubitů, je strava s nízkým obsahem makro- a mikroživin. Lidé, kteří jsou podvyživení, anémií nebo dehydratovaní, často bojují s dalšími kožními problémy a obtížně se hojícími vředy.

Kůže chronicky nemocných také špatně snáší příliš vlhké podmínky a znečištění, např. v důsledku:

  • inkontinence moči,
  • silný průjem,
  • silné pocení.

Oblasti těla, které jsou při absenci správné hygieny v častém kontaktu s tělesnými sekrety, jsou také náchylnější k popáleninám, podráždění a tvorbě dekubitů

Jak předejít dekubitům?

V prevenci proleženin je nejdůležitější eliminovat původce, který prohlubuje tvorbu rány, a proto nejčastěji:

  • silný tlak,
  • smyková síla (v případě neadekvátně vybraných entit nebo protéz),
  • tření (způsobené pásy nebo příliš hrubým materiálem).

Jedním z nejlepších způsobů prevence dekubitů jsou speciální matrace, přehozy a polštáře proti proleženinám. Tyto typy pomůcek lze rozdělit do speciálních komor naplněných proměnným tlakem uvnitř a vybavených čerpadlem. Díky tomu působí mnohem šetrněji na tělo imobilizovaného pacienta a podporují ventilaci.

Neocenitelnou roli v profylaxi hraje pečlivé a časté ověřování stavu kůže pacienta.Tělo osoby s rizikem vzniku dekubitů by mělo být kontrolováno na poškození nebo zarudnutí (zejména na citlivých místech) dokonce dvakrát až třikrát denně.

Všechny fyzioterapeutické procedury podporující krevní oběh přinášejí vynikající výsledky:

  • masáže,
  • lymfatická drenáž,
  • jemné cvičení na uvolnění napětí.

Povrch těla v oblastech vystavených ranám by měl být vždy čistý a suchý. K péči o citlivou pokožku je třeba používat speciální nedráždivou kosmetiku. Příliš mastné krémy a přípravky s obsahem alkoholu se rozhodně nedoporučují, protože mohou způsobit vysušení pokožky a další zhoršení jejího stavu.

Zapomínat byste také neměli na vhodné, nejlépe lehké a vzdušné oblečení – vyrobené z přírodních vláken jako je len nebo bavlna. Bohužel i velmi dekorativní syntetické materiály a silná barviva, která obsahují, mohou způsobit velmi silné alergické reakce, zejména při kontaktu s nadměrným potem a tělesnými sekrety.

Správné hojení ran a regenerace organismu vyžaduje také vhodnou, výživnou stravu, nejlépe bohatou na bílkoviny. Chronická podvýživa, zejména u starších osob, několikrát zvyšuje riziko vzniku dekubitů a zhoršení stavu kůže.

Denní jídla by měla být pestrá a měla by poskytovat kompletní sadu vitamínů, minerálů a také mono- a polynenasycených tuků, přítomných např. v olivovém oleji, oříšcích nebo tučných mořských rybách. V případě obtížné výživy pacienta může pomoci strava pro zvláštní lékařské účely ve formě výživných koktejlů a vitamínových doplňků

Jak se léčí již existující proleženiny?

Pokud již došlo k vředu, nejdůležitější součástí léčby je důkladné vyčištění a vysušení rány a pečlivá péče o pokožku

Čištění zahrnuje nejen odstranění veškeré povrchové kontaminace, ale také chirurgickou přípravu rány a pečlivou excizi veškeré odumřelé tkáně. Někdy se k tomuto účelu používají i méně konvenční metody, např.

  • enzymy trávící mrtvou tkáň,
  • speciální kultury červů nebo larev, které selektivně jedí pouze mrtvé buňky,
  • nízkofrekvenční ultrazvuk,
  • odstranění nekrózy laserovým paprskem

V procesu podpory hojení ran se používá celá řada neustále modernizovaných lékařských obvazů, včetně

  • hydrokoloid - obsahující speciální gel, který podporuje regeneraci nových kožních buněk vulcerace,
  • alginát - vyrobený z mořských řas obsahujících sodík a vápník, urychlující proces hojení,
  • s nanostříbrem - využívající antibakteriální vlastnosti stříbra k čištění infikovaných ran.

V současné době se při léčbě nekomplikovaných dekubitů vyhýbá používání antibiotik, aby nezpůsobila mikrobiální rezistenci vůči silným látkám. Pokud se však infekce rozšíří, může být nutné další léčbu.

Nejnovější systémy léčby proleženin jsou také založeny na využití hyperbarické oxygenoterapie. Pacienti dýchají čistý kyslík ve speciálních hyperbarických komorách během několikaminutových sezení. Tento typ terapie je často velmi účinný při léčbě obtížně se hojících ran a recidivujících vředů, které nereagují na jinou léčbu.

Podle zásady, že prevence je lepší než léčba – při péči o pacienta s rizikem vzniku dekubitů je nejlepší co nejdříve zavést vhodné metody profylaxe

Správně zvlhčená a vyživená pokožka bude mnohem méně náchylná na tlak a zůstane zdravá po dlouhou dobu. Zanedbané dekubity se nejen obtížně léčí, ale také představují riziko závažných komplikací, které mohou být i život ohrožující.

Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Kategorie:

Dermatologie